Bradlo jarem vonící

Parkujeme u železniční zastávky Nová Hradečná. Těsně vedle ní je parkoviště u místní osvěžovny Sokolů. Chvíli počkáme na vláček a ten nás zaveze jednu zastávku do Libiny.

Na nádraží se chvíli otáčíme jak holubi na báni a hledáme kde je značka. Nakonec sejdeme na cestu pod železniční budovu a po ní se vracíme proti směru jízdy. To už jsme na modré značce. Procházíme kamenným tunelem pod tratí a začneme zprudka stoupat do stráně.

Otevírají se nám nádherné výhledy do okolí. Kluci už jsou daleko před námi a tak si užíváme chvíli klidu a usedáme do vyhřáté trávy.

Celou cestu potáváme informační tabule a poznávací zastávky pro děti. I my ale využíváme tyto vymoženosti a zjišťujeme - tedy alespoň já - že jsem v přírodopisu moc nedával pozor...

Chvíli zaváháme kam máme jít jen na planině, kde lesáci shodili všechny stromy. A s nimi samozřejmě i značky... Holky naštěstí najdou správnou cestičku a my po chvíli vystoupáme na rozcestí Tři kameny.

Původně jsme se chtěli na skály podívat, ale těsně u nich řádí (v neděli!!!) zuřivý dřevorubec. Když slyšíme úpěnlivý zvuk lámajícího se dřeva a žuchnutí padlého velikána, raději pokračujeme v cestě. Kdo ví, co by na nás mohl shodit.

Kousek pod Třemi kameny potkáváme pozůstatky nějvětšího smrku ztepilého v okolí, zvaného Král Bradla. Měl výšku 39 metrů a s obvodem kmene 3,5 metru.
Na informační ceduli se píše, jak ve spodní části stromu řádí houba václavka, která oslabuje jeho kmen. No už své dílo dokonala...

Pokračujeme dál a znovu potkáváme dílo dřevařů. Místo lesa ohromné paseky a rozježděné cesty. Studánka Běžinka byla asi uprosatřed lesa, teď je na mýtině...

No a pak už jen dojdeme na samotné Bradlo. Vrchol je upraven - pro někoho možna pěkně (pro vyšší bezpečnost turistů), pro ortodoxní ochránce to ale asi bude přestřelený zásah do celého vrcholu skály. Vynadíváme se do okolí a pak sestupujeme k našemu autíčku po červené do Nové Hradečné.

Původně jsem si chtěli ještě prodloužit cestu kolem obory s daňky po modré do Lipinky, ale moc se nám nechce šlapat po asfaltu, tak to bereme nejkratší cestou po červené.

Nádherná procházka - doporučuji všem!

Přestože dnes Bradlo nepatří k prvořadým turistickým cílům v oblasti, jeho zdolávání má dlouholeté tradice. Již na konci 19. století, kdy byla vybudována skalní vyhlídka, se roční počet návštěvníků odhadoval na 20.000.
Konávaly se zde také masové akce a manifestace národnostního charakteru. Pod Bradlem totiž před rokem 1945 probíhala dělící čára mezi německým a českým etnikem a vrchol sloužil oběma skupinám k uvolňování národnostních vášní. Němci zde pořádali slavnosti o první květnové neděli a o slunovratu, ve třicátých letech prosluly manifestace českých hraničářů, kterým kontrovali němečtí fašisti zapalováním velkých hákových křížů napuštěných v hořlavině.
První velká slavnost, které se zúčastnily tisíce lidí a několik pěveckých sborů, se na Bradle konala 20. června roku 1897. Po roce 1948, kdy se tu uskutečnila poslední manifestace, se naštěstí od podobných masových akcí upustilo.
Národní charakter zdejších akcí stál zřejmě i u zrodu pojmenování Moravský (nebo taky Hanácký) Blaník. Žádná jiná logičtější souvislost s českým Blaníkem neexistuje, chybí tu jeskyně i rytíři...
Zdroj: Cestování iDNES

Toto je vláček směr Olomouc. V pozadí ještě vidíme zasněžené vrcholky Jeseníků.

Zastávka Nová Hradečná je již jako většina malých zastávek bez obsluhy a pomalu chátrá.

V Libině už ale výpravčí potkáváme. Loučíme se s naší žlutou krabičkou a jdeme najít modrou značku.

Nádraží v nekonečné dědině Libina je dosti atypické - jelikož je v prudkém svahu nad vesnicí, má tři patra. Také není zrovna v nejlepší stavu...

Tunel pod tratí nás vede po modré do prudkého stoupání nad nádražím.

Tomuto výhledu se nedá odolat. Usedáme a kocháme se okolím. Je náááádherně!!!

Vrcholky Tří kamenů a paseka kolem

A tady máte původce toho všeho - dřevokaze dřevorubeckého

Pozůstatky Krále bradla

Další pozůstatky pro dřevařích - mýtiny a rozježdené cesty

Studánka Běžinka s přístřeškem proti špatnému počasí

Kdyby mne holky neupozornily, úplně bych minul průhled v lese, který odkrýval vrchol Bradla

Schůdky na vrchol Bradla

Rozeklaný vrchol je doplněn kovovými pásy kopírujícími skálu

Svačinka a odpočinek na vrcholu. Výhled do okolí je nádherný - vidíme i Paseku a Sanatorku nad ní.

Společná fotografie na vrcholu Bradla

Cestou dolů po červené potkáváme spoustu další kamenů

A zase ti dřevaři... Co naplat. Jen nevíme, do jaké míry je to nutná údržba lesa, nebo jde jen o jeho drancování. No nebudeme to řešit...

Pokud máte někdy chuť podívat se do podhůří Jeseníků a zdolat 600 m vysoké Bradlo, můžeme Vám to jen vřele doporučit. Je to nádherná procházka...