Středeční sváteční den je pod mrakem a vlhko. My ale vyrážíme zdolat dlouhou trasu plnou LABek.
Oficiální spuštění jsme vynechali a vyrážíme si je odlovit dnes. Na parkovišti už stojí spousta aut, ale jsou to spíše houbaři, než stejně postižení kolegové.
Stoupáme po cestičkách stále vzhůru a já začínám mít problémy s bederní páteří. Dokonce uvažuju, že to celé zabalím, až Janka přichází na příčinu. S batohem na zádech se mírně předkláním a při stoupání po asfaltce se předkláním ještě více. Tím namáhám svaly v okolí bederní páteře a ty stávkují. Narovnat se dokážu až pod vrcholem Malého Smrku, kde přicházíme na cestu po vrstevnici a bolest pomalu ustává. Navíc máme v ruce neustále mobil a hledáme další a další indície a tak cesta ubíhá, ani nevíme jak.
Mraky se drží kousek nad námi a na úbočí Smrku ani nefouká - tedy jen na chvíli, kdy se cesta otevře s výhledem do okolí.
Nakonec ujdeme skoro 20 kilometrů a to mino jiné i proto, že si zapomínáme dopočítat jednu z finálek a pak se pro ni musíme kus vracet. Každopádně za celý den ulovíme 105 kešek a pěkně si pohneme se skóre.
Jsme v těchto končinách poprvé. Ferdovi slibujeme, že ho na Smrk vezmeme s sebou - nebo spíše naopak - on vezme s sebou nás - už dlouho, ale nemůžeme se k tomu dokopat. Že bychom to zkusili ještě jednou a zdolali vrchol? No snad příště.
Komentáře (0)