Frank Schätzing - Limit - aneb jak to vidím já.

Květen 2025.

Zásobování zeměkoule energií se zdá být zajištěno poté, co USA začaly na Měsíci těžit prvek helium 3. Průkopnické technologie gigantického koncernu Orley Enterprises způsobily revoluci ve vesmírných letech. Američané i Číňané se v bezhlavém závodě snaží vykolíkovat své dílce na družici Země.

Zatímco výstřední šéf koncernu Julian Orley vyráží s houfem prominentních hostů na zábavní cestu vesmírem, detektiv Owen Jericho, kterého nešťastná láska zahnala do Šanghaje, má vypátrat zmizelou disidentku Jo-jo. Co na první pohled vypadá jako rutina, je pouhou předehrou k hrůzostrašné honičce z Číny přes Rovníkovou Guineu a Berlín do Londýna a Benátek. Ještě někdo se totiž zajímá o Jo-jo, která se zjevně stala držitelkou přísně střeženého tajemství a není si jistá životem.

Jericho a krásná Číňanka se snaží dostat ze všech sil na stopu protivníkovi, jenž si v ničem nezadá s fantomem. Detektiv i disidentka svádějí zoufalý boj o přežití proti převaze špičkově vyzbrojených zabijáků v době, kdy nadnárodní koncerny berou politikům žezlo z rukou. Pátrání, kdo vlastně tahá za nitky, vede skrz zmatené žoldnéřské války, mocenské boje o ropu a alternativní energie, o nadvládu nad vesmírem - až na Měsíc, kde se Orleyho cestovatelská skupina octne tváří v tvář smrtelnému nebezpečí.

Na tuto knihu jsem se dlouho těšil. Po minulé knize FS - Vzpoura oceánů - kterou jsem přečetl jedním dechem, jsem byl nedočkavý ponořit se do jeho nového díla. Naplánoval jsem si, že se najde nějaký ten den dovolené, kdy si v klidu sednu, nechám za hlavou všechny starosti, vypnu mobil a děti pošlu někam (kde jim bude dobře). Úplně ideální by to bylo užít si tu knihu někde u moře... Tak třeba v Chorvatsku v domečku na pláži - ráno se probudit až se mi bude chtít, udělat si snídani a pak si někde s kávou zalézt pod slunečník a číst. A až mi bude teplo, tak skočit do křišťálově čisté vody, pak si dát studené Karlovačko a znovu si vzít knihu.... Sen...

Všechno ale nakonec bylo jinak. Moře se nekonalo, a po deseti dnech dovolené na horách (kde na čtení nebyla ani chvilka) začalo „moře“ práce.

Navíc kniha není z nejlevnějších - 599,- je relativně dost, zvláště v této době. A tak jsem zvolil druhou variantu - knihovnu. Tomík mi ji zamluvil a pak nezbylo nic jiného, než čekat. Až do podzimu.

Pak to přišlo. Tomík přinesl knihu a já jen vydechl - to byla kniha knih. Když jsem ji vzal do ruky, málem mi vypadla, jak byla těžká. Když jsem ji otevřel na poslední straně a uviděl číslo 1 173, vylezly mi oči z důlků. Omlouvám se, že jsem brblal nad cenou knihy. Tady je cena jednoznačně vyvážená váhou knihy. Snad bude vyvážena i obsahem.

Jelikož mám jen měsíc na přelouskání této megaknihy, vrhám se dočtení a každou volnou chvilku věnuji knize. Jenže ouha, už po prvních stranách přichází problém. No posuďte sami:

Carl Hanna
Mukeš Nair
Sušma
Lynn Orley
Tim Orley
Amber
Julian Orley
Finn O´Keefe
Heidrun Ögi
Walo Ögi
Evelyn Chambersová
Andrew Norrington
Oleg Rogažov
Waren Locatelli
Omura Momoka
Chucky Donoghue
Aileen Donoghue
Marc Edwards
Mimi Parkerová
Bernard Tatou
Eva Boreliusová
Karla Krampová
Miranda Winterová
Rebeca Chsu
Gerald Palstein
Oven Jericho----

Jsem trprve na 29. straně a už v románu figuruje 59 osob i s popisem jejich osobností, postavení, funkcí, zájmů, útržků osudů. Kdo si to má pamatovat! Jak se v tom orientovat? A tak poprvé v životě beru ke knize i tužku a papír, vracím se na začátek knihy a začínám si vypisovat všechna jména s podrobnostmi. Seznam používám jako záložku a často se k němu vracím, abych se zorientoval, o kom se to v knize píše. Konečná bilance? 96 osob.

Po zajištění si přehledu v postavách, se zakousávám do dalších stran románu. Stránky přibývají a já se nějak nemůžu začíst. Děj je nějaký rozvláčný, nemůže se rozběhnout.

Během čtení přemýšlím jak se píše román. Přiznám se, že mne nikdy nenapadlo nad tímto přemýšlet. U této knihy ale ano. Mám pocit, že Klaus si zapisoval všechny zajímavosti které kdy v životě zjistil a snaží se je zde vpašovat. Chvílemi mi to přijde násilné, chvíli až nezáživné. Kniha je plná informací o astronomii, fyzice, kosmonautice. Taková učebnice o vesmíru. K tomu přidejte dějiny, politiku, etiku psychologii...

Zhruba v půlce knihy, kdy už většina jiných knih končí, se děj začíná rozbíhat. Zápletka se začíná rozmotávat, už rozlišíte ty dobré od padouchů... Pak přijde pasáž, která je pro mne natolik nezáživná, že udělám to, co jsem už dlouho nezažil - začnu přeskakovat řádky, pak odstavce a nakonec stránky. Dějiny afrických diktátorů mne nezajímají a v ději knihy jsou dle mého názoru zbytečně rozsáhlé a nezáživné.

Začíná mne tlačit čas, ale do knihy se musím neustále nutit. Chybí mi ještě spousta stránek, a já se jimi nějak nemůžu prokousat. Pak jsem nucen v knihovně požádat o prodloužení zapůjčovací doby. Měsíc utekl a já jsem sotva za polovinou. Chvála bohu se děj začíná stávat záživnějším, akce stíhá akci a čtení jde lépe. Pak přijde poslední strana a je po parádě. Měsíc a půl...

Co říct na závěr? Nápad fantastický, příběh překombinovaný, chvílemi jsem měl pocit, že je autor placen od slova či stránky. Kniha je z půlky plná zajímavých informací, z druhé naplněna zbytečnostmi. Myslím, že celý příběh by se dal bez „ztráty desítky“ vměstnat do polovičního počtu stránek. Jsou knihy, které si rád přečtu ještě jednou, tuto si odpustím.

Foto: Bittera

Foto: ddp