Asi to vypadá tak, že se Alpy staly naším osudem...
Už ani nevím, kolikrát jsme je navštívili. Spočítat by se to dalo, ale stejně to bude málo krát. Jsou tak nádherné... Tentokrát jedem se starou partou doplněnou o nováčky do Savojských Alp.
Savojsko je historický region, zabírající nejzápadnější část Alp - největší část patří Francii, kousek Itálii a Švýcarsku. Do poslední jmenované země miříme i my. Je ale pravda, že každou chvíli přecházíme státní hranice a vcházíme do Francie. Mnohdy to ani nezpozorujeme...
Den první – cesta
Do Pardubic to máme ve vlastní režii. Těsně před třináctou hodinou nasedáme ve Svinově do RegioJetu, kde potkáváme většinu naší posádky jedoucí už z Havířova.
Do naší party letos přibíráme Lucinku a její spolubojovnici Šárku. Jako by k nám patřily odjakživa. Jsou bezva dvojka!
Poslední dobou se u RegioJetu množí problémy – minule jsem si na WC namydlil ruce mýdlem a zjistil, že neteče voda... Dnes pro jistotu raději nedali mýdlo vůbec.
Lumír si objednává presso a čeká, kdy ho dostane. Při výstupu v Pardubicích jen smutně konstatuje, že zase dostal kafe, „co svět neviděl..." Prý došla voda v kávovaru... No nevím, odlišili se krásnými maličkostmi a nyní je ty maličkosti naopak utápí.
Jana to napravuje v Pardubicich na nádraží. Jde koupit jízdenky na městskou a pak Lumírovi přinese kafe. Přeci mu nenechá zkazit dovolenou hned na začátku!!!
Všem komplikacím ovšem není konec. Nasedáme do trolejbusu, který nás má zavést 4 zastávky. Ujedeme jednu a dojde proud. Do pytle, proč teď, když nám do odjezdu autobusu zbývá 15 minut!
Po pěti minutách to psychicky nevydržíme... Bereme tašky, kufry a pěšky rychlým tempem vyrážíme směr zimní stadion. Na prvním přechodě nás míjí náš trolejbus s řidičkou bez zubů, která na nás vesele mává a bezzubí (jak mám napsat, že se na nás zubí, když ty zuby nemá???).
Zpocení až po zadku dorážíme na čas k autobusu. Pak zjistíme, že jsou zase zmatky s místy – už po druhé nás neumí dát dohromady blízko sebe... Asi to je prokletí této cestovky. No co, nějak to dáme - trocha diplomacie, přesazování a je to o kus lepší...
Jsme na dlouhou cestu dobře vybaveni, nic nám náladu nezkazí!!!
Cesta probíhá bez problémů, jen brbláme, že Mercedes, kterým jedeme, je nějaký miniaturní. Sedadla nejdou polohovat a místa je tu opravdu pomálu... Jsme celí dolámaní.
Chvíli po půlnoci zastavujeme v Baden Badenu na pumpě. Jelikož jsou první minuty 28. 6., přejeme Lumírovi k jeho narozeninám.
O půlnoci a na benzince jsem ještě nikomu nepřál...
Ženevské moře - nebo jezero???
Do Švýcarska vjíždíme po čtvrté hodině ranní. Kolem osmé míjíme nádherné Ženevské jezero a míříme do kopců. Tady se ukáže kvalita našich řidičů. Míjíme opravovanou cestu, kde stěží projede osobní auto a my se tam vejdeme s autobusem! Pět centimetrů z každé strany....
No a za uzoučkým mostem nám zbývá jen pár minut a kilometrů - jsme v cíli!!! Jdeme se ubytovat a za chvíli vyrážíme na první tůru, která naprosto přesně ukáže, co nás zde čeká celý týden. No posuďte sami...
První společné foto, v pozadí Dents Du Midi
Další dny naší návštěvy Savojských alp:
Den třetí - Les Gorges du pont du Diable
Den pátý - Le Crosets – Champéry
Komentáře (1)
7. prosinec 2014