Z Pusteven na Radhošť

Dlouho mluvíme o tom, že bychom se tam chtěli po letech opět vrátit a odlovit řadu keší, které na hřebeni a okolí jsou. Odrazují nás ale davy lidí a vyšlapaná dálnice po hřebeni. Nakonec se rozhoupeme, zatneme zuby a jdeme. Byl z toho velice pěkný výlet...

Zakoupíme si zpáteční lístky, ujistíme se, kdy že to jede naposledy a pak nasedáme na najstarší lanovku v Evropě (spuštěna v roce 1940) a vyrážíme na cestu 1637 m dlouhou.

Nahoře jsme velmi mile překvapeni - za prvé minimem lidí okolo a pak stavem Maměnky - když jsme ji naposled viděli, byla to ohořelá ruina krytá železnou konstrukcí. Teď je stejná, jako si ji pamatuji před požárem. Parádní práce!!!

Vydáváme se na cestu k altánku a k Radegastu.

Na zdraví!

Poprvé přijdeme ve chvíli, kdy je kaple otevřená a my můžeme dovnitř:

Zaujme nás obraz, ze kterého jde úžasná energie a nám se derou slzy do očí:

Asi to potřebujeme.

Zapálímme svíčku a přečteme motlitbu:

Pane,
tato svíčka, kterou zde zapaluji,
má být světlem, kterým mě osvítíš
v mých težkostech a rozhodnutích.
Kéž je to oheň, kterým ve mne spálíš všechnu pýchu,
všechen egoismus a všechnu nepravost;
kterým zahřeješ mé srdce a naučíš mě milovat.

Pane,
nemůžu dlouho pobývat v tvém chrámu.
Ale tím, že tady hoří má svička zůstává tu i kousek
mne samotného, který bych Ti chtěl darovat.
Pomoz mi, aby má modlitba pokračovala i při práci
a jednáni tohoto dne.

Amen.

Z Radhoště se vrátíme na Pustevny, kde si sedneme do roubenky na oběd a pak kolem šílenosti na Tanečnici dojdeme na Zmrzlý vrch. Janka by tady ještě chtěla pochodovat a vůbec se jí nechce domů, ale poslední lanovka jede za chvíli. Dokonce ji stíháme poklusem. Na to, že jsme tady šli s obavami, dopadl tento výlet parádně.

šílenost na kopci