Protože už máme v našem okolí všechny kešky vyzobány, musíme se vydat kousek dál. A protože jít celou naplánovanou trasu pěšky by bylo šílené, osedláváme naše dvoukolé - a notně zanedbávané oře - a vyrážíme...

Je neděle, 1 července, dětem začaly prázniny a my si je také chceme užít. Počasí je takové na vážkách. Zatím neprší, ale je skoro zataženo a podle meteoradaru se blíží déšť. My na to ale nedbáme a jedeme sebrat sérií keší směrem na Bobrovníky.

img_20180701132631.jpg

No přiznávám - nejsme zrovna cyklisti. Lépe se cítíme na pěších tůrách, ale čeká nás 18 km a na kole to bude určitě rychlejší. Ale... Kešky jsou docela blizoučko u sebe a za chvíli už brbláme, že to ani nemá cenu neustále sestupovat a nastupovat. Ještě že nemáme ty staré kostitřasy s vysokým předním kolem - to by nebylo nastupování a sestupování, ale vylézání a padání...

img_20180701_143609.jpg
Nejsme ani v třetině cesty a začíná pršet. Chvíli se schováváme pod stromy a pozorujeme rybáře připravené na jakékoli počasí. Někteří mají s sebou nejen deštník, ale velké, plně vybavené stany včetně televize...

img_20180701_144442.jpg

Pak v dešti pokračujeme dál a schováváme se až pod dálnicí.

img_20180701_144517.jpg

Máme štěstí - déšť ustává a my můžeme pokračovat v námi naplánované trase. Začínám mít to keškolovení docela rád - zavede nás na místa, kde bychom se určitě nedostali - nebo by nás ani nenapadlo se tam vydat...

img_20180701_145335.jpg

I samotné kešky mnohdy stojí za to - houbičky nerostou, ale my je nalézáme - duté a logbookem uvnitř :)

img_20180701_150624.jpg

Cestu si zpříjemňujeme na přídi parníku po plavbě po Odře - hladina je klidná, žádne vlnobití nehrozí a tím ani mořská nemoc. Už je chybí stoupnout si blíže , rozpažit a zavřít oči...

img_20180701_150843.jpg

No nebudeme to s tou romantikou přehánět - tak rychle zadat další souřadnice a jedeme! Od řeky se vracíme směrem k vysílači, kde přečkáme pod vzrostlým stromem další přeháňku, pak se v prudkém stoupání osvěžíme se Černou Barborou a pokračujeme k našemu vysněnému cíli:

img_20180701_171112.jpg

... makovému poli. Nebojte, nemáme žádné nekalé úmysly, jen musíme zdolat strom, na kterém je místo cíle naší cesty jen zase další indície. Trochu mi to připomnělo šifru mistra Leonarda. Furt to nemá konce a žene nás to dál a dál...

img_20180701_174850.jpg

Nakonec nalézáme cíl naší cesty - pěkně skrytý v liduprázdném lesíku. Ještě rozlousknout hlavolam a máme to za sebou. Zatím co luštíme, rozpoutá se nad námi průtrž mračen. Opět máme štěstí - husté koruny stromů nás kryjí před deštěm a my pozorujeme máky vlnící se v poryvech větru. Za pár minut se znovu obloha trhá a my - pěkně v suchu - vyrážíme domů. Pěkně unavení a se sbírkou žlutých smajlíků odlovených při dnešní cestě.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku1. 7. 2018, 16:30, zobrazeno 939x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení