Po včerejší společenské návštěvě Šumperka se rozhodujeme pokračovat v kultuře, historii a výletu v jednom a vznikne z toho nádherné překvapení...
To, že je Helfštýn po rekonstrukci - a podle ocenení, které za to dostal asi zdařilé, už víme nějakou dobu. Jen si nenacházíme chvilku se zastavit. Dnes má u nás pršet, kolem Lipníku to vypadá lépe a tak vyrážíme. Vyjedeme autíčkem až pod hrad, kde parkujeme na novém velkém placeném parkovišti. To tady minule nebylo. I když minule je pro nás asi tak 25 let...
Už před bránou zjišťujeme, že signál do historie nepatří a tak vzdáváme kešky v okolí. Vstupujeme dlouhým dřevěným mostem přes první bránu na dvůr. Tady je pak druhý most a pod ním příkop. Mohutné opevnění. Kupujeme si vlezněnku a vstupujeme na nádvoří. Spousta lidí sedí u stolů hradní restaurace a užívá si dobrot. My pokračujeme kolem soch z minulých ročníků kovářského sympozia Hefaiston až k hornímu hradu.
Nad námi se honí mraky, ale neprší.
Projdeme posledním dřevěným mostem a vstupujeme na palácový dvůr - do jedné z nejstarších částí hradu. Vcházíme do paláce a tady nás čeká největší překvapení. Původně prázdné paláce bez pater a střech jsou nyní zaplněné lávkami z rezavého plechu, které tady úžasně pasují. Vznikly tak další patra, cimbuří, dokonce jsou části paláce zastřešeny skleněnými deskami zapuštěnými kousek pod okraje obvodových zdí, čímž hrad nemění a neruší.
Šnečí vyhlídka
Nemůžeme se tohoto krásného místa nabažit a prozkoumáváme každou možnou cestu a zákoutí. Otevírají se nám nádherné výhledy jak na hrad tak do okolí. Expozice je vybavena i spoustou informačních tabulí a vy získáváte více a více informací. Opravdu parádní!
Nakonec vyšplháme i na Husitskou věž. Tady nás dohoní i signál a tak míříme z hradu ven a obejdeme ho celý dokola k odlovu místní kešky. Hrad je v pěkném kopci, dobývat ho musela být fuška. Nasbíráme si i pár květů bezu na usušení pro zimní lahodné čaje.
Okolo hradeb
Toto je schránka místní kešky s možností výměny CWG - to jsou ty dřevěná kolečka s vypálenými obrázky, která se mají vyměňovat kus za kus. Mnozí hráči si je ale berou na památku, co hůře, nekteří je pak i prodávají dál. Tady si autor kešky dovolil upustit páru a napsal to moc pěkně. A víte co? Opravdu jich tam bylo pět. Vyměníme si dvě za dvě naše a schránku zase ukrýváme.
Vracíme se na parkoviště a Janka mi za odměnu kupuje ve stánku kokosový kmen. Jsem spokojený jak malý prcek. To byl parádní výlet!
Komentáře (0)