Bez měsíce skoro přesně po osmi letech se vracíme do Jižních Čech a konkrétně do Českého Krumlova. Naše cesta začíná stejně jako tenkrát - vyrážíme ve čtvrtek a míříme na prodloužený víkend za odpočinkem a zábavou.
Cestou zvládneme nějaké pracovní návštěvy a pak se zastavujeme na první jihočeskou zastávku v Pelhřimově. No přiznáme se - pro nějakou tu kešku. První odlovíme hned u parkoviště na Svatovítském náměstí, pak popojdeme do Děkanské zahrady, kde najdeme další. Zastavíme se na náměstí na občerstvění, kde trochu mrzneme - stačí, aby zašlo sluníčko a je pěkná zima. Sedíme totiž venku, protože uvnitř je cukrárna plná až po strop. Když do sebe rychle hodíme čaj a zákusek, spěcháme pro poslední keš.
Ta by měla být někde u věže. Až tady zjišťujeme, že ve věži je muzemu rekordů a kuriozit a keš je uvnitř. Když lomcujeme zavřenými dveřmi, konečně pochopíme. Ač je teprve něco po čtvrté a muzeum zavírá v pět, poslední prohlídka je 45 minut před koncem. A to bylo asi před čtyřmi minutami... Smůla.
Náladu si nenecháme zkazit - a i kdyby - poutač u restaurace by ji nám určitě zlepšil...
Pak už to je jen chvilka a jsme v Třeboni. No tedy kousek před ní - odlovíme si totiž ještě Libuščinu keš u Hadího křížku těsně před městem. No a pak už opravdu míříme za Jitkou a Slávkem. Je čtvrtek odpoledne a nám začíná naše putování.
Pátek 27. 4. 2018 Třeboň
Sobota 28. 4. 2017 Český Krumlov
Pondělí 30. 4. 2018 Zlatá Koruna
No a je tady úterý - sváteční 1. květen a my se ločíme s Krumlovem a vyrážíme do Třeboně. Tam jen vyložíme kamarády a pokračujeme dále. Nechce se nám riskovat odpolední zácpy na opravovaných dálnicích. Nakonec Janka rozhodne, že pojedeme mimo dálnice - přes Svitavy. Už cestou medituje, jestli v Kojčicích má kešku Plha. Má! Ale jelikož jsme už Kojčice minuli, koukám co je před námi. No hádejte co? Kousek za HavlBrodem - ve vesničce Krátká Ves odbočujeme doleva a parkujeme v chatové oblati, abychom si prošli naprosto roztomilou sadu tradiček od "Jů, Vlkodlaci!"
Miluji, když si owner najde ten čas a udělá kešky jiné, než jen klasické plastové obaly. Tady to bylo naprosto parádní - procházíme se nádhernou krajinou Vysočiny, hledáme roztomilé kešky a výborně se bavíme. Pravděpodobně jsou určeny pro malé děti, ale mi ta krásná jednoduchost maximálně sedí. Nemusím hledat milión informací, šplhat se po stromech nebo překonávat kdovíjaké nástrahy. Prostě TOP pro odpočinek a dobrou zábavu.
Nádherná krajina je jako stvořená pro procházku uprostřed dlouhé cesty. Osvěžující.
Kousek dál vidíme na kopečku rozhlednu - neodoláme a jdeme ji prozkoumat. A hádejte co? Měl ji tam! Tedy kešku :)))))
Měli jsme červené auto.... Letos je toho pylu opravdu hodně.
No a jsme doma. Unavení, ale šťastní. Prožili jsme nádherný prodloužený víkend a na další se těšíme. Letošní jaro - možná podle počasí spíše léto - je nádherné a my ho využíváme, co to dá. Prožíváme krásné léta a doufáme, že nám to ještě dlouho vydrží :)
Komentáře (0)