Rok se sešel s rokem a my se opět scházíme u Marelky a Lumíra na pravidelné Svatomartinské hody. Za ty roky jsme toho vyzkoušeli více, dnes ale budou oblíbená kolena.
My přijíždíme už v pátek po práci. Marcelka s Lumčou už na nás čekají a vítají obligátní příchodovkou. Jen ve čtyřech sedáme ve vytopené chaloupce ke scrabble a hrajeme.
Druhý den se začíná sjíždět zbytek osazenstva. Necháme na chalupě hlídače a zbytek osádky vyráží na výšlap na Velký Javorník - jako každý rok. Druh potravy se mění, výšlap zůstává...
Cestou začíná mrholit a pak i pršet. Co naplat. Počasí si nevybíráme. Loni zase byla parádní inverze a nahoře sluníčko. Dnes je zataženo pořád. Dáme si polévku - nejpomalejšího vrchního vystřídala rychlá dáma. Je ale totálně plno a tak jíme ve stoje na lavičkách před hospůdkou. Pak ještě vyšplháme na rozhlednu na výhledy. Cesta dolů už je foforem - zvlášť já, protože jsem si totálně promočil péřovou bundu. A co dělá mokrá péřová bunda? No nehřeje! Vytopená chaloupka to jistí.
Pak už je to jen chvilka - děvčata připraví stůl a v hrnci se dovařují kolena:
A jdeme na to:
No a po dobrém jídle do pozdní noci hrajeme hry a výborně se bavíme.
Kamarádi díky za pozvání!
Vytisknout stránku
Komentáře (1)
4. únor