Bereme si v pátek volno a za krásného počasí vyrážíme za Marcelkou a Lumírem do Bordovic a společně pak míříme na Valachy za keškama.
V Bordovicích se už probouzí jaro - zahrada je plná kytiček:
Jen se projdeme na zahradě a hnedle nakládáme oba kamarády do našeho vozítka vyrážíme směr Valachy. Abychom si udělali radost, naše první zastávka je v oblíbené cukrárně v Ratiboři. Po občerstvení pokračujeme na parkoviště u OÚ ve Zděchově.
Víme, že jsme tady už jednou byli a potkali se náhodou s Traktoriádou - tedy se závody traktorů. Bylo to už před sedmi lety a vzpomínky jsou poněkud zastřené. Spíš jen útržky. Nakonec zjišťujeme, že jdeme skoro tu samou cestu...
Vyrážíme na cestu - a furt do kopca - bo na Valachach je všecko furt do kopca - enem někdy z kopca... Když dojdeme k prvnímu odpočívadlu, je poledne. A tak nás Marcelka zve k obědu, jaký jsme ještě na výletě nikdy, ale opravdu nikdy neměli!
Kamarádi totiž měli dnes jet za dětmi a vnoučaty na jih, ale ti onemocněli. A tak velký oběd plánovaný úplně někde jinde končí pod stříškou nad Zděchovem. Je to lahůdka!!!
No a co uděláme po obědě? No přece si lehneme a honíme vitamín D!!!
Počasí přeje - postupně si odkládáme vše až do triček s krátkým rukávem.
Cestou samozřejmě lovíme kešky - a některé pěkně záludné - tuto kanálovku zdolává nezdolná Janka!
Výhledy jsou zde luxusní!
Nakonec dojde řada i na mne - musel jsem se pěkně omotat kolem větví, abych tu kešku odlovil. Luma mi dělal zespodu odbornou pomoc...
Poslední Zděchovská keška byla roztomile umístěna...
No amáme to za sebou - skoro třináct kilometů a 500 m převýšení - no na Valachách žádný problém...
Komentáře (0)