Třeboňské keškování

29. 7. 2025 - cesta do Třeboně

Vyjíždíme v úterý dopoledne, hned po tom, co se nám podaří doručit zboží do práce. První zastávku si děláme na oběd a pár kešek ve Třebíči. Parkujeme nad náměstím a jdem lovit.

Janka na přechodu s Brouky...

Běháme po náměstí a snažíme se najít ještěrku. Kde ji mají? Nakonec nenajdeme. Najdeme ale restauraci, kde se najíme a pokračujeme v cestě. Další zastávku si uděláme pro kešku v Jindřichově Hradci. Uděláme si fotku a pak si zajdeme na náměstí, kde si Janka koupí novou bundičku - stará někde sublimovala (Janka si myslí, že jí to ukradli doma ze šňůry při sušení, ale nakonec ji najde zamotanou v batohu...)

No a odsud je to do Třeboňe už jen kousek. Ubytujeme se u Hudíků a jdeme navštívit tetu. Večer ještě zajdeme zapálit svíčku na hřbitov a projdeme se za pár keškama do lázeňského parku. Cesta je za námi, teď už nás čekají jen procházky a kešky.

30. 7. 2025 - Libořezy, Mirochov

V autě posloucháme knihu Lucemburská sága - jeden z hlavních fiktivních hrdinů (jsou tu i reální - třeba Karel IV.) pocházel z Libořez. A ty jsou kousek od Třeboně. Mohli bychom se podívat na místa, kde se odehrával děj knihy. Navíc v nich sídlí i letecké muzem a v okolí je hromada kešek. Jedeme!!! Parkujeme u kapličky a vyrážíme do leteckého muzea, které stojí na zahradě domku.
Najdeme branku před domečkem, kde píší - zazvoňte a vstupte - a šipky nás vedou kolem pravé části domu do zahrady. A tam - místo ovocných stromů stojí - hangár!

Sám pan majitel nás provede celým hangárem s vystavenými starými stroji - MIG-15, Mig-19 a Mig21. První a třetí jsou plně letuschopné, na posledním se pracuje. A chystá se i stavba dalšího hangáru. Jsou to nadšenci. A ty stroje jsou nádherné - společně smutně vzpomínáme na pomalu rozpadající se hromadu strojů v muzeu u Vyškova.

Po prohlídce muzea pokračujeme na sérii keší v přilehlém lese s leteckou tématikou. Janka má přání najít alespoň pár hříbků, aby si na snídani mohla udělat smaženici. Kolem je ale takové sucho, že nenajde ani prašivku. Alespoň borůvek je tady spousta_

Když už se pomalu vracíme smutní k autu, najde Janka v příkopě malou babku - a druhou - za chvíli jich máme pět. To ale bude na smaženici málo... Pokračujeme loukou podél cesty k autu, když tu najednou Janka zavýskne: "Dívej!"

A má ho. Smaženice bude!!!

Cestou se ještě zastavíme v nedalekém Mirochově v Medové hospůdce. Janka si dá vyhlášené borůvkové knedlíky a já si vyberu řízek s bramborem a zelným salátem. Mám Vánoce uprostřed prázdnin. No co - řízek už jsem dlouho neměl - vlastně teprve po druhé v tomto roce. Poprvé nás pohostila Marcelka na výletě na Valacháh řízkem a bramborovým salátem, který měla původně připravený pro Mišku, která nepřijela.

Cestou do Třeboňe nás chytá pořádná průtrž mračen, kterou nechtějí ani brát stěrače. Ještě že jsme už schovaní v suchu.
Večer si zajdeme sednout na večeři s Libuškou, Míšou a Pavlem.

31. 7. 2025 - Rakety u Lišova, okolo Tábota a Sezimovo Ústí

Už doma jsem se snažil vyluštit sérii keší okolo Lišova s kosmickým tématem. Ale nemohl jsem se dopočítat - proto žádám o pomoc Libušku, která už tam byla. A tak víme kam jet a vyrážíme. Z ničeho nic koukáme, že jsme na úplně nové cestě, po které míjíme Lišov bez možnosti sjet. A tak musíme použít další sjezd a vracíme se kotěhůlkama dokola. Máme do dvakrát tak daleko...

Nakonec se nám podaří najít všechny shránky, včetně té poslední - bonusové. Tam najdu i dvě kolečka na výměnu. Beru si je do kapsy a naše hážu do modré krabičky. Až u auta zjistím, že jsem tam hodil ty jejich a své si vzal do kapsy. No nejsem já trotl? Po nočním dešti máme pěkně provlhčené boty a nohavice, houby žádné, ale opět máme modré pusy od borůvek.

