Kdo nás zná ví, že Sulovské skály jsou naše srdeční záležitost. Ale pravda je, že jsme je už nějaký pátek nenavštívili. Proto využíváme slušné předpovědi počasí a 28. října 2015 - na státní svátek se vydáváme na známou cestu. Tentokrát ale mimořádně sami.
Cesta je trochu strastiplná - možná díky dnešnímu státnímu svátku nebo blížícím se dušičkám, potkáváme neuvěřitelnou spoustu Koloboučníků Svátečních - zvláštního to druhu řidičů, notně zpomalujících dopravu. Janka za volantem všechny bravurně předjela a jen za občasného zabrblání nás bezpečně dovezla až na místo. Je nádherně!
Neuvěřitelnou zlatou záplavou listí pomalu stoupáme po červené značce na Lúku pod hradom.
Cestou zastavujeme snad stokrát, jen abychom se pokochali tou nádherou a pozorovali záplavy padajícího listí...
Tento výlet mineme Súlovský hrad a z Lúky a po červené pokračujeme na Sedlo pod Bradou. Tím, že se neustále zastavujeme nás dochází skupinky horolezců, dokonce se k nám blíží i notně hlučná banda dětí... Raději přidáme do kroku a snažíme se jim uniknout.
Ale kdeže - nemáme nárok. Omladinu nezajímá krása kolem, nádherné výhledy - spíše rozebírají počítačové hry, promarněné životy a nasbírané kouzelné meče... Naše snaha je marná. Raději se posadíme na vyhlídku a necháme je proběhnout kolem nás.
Obloha se pomalu začíná zatahovat a dává vyniknout nádherný barvám. Lahůdka!!!
Janka je už unavená, tak si našla pro další cestu velblouda. Ale nějak se mu nechtělo, tak musela po svých...
Naštěstí se najdou lepší místa na sezení - třeba královský trůn.
Kde se vzali, tu se vzali naši malí bojovníci. Za neustáleho berebentění tenkých hlásků se domluvíme, že na rozcestí půjdeme jinam než oni - a o další cestě je rozhodnuto. Na rozcestí Roháč - Čiakov se vydáváme zprudka dolů - daleko od brebentící mládeže. Huš, bando!
Sestupujeme až k našemu cíli - Šarkaní diere. Je to úžasný monument.
A pak následuje sestup tak prudký, že máme co dělat, abychom nejeli dolů po zadku. Pokud by bylo mokro, tak tudy ne! Tedy pokud by jste neměli mačky.
Naše cesta se pak po žluté značce vrací nazpět k našemu vozu. Obloha je už sice zatažená a začíná pofukovat, ale my jsme šťastní. Byl to luxusní den. Děkujeme Sulove!
Komentáře (0)