Ráno je nádherně, po noční bouřce není ani památky. Pro dnešní výlet necháme auta doma. Pěšky sestupujeme k chatě Dumbria, kde jsme bydleli před čtyřmi léty. Přibyl zde nový výběh a v něm tři poníci. Jana poznala kočku, se kterou se před čtyřmi léty mazlila, po zavolání kočka přišla a nechala se podrbat. Možná nás poznala...
Horní stanice lanovky na ColRaiser. V pozadí nepřehlédnutelné Sassolungo.
Pokračujeme pěšky do St. Christiny na lanovku (1 550 m n. m.), kterou za 10.5 EUR na osobu vyjíždíme na Col Raiser (2 106m n. m.). Ivan s Jankou a Ferdou nechtějí chodit a tak jdou rovnou na chatu Rehgensburger Hutte (rif. Firenze), kde nás čekají.
Já s Janou a Tomem jdeme trochu delší trasu skrz chráněnou oblast, Janka fotí kytičky, které kvetou všude kolem. Tom trochu stávkuje, že zase nejdeme, ale po krátké rozmluvě mu dochází důležité skutečnosti a změní svůj postoj. Dělá pak Jance při focení stíniče a upozorňuje i na kytky kolem.
Na náhorní plošině kvete vše, na co se podíváte. I Janka rozkvetla - štěstím! Kytičky, to je její.
A Tom jí zdatně asistoval....
Se zbytkem výpravy se potkáme až na chatě, kde si dáváme pivo a Tom nanuk. Franta si dá piva hned dvě a pak přemlouvá opilým hlasem čmeláka: „Vysuň to žihadélko, ty kujóne!" Posezení v dobré náladě se trochu zvrhne... No posuďte sami:
Rehgensburger Hutte (rif. Firenze)
Po odpočinku a ve výborné náladě scházíme údolím a lesem k jezírku, kde fotíme odrazy okolí od hladiny. A pak že dvakrát nevstoupíš do téže řeky - mám fotky naprosto stejné jako před čtyřmi roky!
Takhle jsme se váleli celé Dolomity, a nejen Ivan!
Pak vystoupáme k chatě Rif. Juan Hutte. Tam slyšíme hřmění a za chvíli uvidíme i černo nad Sellou. Rozhodujeme se jít rychle dolů, abychom nezmokli.
Nad údolím Val Gardeny. Z dálky se ozývá temné hřmění. Makáme domů, zmoknout nechceme...
Na chatu přicházíme ve chvíli, kdy je už hřmění silné, ochladilo se a nad Sassolungem je černo. Spadne ale jen pár kapek. Naši kolegové, kteří šli naši včerejší cestu, potkají déšť i kroupy.
Takhle to vypadá, když má Tom dobrou náladu.
I Ferda se usmívá :o))
No i Ivan je v pohodě. Prostě pohodová dovolená!!!
Pokračování našich cest:
Den šestý - Tre Cime di Lavaredo
Den sedmý - Belveder
Den osmý - Vatens
Komentáře (0)