Arboretum Nový dvůr

O této akci jsme se dozvěděli z týdeníku Sedmička a nechali se nalákat obrázkem s postavičkami z dýní. Vyjíždíme až po obědě a parkujeme na prakticky zaplněném parkovišti před arboretem.
Souřadnice: 49°56´12´´s.š., 17°46´50´´v.d.

Po zaplacení vlezněnek se dozvídáme, že konečně otevřeli expozici v nových sklenících. Já pamatuji ještě původní skleníky, které byly pro nevyhovující stav uzavřeny a následně zbourány. Celí natěšení míříme do nové expozice. Pak přišlo menší zklamání - co se týče velikosti expozice. Jsou to jen dvě nevelké místnosti, zbytek skleníku je stále pro veřejnost uzavřen.

Model původního skleníku

Nový skleník a vstup do expozice, vlevo provozní budova sloužící k výstavám

Plánek expozice skleníku (převzato z webu arboreta)

Expozice tropických a subtropických rostlin si klade za cíl zpřístupnit široké veřejnosti část z rozsáhlých skleníkových sbírek Arboreta Nový Dvůr. V expozici je soustředěno bezmála 280 druhů rostlin ze 70 čeledí. Na nevelké ploše čítající zhruba 220 m2 lze vedle sebe shlédnout geograficky svébytné rostlinné formace americké, africké, australské a asijské flóry tropických deštných, tropických polo-opadavých a opadavých lesů.

Skleníková džungle

Calliandra - kaliandra (čeleď Foboceae) - velký rod stálezelených keřů nebo menších stromků pocházejících z tropických oblastí USA, Indie, Afriky nebo Madagaskaru. Malý počet se pěstuje jako okrasné dřeviny pro kulovitá květenství s vysokým počtem tyčinek, většinou červené barvy. Jsou to houževnaté a dlouhověké dřeviny. Calliandra tweedii, vysazená v naší expozici má původ v Brazílii. Dorůstá výšky do 2,5 m. Kvete od jara do podzimu „bambulemi" šarlatových květů. Přednost dává slunnému stanovišti s lehkou dobře propustnou půdou.

Pak již přicházíme k zámečku, kde se pohybuje spousta lidí s dýněmi. Někteří už pilně pracují a posazeni na schodech či trávě dlabou dýňovou dužinu.

Indiánský náčelník Sedící Dýně

Helikopotfur - fantastický nápad!

Klasický helowíňák :o))

Ježek s jablíčky

Sumec z místního rybníčku. Byl to pěkný macek - no posuďte sami:

Nakonec na nás rozdivočenej dýňák vypláznul jazyk. A tak raději jdeme na prohlídku arboreta.

Janka nalézá nádherné zákoutí a hraje si... Tady je jeden z výsledků.

Podzimní paleta

V horní části arboreta je zookoutek se spoustou zvířátek.

V záři zapadajícího slunce

Na hladině

Slunce zapadá a stahuje žaluzie...

Vřesoviště zapadané listím

Lavičky lákající k posezení...

Sluníčko už zapadlo za obzor a my se vracíme k zámečku. V dýňácích už svítí svíčky a podrhují nádhernou atmosféru. Arboretum je krásné v každém ročním období. Jde na něm ale vidět, že by potřebovalo finanční injekci. Spousta míst je neudržovaná, stavby a směrovky dosluhují a více informací o jednotlivých rostlinách by určitě nezaškodilo. Vše je ale jen o penězích...

Loučíme se s arboretem a pokračujeme v cestě k dědovi.