Narozeninové dárky můžou být různé. Od Marcelky a Lumíra dostávám výlet na jih Moravy. A tak v pátek večer vyrážíme za dobrodružstvím.

Vyjíždíme až kolem páté odpoledne - chtěli jsme dříve, ale než jsme se dostali z práce a než jsme vše nabalili a přenesli do vozítka, chvíli to trvalo. Až při odjezdu si Janka vzpomene, že chtěla vzít geožebřík. "Ale do auta se nám už nevejde! Ještě musíme naložit Marcelku s Lumou", snažíme se její odhodlání mírnit. Nakonec to vzdávám a vedle překvápkového kávovaru a malé bečky piva ládujeme do kufru i žebřík. To nějak dáme!

Popojíždíme na Rošického, kde už čekají naši souputníci. Luma je nějaký smutný. "Marcelka mi zakázala pivo, že se nevejdeme do kufru a že hospodu tam určitě mají. Máme úsporné balení." Mrknu na něj a poodhrnuji cíp tašky, ve které se choulí pětilitrový soudek nefiltrovaného pšeničného piva. "Neboj, to dáme" utěšuji ho. Se zlepšující se náladou nasedáme do přibližovadla a vyrážíme. Směr dobrodružství!

winter.jpg

Za družného rozhovoru ani nevíme jak, a za chvíli parkujeme v Koryčanech před Vilou Winter. Je to čerstvě otevřený penziónek, kde máme dva pokojíčky, každý s kuchyňkou a koupelnou. Parádní ubytování. Parkujeme ve dvoře za zamykací bránou. Okna máme do dvora, takže neslyšíme hluk aut od cesty, která je kupodivu dosti frekventovaná. Jen se vybalíme a jdeme na první procházku. Dýchne na nás historie - jako bychom se v čase přenesli o pár desítek let nazpět, do doby našeho "šedivého mládí". Mládí bylo sice barevné, ale okolí už ne...

historie-1.jpg

Spousta domků nám připomíná doby budování reálného socializmu, potkáváme i klasickou novinovou budku, kterou u nás už nemáme. Zvláštní pocit něčeho zapomenutého, něčeho co už odvál čas. 

Janka nás vede po zastávkách multinek až dojdeme za městečko pro kešku pod dozrávajícími plody. Holky vedou spor, zda jde o špendlíky nebo mirabelky. Já se přiznám, že vůbec neznám rozdíl a tak doma zjišťuji jak to je. Pravdu má Marcelka - jsou to mirabelky, protože dužina nejde jednoduše oddělit od pecky. Mirabelka prostě není špendlík. Já je znám z našich výletů, kde nám dopňují svačinu. Nacházím ještě jeden článek, kde je i recept na kořeněný džem z mirabelek.

Na pokoj se vracíme až za tmy, domlouváme zítřek a pak uléháme ke spánku. Zítra nás čeká keškovací den!

Sobota 7. srpna 2021 - Biltemy a Zodiak

Po snídani vyrážíme v plné polní vstříc dvěma sériím. Na první části nás čekají biltemy, na kterých si Lumča musí vyzkoušet svou novou teleskopickou biltema tyč. Popojdeme kousek Koryčany a zastavíme se na zmrzku na náměstí. 

img_0421.jpg

Pak se pár metrů vracíme a kolem veterinární ordinace začneme stoupat do prvního kopečka. Začíná být pěkně teplo a my se už těšíme do lesa, kde se schováme před kousajícícm sluníčkem. První kešku dnešního dne odlovíme na krásném výhledu do údolí Koryčan. Keška je nápaditě udělaná, autor si s ní dal spoustu práce. Pak vstupujeme do lesa a vytahujeme biltemu.

Hned první keška nám ukáže, že nás čeká pěkné dobrodružství. Autor schránky vytvořil z velkého PET prefabrikátu, který obepnul kovovou objímkou s gumovým těsněním a na něj uchytil zahnutý drát. Dohromady je to už pěkná váha, při které se prut z karbonátu hodně ohýbá a my máme obavy, aby nepraskl.

img_0433.jpg

Navíc by měly být kešky kolem osmi metrů vysoko, což není málo. Na limit narazíme hned na druhé zastávce. V popisu je napsáno, že schránka je 8 metrů vysoko, ovšem Luma při maximálním roztažení prutu asi 10 metrů a své výšce s nataženýma rukama na schránku nedosáhne. A tak spojujeme dvě tyče dohromady a schránku se nám podaří srazit dolů. Vzniká tak druhé dobrodružství, kdy musíme schránku vyprostit ze zajetí hustého listí. Nakonec to Luma zvládne. Druhá věc je schránku vrátit. Rozhodujeme se ji umístit a něco níže - někdo z předešlých kačerů jí oproti popisu autora umístil podstatně výše a Luma ji podle nejlepšího svědomí dává tam, kam myslí, že má patřit.

