Dnes máme naplánovanou cestu do Havlíčkova brodu na event K.H. Borovského. Mi se tam moc nechce a tak netaktně zdržuju. Proto vyjíždíme pozdě a cestou se rozhodujeme změnit cíl naší cesty na něco bližšího. Do Havlbrodu bychom to už nestihli.

Zasatvujeme se v Pasece za rodinou a pak se vydáváme směrem k domovu keškovými cestičkami.

img_2643.jpg

Prvně se pokocháme cestou lemovanou žlutými javory, po které se jezdí závody Ecce homo.

img_2646.jpg

Pak se zastavíme v Ondrášově pro kyselku. Kdysi jsme tady jezdili pravidelně z návštěvy u rodičů domů, teď už je místo jen plné vzpomínek.

img_2650.jpg

Cestou zastavujeme v místech, kde jsme ještě nikdy nezastavili, ale jen je prosvištěli. Dlouhá rovinka s výhledy okolo k tomu přímo vybízí. A přitom i tady se psala historie. Třeba zde vedla úzkorozchodná železnice a toto místo bylo jejím nejvyšším bodem. O kousek dál stojí pískovcový sloup se sochou sedícího spasitele s trnovou korunou na hlavě. Sloup stojí na hlavním evropském rozvodí, oddělujícího úmoří Baltského a Černého moře. Odtud též název sousedního kopce - Rozvodný vrch.

img_2655.jpg

Díky tomu, že Kristus drží v ruce stylizovanou třtinu se dlouho myslelo, že místo něj sedí na sloupu římský bůh moří Neptun nebo také Poseidon, vládce moří. Díky Buffallo54 za krásný a zajímavý listing k místní kešce.

img_2659.jpg

Po krátkém kufrování zastavujeme kousek nad přehradou Kružberk a vydáváme se na odlov zdejších sérií LAB keší. Přejdeme po přehradě na druhou stranu a vystoupáme k vyhlídce nad skalami, které hojně navštěvují horolezci.

img_2662.jpg

Údolí řeky Moravice z Hráze Kružbeské přehrady

img_2665.jpg

Měřící body s výhledem na přehradu. Pod námi sklaní věž Žabí kůň.

img_2666.jpg

img_2674.jpg

Hlavní skála

Skalní stěna vysoká až 50 metrů je tvořená horninou zvanou břidličnatá droba a je hodně vyhledávaná horolezci. Ve skále je uměle vysekaná jeskyně. Hrabě Carl Weisshuhn měl takový nápad, že by zde vybudoval rodinou hrobku, k uložení ostatků do skály však nikdy nedošlo. Po levé straně řeky Moravice sejdeme až do Kružberka ke kostelu sv. Petra a Pavla. Kostel je z první poloviny 14. století a patří k nejstarším ve Slezsku.

img_2677.jpg

Těsně pod kostelem má domeček naše teta. Zajdeme k ní, ale místo ní tam potkávám bratránka slavícího s partou jeho padesátiny. Ten malý blonďatý klučina že už má padesát? Do pytle, toto letí!!! Popřejeme a pokračujeme přes řeku do Davidova mlýna, kde si dáváme pozdní oběd. Pak pokračujeme pozvolným stoupáním po opačné straně řeky nazpět k přehradní hrázi. Cestou ještě jednou potkáváme Radima - zatím co jsme seděli u oběda, předešel nás s celou partou a pejsky na procházku.

img_2679.jpg

K autu se vracíme pěkně vyfoukaní. Vítr neustal ani v hlubokém údolí řeky. A tak sedáme do vozítka a míříme domů. Díky za krásný den!

Vytisknout stránku Vytisknout stránku30. 10. 2021, 10:56, zobrazeno 133x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení