Zmrzlá Zoo Lešná

Začátek cesty není nic moc. Sotva najedem na dálnici, postaví se proti nám bílá stěna. Janka jen sundá nohu z plynu a statečně proráží sněhovou clonu...

Dále to naštěstí už je lepší - snížek poletuje pořád, ale už ne v tak velkém množství. Když přijedeme do Lešné, poletuje už jen sem tam vločka.
Zakoupíme si zlevněné vstupné (v zimě jen 80,-) a zastavujeme hned u první místní atrakce.

Lachtanům zima nevadí a tak drandí ve svém bazénku sem a tam. Samec jede velký okruh - tedy po celé délce bazénu, samičky pak spolu většinou jen poloviční déku. Stojím u nich aspoň půl hodiny. Krásná zvířata...

Od lachatnů míříme k tropické hale Yucatán. Stane se to, co se musí stát - venku jsou zhruba 4°C pod nulou (aspoň nám to ukazuje teploměr v autě) a vlhkost mírně nad 60%. V tropech je ale 24°C a vlhkost 100%. Nám i obyvatelům skleníku je fajn, jen technika se okamžitě orosí a je po focení. Příště nechám foťák v teplé brašně, zaběhnu do Yucatanu na focení a až pak vezmu foťák do zimy... Tedy pokud mne ještě někdy napadne zajet zde v mrazech...

Dírou mezi deskami v plotě na nás kouká nějaké oko. Kuk! Schovaný je tam nějaký tukánek - asi má karanténu, nebo zaracha, kdo ví. Každopádně není volně viditelný. Je ale parádně zvědavý, jen změníme mezeru mezi prkny, už je u ní a pokukuje po nás.

Hala je nádherně "zabydlená" - kolem nás poletují barevní ptáci, poskakují opičky, všude samá rostlina... Nádhera.

Nejnižší patro Yucatánu obývají vydry. Radostně nakukují na zvědavce za skly a vypouštějí dlouhé závoje bublinek. Kdyby mi to nebylo blbé, sednu si na schody a koukám půl dne... Ale vždyť můžu - nikam nespěcháme a jsme tu skoro sami.

Po Vydrách si zajdeme na čaj do restaurace a pak se celí zmrzlí přemístíme do Zátoky rejnoků. Tady už je lidí více - stále ale jen pár jedinců, a tak máme šanci utratit pár korun, koupit si krmení a pak rejnokům udělat svačinku přímo z ruky do tlamičky. Jsou tak natěšení, že nechybí moc a vylezou z bazénu ven. Je to moc milé a příjemné si tyto nádherné tvory pohladit. To jsem ještě nezažil :)

Po krmení zase rychlým krokem popojdeme do další budovy. Tu obývají žirafy. Sedíme na lavičce, pěkně v teple a pozorujeme tyto krásné a elegantní tvory. Díky tomu, že kolem jen sem tam projde člověk, máme spoustu času. Úžasný relax. Před námi je ještě jedna vyhřívaná budova, ve které bydlí sloni. Smůla je ale v tom, že jsou venku a teplé místo je prázdné. A tak pokračujeme kolem ohrady s pochodujícími chobotnatci dále - venku je ale jen tygr a několik klokanů, pasoucích se se zavřenýma očima na pohozených větvích. Jinak je zoo úplně prázdná. Kde mají schované všechny zvířátka?

Projdeme kolem pelikánů, které ošetřovatelka čistící jejich teplý domek tlakovou vodou vyhnala ven. Moc se jim to nelíbí - neustále něco vykřikují a přešlapují před vstupem do tepla... Asi jim rozumíme, to by se nám také nelíbilo. Naopak hodně se nám líbí japonská zahrada. Tady se musíme vrátit v létě - ale v týdnu a brzo ráno, aby tu bylo co nejméně lidí. Posadit se tady a nasávat tu krásu a energii musí být nádherné.

Nakonec se rychlým přesunem vyšplháme do kopce nazpět k Yucatánu. To už je nad námi modrá obloha a teplota se blíží nule.

Hodnocení - zimní zoo má své kouzlo. Sice nevidíte moc zvířat, ale je tu božský klid. Za mne můžu jen doporučit!