Finálkový Logbook

Když se vracíme do Třeboně, volá Miška - přijďte na oběd, ať nemusíte do restaurace. Hádejte co měla? Řízky - tentokrát s chlebem... Další Vánoce!
Odpoledne pak jedeme společně s Miškou na speciální kešku "Wi-Fi v lese" nedaleko Tábora. Pak se zastavíme do Sezimova Ústí, kde si vyzvedneme pořadatelská trička na sobotní Block párty a nakonec zajedeme do Budějovic pro obří logbook, který se nám málem nevejde do auta. Večer jdeme opět s Miškou a Pavlem na pozdní večeři do restaurace.

1. 8. 2025 - Kešky v Kokotíně a večerní event

Ráno nakládáme Libušku a poprvé testujeme dálnici, která nám krátí cestu do Českého Krumlova. Těsně před městem odbočujeme doprava a míříme na místo, které jsme už jednou navštívili při cestě na Kleť - Kokotín. Ale jak se říká - nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Místo půvabného rozcestí je tady neuvěřitelné skladiště všeho možného. Asi majitel blízkého domu je posedlý sbíráním a shromažďováním haraburdí. Co kdyby se to někdy hodilo...
My raději vytahujeme biltemy a lovíme...

Potkáme i medvěda:

Je sice modrý a plyšový, ale je to zajímavé setkání.

Nakonec nás dožene i déšť. My se ho ale nelekáme - jsme na něj připraveni. Naštěstí netrvá dlouho a při návratu k autu už neprší. Jen místo krátké procházky dáváme skroro 12 km. Chceme si zajít na oběd do restaurace, u které parkujeme (a minule jsme tady jedli), ale je nadobro zavřená. A tak hledáme na mapách, kam bychom zajeli, Nakonec najdme jednu u Budějic s dobrým hodnocením. Když se tam kotěhůlkama dostaneme a sednem si za stůl, hlásí nám číšník, že už nevaří - kuchař je už pů hodiny doma. Janka na něho dělá oči, že jedeme takovou dálku... I sželelo se mu hladové dívčiny a přinesl nám třikrát - ŘÍZEK!!! Má letos počtvrté Vánoce!

Po cestě domů se ještě chce Janka zastavit pro kešku u Budějic - je to obtížná challenge - ne jen jejím zadáním, ale i odlovem. Když žebřík po čtyřech protáhneme tunelem z trní, musím se vyšplhat na jeho čtyřmetrový vrchol a ulovit schránku. Nedělá mi to dobře...

Večer se všichni scházíme na eventu na Pergole u opékání buřtu. Potkáváme kamarády z Ostravy, seznamujeme se s dalšími stejně postiženými a povídáme si dlouho do večera...

2. 8. 2025 Block párty v Třeboňském Zámeckém parku

Dnes je den, kvůli kterého jsme celou tuto cestu podnikli - velká kačerská akce, ve které budeme zapojeni jako pořadatelé. Fasujeme krásná trekovací trička a hned ráno vyrážíme. První zastávka je v pekařství, kde fasujem bednu s koláči a míříme do parku. Tam už stavíme stánky, připravujeme tombolu a pak celý den vydáváme výhry.

Na stánku se nám objevují hodně netypické trekovací předměty, největší - značku - nám tam přinesou Rakušáci, kteří ji jen opřou a zmizí. Asi byli hodně rádi, že se jí zbavili... Chvíli se okolo ochomýtá i nejkrásnější dnešní trekáč až z Japonska:

Večer nás z parku vyžene až pořádný slejvák. Všichni pořadatelé jdou slavit, my se ale vydáváme na večeří s Hudíky a Vlky. Večer už toho máme plné zuby a jdeme brzo do hajan.

3. 8. 2025 - CITO v parku a dobrodružná cesta domů.

Ráno se scházíme v parku, kde se snažíme vyplít zarostlé rododendrony - je to poděkování paní kastelánce, že nám umožnila využít tento krásný prostor.

A tady je včerejší logbook - sešli se kačeři ze všech krajů - také se tato akce jmenovala "Pacientské setkání krajů". K tomu byli přítomni Slováci, Rakušané, Němci, Holanďané, Švédi i Noři. Prostě paráda!

Domlouváme se s Janou (Šmejdílci), že pojede s námi autem domů. Vyrážíme po polívce u Hudíků přímou čarou do Českého Rudolce odlovit jednoho "bubáka" a anějaké další kešky. Janka se nejvíce těší na tuto:

Původně tady byl přechod vedoucí odnikud nikam. Už se ho snažli zamalovat, ale keška je tady pořád.

A má vypadat takto...

Naše cesta se ještě jednou zastaví v Třebíči - jedeme přes něj a chceme se tam ještě zastavit pro kešky, které jsme při cestě "sem" nestihli odlovit. A při té příéležitosti najdeme i minule hledanou ještěrku!

Poslední zastávku děláme v ptačí rezervaci u Přerova. My jsme už tady jednou byli, ale naše pasažěrka Jana ještě ne. A tak se jdeme kouknout na vlhy pestré - naše papoušky. Od té doby, co jsme tu byli naposled tu vznikla dřevěná vyhlídková plošina.