Po včerejším narozeninovém výšlapu do Javorníků okořeněném traktoriádou, chceme využít i neděli. Vždyť je tak špičkové počasí, na jaké jsme se celou zimu těšili!
Dopoledne děvčata pracují na zahrádce a já využívám pohostinnosti bordovického dvora a konám jarní údržbu na našem přibližovadle. Po obědě ale vyrážíme na výlet tentokrát navrhnutý Jankou. Zjistila totiž, že těsně za chaloupkou začíná Bordovické srdce. Cože? Jaké srdce? No přece srdce z kešek. Nevěříte? Tak koukněte na obrázek:
Zkušení kačeři už vidí, že srdce je z odlovených kešek. Když ale začínáme, je ještě klasicky zelené a čeká, jestli to dokážeme...
No dokázali jsme to, že... Ovšem naše cesta nebyla tak krásně zaoblená, naopak. No posuďte sami:
Tady už to to krásné srdíčko nepřipomíná. Pravda také je, že jít přímo za nosem nemusí vždy být ta správná cesta. A hlavně - mnohdy není ani možná. Zatracené hlohy!!!
Každopádně výhledy stojí za to. V pravo je Javorník za ním vzadu Radhošť, Kněhyně, Smrk, Lysá, Skalka, Ondřejník....
Nad Javorníkem se vznáší stáda volně pasoucích se paraglajdistů...
My tady ale nejsme jen za zábavou! Máme důležitý úkol! Zdolat srdce! A zapojuji se i já a dělám to co nemám rád - lezu na stromy. A mám u toho vysmáte obecenstvo s fotoaparáty v rukou.
No dobře no, vysoko jsem teda nelezl... Ale radost jsem udělal všem :)
Jó, za to Lumír, starý horolezec, ten už se šplhal výše...
Dokonce jsme došli až do pekla. Tedy Na pekla. Tak se jmenuje vršek nad Bordovicemi (602 m n. m.), který standardně okupují krávy a na vrcholu mají napajedlo, které při větru vydává v pravdě pekelené zvuky...
No co říci na závěr? Sice jsme trochu bloudili, prodírali se hustým lesem, drali si nohy o ostružiní, nadávali na zasekané mobily, ale - cestu jsme zvládli!!! Janka si do zápisníčku zapsala 12 odlovených kešek a my ostatní krásné slunečné odpoledne.
Vytisknout stránku
Komentáře (1)
5. květen 2018