Za dubnovými keškami

5.dubna 2025 - CITO v ZOO Ostrava

Scházíme se ráno před osmou u hlavního vchodu do ZOO, Janka je tu už po čtvrté, já po třetí. Dnes s sebou bereme i Kačku se Sebim - taky chtějí udělat něco záslužného pro naši ZOO - ta je rok od roku krásnější.

Prvně jdeme hrabat trávu a pak nás rozdělují - já jdu tahat kusy káceného stromu a zbytek osádky sbírá větve v lese a přibližuje je k cestě.

To jsou kačeři, to by se bíraly T pětky!!!

Když dopracujeme, můžeme se v klidu projít po zoo. Prvně s Jankou obcházíme labky, které ownreka Hanka spustila ke dnešnímu CITU.

Je pod mrakem, a je chladněji, ale při pohybu to nevadí. Hlavně že neprší.

Ke konci naší cesty se ale náš pohyb mění v úprk. Chceme totiž stihnout ve 14:00 prohlídku ve sklenících. Když pěkně spocení vyfuníme ke vchodu, nevidíme ale ani nohu. Po chvíli se ptáme na vrátnici a tam nám řeknou, že prohlíku je třeba dohodnout minimálně den předem. V tu chvíli ale jde kolem sama průvodkyně, na kterou jsme odkázáni. Ta říká, že se nikdo nepřihlásil, ale jestli chceme, vezme i nás tři (je s nami Janka Šmejdílci). A tak máme nádhernou, protekční, dvouhodinovou přednášku ve sklenících.

Dokonce dostaneme ochutnat ovoce přímo ze stromků!

Poprvé v životě ochutnáme Kumquat, česky kumkvat. Děkujeme za nádhernou prohlídku!

Tento polodlouhý trpasličí pomeranč patří mezi nejmenší citrusové plody, neboť je jen 2–4 cm dlouhý. Plody, dužina i slupka jsou oranžové a jedlé. Pochází z Východní Asie a Jižní Číny, kde jsou známy již od 12. století.
Protože plody mají výrazné aroma, často se používají při pečení masa (v takovém případě se půlí nebo čtvrtí). Ale mohou se jíst i syrové. Na rozdíl od pomerančů se jí i se sladkou slupkou. Plody stačí oprat a odstranit stopky. Často se používají k ozdobě koktejlů a jiných nápojů.
Hojně se také pěstuje na řeckém ostrově Korfu (Kerkyra), kde se z něj vyrábí stejnojmenný tradiční alkoholický likér. Podobně jako další citrusové plody kumquat obsahuje vitamín C, podporuje imunitní systém a stimuluje růst nových buněk

12. duben 2025 - CITO STará Voda, poutní kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího

Další sobotu míříme již po třetí do Staré vody, pomoct s úpravami klášterní zahrady. Jsme překvapeni, jak se to tady od naší poslední návštěvy pohnulo.
Sešlo se nás opravdu hodně a i za tu chvíli, co tu jsme, se toho udělá dost.

Po práci si před kostelem můžeme opéct buřty a jít na prohlídku.

Jelikož jsme tady už byli na přednášku dvakrát po sobě, nakládáme Lukiho s Kačkou a jedeme odlovit kešku ve starém dole - Cifrovou štolu.

Ve skutečnosti jde o někdejší důl na břidlici (šifr, z něm. Schiefer). Jeho počátky sahají až do 13. století. Jedná se ale jen o obecnou zprávu o datu počátku využívání zdejší břidlice. První hlubinné doly v Nízkém Jeseníku vznikly až v 18. století a je pravděpodobné, že Šifrová štola není o moc starší. Délka štoly nepřesahuje 150 metrů. Dá se předpokládat, že břidlice se zde těžila buď jen krátce, nebo pouze pro potřeby nejbližšího okolí. Po vytěžení byl důl opuštěn a štola je teď volně přístupná.

Protahujeme se úzkou brankou a vstupujeme do štol, kde se v pohodě postaváme a místy procházíme velkými sály, kde světlo nedosvítí až nahoru.

Pro splnění úkolu se vyfotíme před stolem z břidlice a pak nalezneme čtyři spáče - potichu je obejdeme, abychom je nerušili.

Cestou domů se zastavujeme u pramene Těšíkovské kyselka a pak už míříme domů. Krásný, povedený den.