Jednou do roka dostávám pozvání mého kamaráda Pavla na malou expedici do Jeseníků. Ubytování je v lesácké chatě, kde chybí výdobytky moderní civilizace - elektřina i voda, topí se v kamnech, svítí svíčkami a při základních lidských potřebách Vám "tam" fouká v kadibudce za chatou...
V pátek 19. listopadu 2011 mne má drahá polovička vysazuje v Koutech, kde mne do své čtyřkolové stařenky nakládá Pavel a pak společně vyrážíme do Jesenických kopců. Povolení k vjezdu nám ušetří dlouhé kilometry trmácení s těžkým batohem a fototechnikou.
Nahoře už u rozpálených kamen čeká třetí fotograf naší miniexpedice Libor. Oba dva už mají za sebou pouť z naší chaty na chatu Jiřího na Šeráku a ještě kousek dál na Obří skály. Liborovi se klíží oči a tak zalézá do spacáku. Já ještě na spaní nejsem a tak alespoň testuji foťák a trápím můj obstarožní polámaný stativ focením miliónu hvěz na nebi.
Je to zázrak vidět na nebi hvězdy. V nižších polohách všechny trápí inverze a slunce už jsme neviděli notnou dobu... Po pár fotkách uleháme do spacáku a těšíme se na ráno.
Nad ránem nás z vyhřátých spacáků vythuje rudé světlo vycházejícího slunce. Neváháme a vybíháme pře chatu. Slunce a mraky nám připravily nádhernou podívanou:
Rychle se oblékáme a vycházíme na nedaleký vrchol Klínové hory (1 180 m n. m), kde sledujeme nádherný východ slunce nad Pradědem a inverzi vytvářející pocit moře s ostrovy. Jesenické moře...
Souputníci, nebo je možno použít zprofanované "soudruzi". Ale to bych někoho mohl urazit. Takže kamarádi fotografové - Libor a Pavel.
Vracíme se už za plného slunce k naší chatě. V klidu a pohodě se nasnídáme a pak vyrážíme uzoučkým neznačeným chodníčkem v úbočí směrem na sever do údolí Hučivé Desné.
Úbočí je místy velice ostré a bez připravených chodníčků by cesta nebyla jednoduchá.
Mezi stromy se nám otevírají výhledy na Praděd a sjezdovky na Červenohorském sedle.
Vpravo vedle šiškovníku je náš cíl - Vřesová studánka.
Po chvíli se nám otevře pohled na jih. Inverze vypadá jako by se moře vlévalo do fjordů... Vůbec Těm dole nezávidíme - zima, tma, smog... Tady je báječně!
Pak přicházíme do údolí Hučivé Desné. Jméno má tajemné a dovedu si představit její sílu při jarním tání. Nyní je ale krotká a mírná.
Mráz vykouzlil na potoce svá malá umělecká díla.
Z údolí stoupáme chodníčkem k Sedlu pod Vřesovkou.
Na sedle se nezastavujeme a pokračujeme ke Kamennému oknu. Ve stoupání se nám otevírají krásné výhledy na Keprník a Vozku.
Vlevo jsou skály na Vozkovi, vpravo Keprník.
Pak přicházíme ke Kamennému oknu. Ptáte se kde to okno je? No přece tady:
Pak už nám zbývá jen pár kroků na vrchol Červené hory (1 337 m n. m). Míjíme lavinové pole - touto dobou tu už je vždy spousta sněhu. Jen letos se podzim ne a ne vzdát své vlády. Pro nás to je dobré, alespoň nemrzneme...
Na vrcholku Červené hory potkáváme další turisty s nádhernou smečkou. Kousek dál si nádherného počasí užívá další hobista:
Pár kroků níže stojí kovový kríž na místě bývalé kaple a pod ním Vřesová studánka. Slunce už klesá k obzoru a kouzlí nad inverzí:
Neodoláme té kráse a leháme do trávy - to sluníčko potřebujeme trochu jinde:
Aby to nevypadalo jako umění a jako důkaz, že nejsme suchaři tu mám ještě jednu - takovou teplou:
Kluci sorry, ale šli jste do toho dobrovolně :o))
Pak jedem na prohlídku pramene Vřesové studánky.
