Výlov rybníka v Jistebníku

Sraz máme v 7:30 ve Svinově. Jakub tentokrát - oproti minulé cestě - nepřijíždí o hodinu dříve, ale o hodinu později. A tak jedeme bez něj. V Jistebníku už stánkaři vybalují své zboží a rybáři hlídají své stádečko ryb uvězněné ve stažené síti. Tak nějak jsem doufal, že uvidím celý proces výlovu - to by jsme ale museli přijít poněkud dříve...

Tak fotíme alespoň to, co můžeme.

Fotka první - jak stratit hlavu... (a nejen ji!)

Ryby v úzkých...

Rybník okupovali - kromě pár rybářů - hlavně racci. Byly jich neskutečná hejna.

Kapří hlídači se mohutně nudili...

Ještě jedna stejná fotografie se spoustou otevřených tlamiček.

Ryby ze sítí putovaly do výtahu a odtud do kádí na korbě náklaďáku. Chuděry omlácené!

 

Tady to vypadá na klid a idylku.

Poslední pohled na místo výlovu a míříme směr Polanka. To nás už došel i Kuba. Necháváme ho fotit a pokračujeme dále.

Pohled do druhého vypuštěného rybníka.

Na konci hráze odbočujeme doleva do náruče Polanecké nivy.

Počasí nám přeje - na to že je listopad je nádherně. Užíváme si modrou oblohu a nádheru kolem.

Odpočinek na břehu Odry. Kubo, ta fotka tu je proto, aby Ti nebylo líto, že tu nejsi!

František, Ivan a Betynka.

Pak už vcházíme do lužního lesa zasypaného listy...

Chvílemi jsme hledali, kde že je ten chodníček?

A pak že nerostou! Akorát jedlý jsou jen jednou!

Pak les končí a my vcházíme opět do krajiny rybníků - povětšinou vypuštěných:

Pak už jed dojdeme na nádražíčko v Polance, kde čekáme na opožděný osobní vlak. Kuba to říká dobře.

Zkratka ČD znamená:

• Čekáš Dlouho?
• Čekej Dál!
• Času Dost!!!

Kluci havířovští naštěstí mají přípoj a i jedno pivo se stihne. A abych nezapoměl na domácí úkol se zněním "Triptich":