Listopadové keškování

Sobota 13. 11. 2021 - za tajemnou keší do Hošťálkovic

Chvíli nám trvalo, než se nám s Jankou podařilo vykoumat a vyluštit tajemnou kešku od Hanky. Dnes odpoledne nadešel čas, abychom zjistili, zda byly naše odhady správné a my bez přesného zaměření odlovíme tuto schránku. Vyrážíme po poledni do Martinova a mostem přes řeku Opavu přecházíme na Hošťálkovickou stranu.
Pak už jen netrpělivě vyhlížíme komíny elektrárny a porovnáváme je s fotografií v nápovědě. Tak ještě to není ono, musíme ještě dál, ještě dál, ještě.....

A máme to! No a teď jen hledat to správné místo. Nalézáme záhy a rozdělujeme se. Já lezu na větší strom a Janka na menší. No co bylo potom ani snad líčit nebudu. Několikrát se opakuje - ze stromu - na strom - ze stromu - na strom... Šifry odolávají, síla ubývá a tělo v ledovém větru chladne. No na konec tu Hančinu kulišárnu zdoláváme. Společně si zakričíme okřídlené "ownere ty hade!!! Hani díky. Dalo to zabrat, ale máme to!

Jelikož se nám ještě nechce domů, pokračujeme podél řeky a pak vystoupáme k Hošťálkovické rozhledně. Sluníčko začíná zapadat, tak si užijeme krásné výhledy.

Jelikož máme dnes našplháno a těla rozhýbaná, nebojíme se ani horolezeckých stěn. Zdoláme je oba :)

21. 11. 2021 - Stará Orlová

Dnes jsem se chtěl po pracovním zápřahu jen válet. Ale když vysvitlo sluníčko, tak mi to nedalo. Přece nebudeme sedět doma! Zajedeme si odlovit nějako Hakyho kulišárnu. No Janku nemusím přemlouvat a tak společně rychle pouklízíme zanedbanou domácnost a vyrážíme směr Lazy. Plánovanou keš nalézáme na opuštěné haldě a pokorně se pokloníme před šikmým kostelem sv. Barborky. Čest všem havířům!

Projíždíme kolem opuštěného dolu Lazy. Ještě před několika měsíci tady brácha spouštěl klece plné havířů do rubání a teď je tady úplně prázdno. Parkoviště bez jediného auta, prázdné kolárny, osiřelá vrátnice... Je mi z toho smutno a bojuji s rozporuplnými pocity. Netěží se uhlí, o práci přišly tisíce havířů a dělníků a to je špatně. Z druhé strany to byla šílená dřina a riziko. Co je vlastně dobře???

Hned vedle dolu Lazy je kaplička sv. Jana. Kaplička s pamětní deskou byla vystavěná na místě, kde byl německými fašisty 13. 7. 1944 zastřelen Vilém Suchánek z Lazů pro podezření ze spolupráce s partyzány. Okolo je vše opuštěné a smutné...

Když už jsme v těch smutných vzpomínkách, zastavujeme se na starém Orlovském hřbitově u památníku rozdělení Těšínska, postaveném na počet padlých za sedmidenní války (23. ledna – 30. ledna 1919). Pak jen popojedeme a zastavujeme na náměstí ve staré Orlové. Zase se nám vybavují smutné vzpomínky na to co tady vše bylo a už není, na pana Luboše Poskera, kterého jsme tady na sklonku jeho života zavezli, aby si vzpomenul na své mládí, které tu prožil. Po chvíli hledání něčeho, co už tu dávno není měl v slzy v očích a chtěl jet pryč. Minulost se už nedá vrátit...

Projdeme se pod Orlovskými Hradčany a míříme domů...