Pak již odsejpá jedna biltema za druhou. Protože jdeme z prostřed cesty, vracíme se k jedničce a pak stoupáme k dalším číslům. Cestou ve vysoké trávě si stačíme promočit nohavice, rozedřít si nohy o ostružiny a nechat se pokousat hlodavým hmyzem. Prostě klasika... Vystoupáme do míst, kde se odpojíme od biltem a zamíříme k druhé sérii - Zodiak. Rozhodujeme se zastavit na svačinku a krátký odpočinek. Když v tom se u nás objeví dva kanci:

kanec.jpg

Luma je celou cestu vláčí v batohu, aby nám udělal radost. No a aby to děvčatům nebylo líto, vytahuje z batohu také dvě malé plechovičky se šumivým vínem. Takže si společně můžeme přiťuknout!

img_0439.jpg

Další kroky nás vedou lesem za schránkami Zodiaku - tedy za znameními zvěrokruhu. Autor vytvořil krásné schránky - dřevěné mořené krabičky se znakem zvěrokruhu a s PET schránkou uvnitř. Krásně si s nimi pohrál. Jen čas už se na nich začíná podepisovat:

img_0445.jpg

Některá víčka už nejdou sejmout - tedy bez násilí, někdy je držák ve stromě tak zarostlý, že už se do něj nedá schránka zasadit. Luma dokonce jednu schránku upravuje a znovu ji uchycuje za použití sofistikovaného nářadí (multifunkční švýcarák) na původní místo. Asistuje mu volně pohozené stádo mravenců. Opíšeme velký oblouk a vracíme se směrem k biltemám. Cestou ale uděláme tři odbočky.

img_0455.jpg

První odbočka je bonusová velekrabice série Zodiac s krásnou lunetou s geokolečky umístěnou mezi skalami uprostřed nádherného lesa. Když už jsme tady, popojdeme lesem kousek dál na kunu lesní. Tedy ne na toho tvorečka, ale na kešku stejného jména. Ta nás přivede k mohutným skalám, ze kterých je krásný výhled do krajiny:

kameny.jpg

Od kuny se vracíme na cestu, po které jsme chtěli jít vstříc zbylým biltemám. Na kameni ale potkáme sedící žirafu, ktrerá nechce ukazovat obličej, ale je ochotná se s Jankou vyfotit bez hlavy:

zirafa.jpg

Pak nás čeká ještě jedna schránka - Truhlička Na Skaličkách. No není to zrovna truhlička, ale pořádná truhla:

img_0486.jpg

img_0491.jpg

Uděláme si společnou fotku a pokračujeme do kopce, kde se dostáváme nazpět na místo středu opisované osmičky - kde jsme potkali kance. Před námi je poslední čtvrtina cesty s biltemami. Ani nevíme jak a máme to za sebou. Jsme opět na začátku naší cesty - nad Koryčany.

img_0500.jpg

Potkáváme dvě místní dámy s košíky na houby. Dáváme se do řeči a ptáme se na úlovek - je bídný, košíky mají skoro prázdné. Zato nám ale poradí, jak se dostat zkratkou na židovský hřbitov a také nás k němu doprovodí. Cestou nás upozorní i na stromy moruší. Dokonce se nám podaří i pár plodů utrhnout. Jsou vzácené a lahodné. Sady okolo jsou zanedbané a zarostlé vysokým roštím, býlím a kopřivami. Jsou neprůchodné.  

img_e0504.jpg

Velmi podobně vypadá starý židovský hřbitov. Většina náhrobků je datovaných do předminulého století a už není nikdo, kdo by se ně o postaral. Pouze pár je jich zrekonstruovaných. O ostatní si jen brousí zuby čas a smazává už dávno zapomenutá jména a osudy. Tolik životních příběhů je ztaceno v těchto kamenech...

img_e0510.jpg

Sestoupíme nazpět do městečka uzoučkou uličkou mezi starými a hodně zanedbanými domečky - opět máme pocit zastaveného času, nebo kroku do minulosti. Janka chce ještě odlovit indicie a multinkám a tak pokračujeme dále a potkáváme úžasnou ceduli:

img_0520.jpg

Vracíme se na ubytování, kde si dáme osvěžující sprchu, svačinu a pak v pozdním odpoleni nasedáme do vozítka, abychom zajeli odlovit několi dalších keší. První cesta míří ke starému, již nepoužívanému mostu, který vede od nikud nikam. Doslova. No a pod ním je ukrytý poklad s obtížností 5/5. Do chladné vody se vrhá jako první Luma a za ním neohroženě i Janka. To je tím, že vody je po kotníky a v ní se těžko topí.

img_0522.jpg

My s Marcelkou je jistíme ze suchého břehu. Ovšem je nám jasné, že lov o metu nejvyšší jsme vložili do rukou těch nejpovolanějších. Za deset minut je vymalováno a my máme další splněné okénko do matrixu - a rovnou to nejtěžší! Radost nám dělá i to, že někteří předešlí lovci se sem vrací i několikrát, než se jim odlov podaří!
Cestou k ubytování odlovíme ještě dvě nádherné kešky od "Boura", kdy opět perlí Lumír. Na naši obhajobu - Luma je letitý profesinální dřevokaz, který si všímá věcí, které my, neznalci, vůbec nemáme šanci vidět. 

Večer slavnostně načínáme vychlazený soudek s pivem a rekapitulujeme dnešní úspěšný den. Dali jsme vše, bez jediného DNF a parádně jsme si to užili!

Vytisknout stránku Vytisknout stránku6. 8. 2021, 18:58, zobrazeno 219x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení