Velký Javorník

Nakonec to dopadne trochu jinak - pokáceno, pořezáno, odnoseno a uklizeno je za chvíli a tak se přemýšlí do dál. No půjdeme kousek směrem na Javorník pro nějaké kešky a uvidíme.

N zahrádce to kvete o dušu... A nejen na ní.

Vyrážíme na výšlapek

Nakonec dojdeme až na rozcestí Padolí - což je už víc než polovina cesty na vrchol. Jelikož se už sluníčko chystá za obzor, otáčíme se a vracíme. Kousek před domem potkáme krásný západ slunce, který osvětlí masiv Javorníku nádhernou sytě červenou barvou. Než se stačím položit do trávy k focení, zachází slunce za kopec a je po podívané. No tak jsem to prostě nestihl...

Druhý den se rozhodujeme, co budeme tropit. Stromy už žádné nejsou, práce také ne a tak se většina usnene na opětovném pokusu o zdolání vrcholu Velkého Javorníku. A jelikož je na to celý den, vyrážíme všichni doplnění i o Ziku vzhůru za dobrodružstvím. Počasí přeje a tak nám to jde od ruky, nebo spíše od nohy???

Pohled na Radhošť

Odměna na vrcholu. Pomalého vrchního asi vyměnili, protože jsme obslouženi rychle i při tom množství lidí, kteří se sem rozhodli vyšplhat.

Cesta dolů z kopce se po rozhodnutí odlovit zbývající kešky stáví dobrodružstvím, protože nevybaven na trek scházím kotáry v naprosto nevhodné obuvi, ale nakonec to všichni zvládneme a můžeme si pogratulovat - vrchol dobyt!