Den už se chýlí ke konci a my pomalu míříme nazpět k chatě. Nemáme čelovky a neradi bychom po tmě bloudili. Ještě pár fotek a fofrem nazpět!
Vlevo je střecha Vřesové studánky, ještě více vlevo Vozka, vpravo Keprník.
Po cestě nazpět k chatě pozorujeme Inverzi pomalu stoupající nahoru. Snad nám počasí ještě zítra vydrží! Vlevo vidíte useknutý vrchol s přečerpávací elektrárnou Dlouhé stráně.
Večer prohlížíme fotky a probíráme jak jde život...
Ráno za svítání opět stojíme před chatou. Oblačnost je větší, ale pohled je to nádherný. Miluji taková rána!!!
Dnešní den již není čas na dlouhé výpravy. Proto nahazujeme batohy a vydáváme se ulovit pár ranních fotek na Vozku.
Cestou míjíme chatu, na které jsme byli asi před třemi lety. Tenkrát nás bylo 5 a celý víkend sněžilo. Dolů jsme se málem nedostali. Adventure!!!
Na Vozkovi se podepsal ranní mrazík. Některá místa jsou pokryta nádhernou jinovatkou. Z údolí se ale docela rychle zvedá inverze.
Na vrcholu Vozky jsou zajímavé oči. Na půl zamrzlé...
Poslední zbytky ojíněných brusinek pod Vozkou.
No a pak nás dožene inverze. Už v mlze se vracíme do chatičky, vzorně ji uklízíme (abychom mohli zase někdy přijet), sekáme dřevo pro další návštěvníky a pak už míříme dolů. Do mlhy, zimy a smogu. Ovšem s pocitem nádherně prožitého víkendu.
Pavle díky za pozvání!!!
Komentáře (95)
6. únor 2012
irabas (at) seznam.cz
mne taky z postele nikdo před svítáním nevytáhne - mimo situace, kdy už na horách jsem. Takže řešení - musíš na horách spát, potom uvidíš svítání)) (14. únor 2012)
14. únor 2012
17. únor 2012
rene.chlebek (at) gmail.com
24. únor 2012
16. listopad 2012
anezka.vojtechovska (at) seznam.cz
20. listopad 2012
kratochvilovamil (at) seznam.cz
21. listopad 2012
tomasklouda (at) seznam.cz
28. listopad 2012
novakovaolina (at) email.cz
28. listopad 2012
klemili (at) seznam.cz
3. prosinec 2012
Zdecera (at) seznam.cz
3. prosinec 2012
sabovamarie (at) seznam.cz
4. prosinec 2012
lubosbranc (at) seznam.cz
Ač Vás neznám osobně, díky moc za nádhernou "propagaci" našich Jeseníků. Pro nás "domácí" jsou to důvěrně známá místa ale je dost těch, kteří je ještě neznají a tak není na škodu, přeposlat jim Vaše fota s průvodním slovem.
Všechny zdravím a přeji ještě mnoho amnoho krásných chvil a zážitků nejen u nás v Jeseníkách.
Dagmar Balážová, Karlov pod Pradědem
4. prosinec 2012
dakar93 (at) seznam.cz
4. prosinec 2012
marenkajak (at) seznam.cz
4. prosinec 2012
laurinovamiluse (at) seznam.cz
4. prosinec 2012
5. prosinec 2012
5. prosinec 2012
nedokázala. Proto s dovolením půjdou tyto do mého fotoalba. Díky.
5. prosinec 2012
Ať to šlape a dobré světlo k tomu přeje Pavel
http://www.koutsky.estranky.cz/fotoalbum/jeseniky/
5. prosinec 2012