Podzimní Gírová

V Havířově nakládáme Ferdu a jedeme směr Třinec. Kousek před Hnojníkem nám Janka zastavuje, abychom využili nízkého ranního sluníčka, které čaruje s oparem nádherné výhledy.

Dozrálé slunečnice atakují natěšení ptáci - snídaně!

Pasoucí se ovečky

Zastavujeme v Mostech u Jablunkova u hotelu Grůň a vydáváme se po sjezdovce do kopečka. Jsme právě nad zlomem modré oblohy a mraků. Nad Jablunkovem svítí slunce a na druhé straně jsou mraky a mlha.

V půlce sjezdovky si uvědomuji, že jsem nechal v autě mobil. Tak zase dolů - taková rozcvička. Janka má alespoň dost času vyfotit orosené podzimní ocúny.

Poslední dobou máme smůlu, všude kam přijdeme, jsou rozježděné cesty od lesáků. Nohy se boří a kloužou a každý krok musíte dobře promýšlet. Jakákoli neopatrnost by dopadla blátivou koupelí.

Slunce se snaží prokousat mlhou.

Po značce přicházíme na místo zvané Štípanka. Na satelitních mapách ještě vidíte hluboký les, skrz který vedla turistická značka. Pak se stalo něco těžce představitelného. Celý kopec se utrhnul a sjel dolů.

Hrana zlomu. Jen takový náznak, co uvidíme za chvíli...

Les je pryč, ustálo to jen pár stromů. Měsíční krajina.

Utrhnutá stěna tvořená ze šikmých břidlic.

Hrana zlomu se nebezpečně blíží k rodinnému domku. Chybí tak 30 metrů. Asi bych tam bydlet nechtěl! Strašidelný pohled.

Za sesuvem nalézáme šipku ke studánce Gírová.

Od studánky stoupáme kolmo vzhůru - stačí ujít pár desítek metrů a jsme u chaty Gírová.

Chceme se vyšplhat na vrchol, ale František navrhuje jednosušší cestu. Pokračujeme kolem chaty dále, projdeme kolem domků a tam začneme lesem pomalu stoupat k vrcholu. Ušetříme si tím prudký výstup.

Prudký výstup od chaty k vrcholu Gírové.

Posezení na vrcholu s výhledem směrem na Slovensko. Kdysi tady byl jeden z nejkrásnějších kruhových výhedů v Beskydech. Dnes již je výhled z vrcholu krytý vzrostlými stromy.
František zašpičkuje a mladému páru, který vyšplhá na vrchol chvíli po nás říká: "My jsme tady byli dříve, heč !!!"

Po sestupu z vrcholu si dáme na chatě oběd a pak se uložíme ke sluneční koupeli. Nebo odpočinku? Každopádně je to luxusní odpočinek!
Janka se neustále dívá po okolí po houbách, ale má smůlu. Ani hříbek. Potkáváme spoustu houbařů, ale jsou na tom stejně...

Popojedeme autíčkem do Lomné do cukrárny na občerstvení - vzdušnou čarou zhruba 15 km od Gírové a co nevidíme - kolem chodí lidé s košíkama hub!!! No není to pech???

Po spáteční cestě ze zastavujeme v Koňakově, kde jsou vystaveny sochy ze sochařského sympozia na Landeku. Tato se jmenuje "dým". Jana nevěří...

Jana z té záplavy kamenů na chvíli ztratila hlavu...

Den se chýlil ke konci. Užili jsme si ho parádně