Jungfrau - doprava

Doposud všechny naše cesty fungovaly tak, že jsme ráno nasedli do autobusu, ten nás zavezl na místo startu a odpoledne nás opět vyzvednul a zavezl nazpět k ubytování. Tady to bylo zcela jiné. Švýcarský způsob dopravy je velice zajímavý a místní doprava měla další specifika.

Jungfraubahnenpass

Již první den nám náš průvodce zakoupil malou kouzelnou kartičku - Jungfraubahnen Pass. Jeho cena byla 195,- CHF a platila 6 dnů. V ceně tohoto passu byly (kromě tří vyjímek) všechny vlaky, zubačky i lanovky.

kouzelná kartička

Doprava k tůrám

Zhruba jeden kilometr od našeho ubytování v městečku Lauterbrunnen bylo nádraží. Potkávaly se zde dva způsoby dopravy - klasický vlak, který vyjížděl z Interlakenu a zde měl konečnou. Druhý způsob byla úzkorozchodná zubačka, která zde začínala a mířila přes Wengen do Kleine Scheidegg, kde končila. Prakticky všechny naše výlety začínaly a končily na tomto nádraží.

Byli jsme informováni, že Švýcarské dráhy nemají rády stojící pasažery, proto Vám při požádání zdarma přistaví vagón, nebo zajistí rezervaci potřebných míst. Abych ale nepěl jen samou chválu - stalo se i to, že rezervaci objednanou den dopředu nezajistili a my museli využít zbylých míst ve vlaku. Ale o tom později. Jo, a velké hodiny na nádražíčku nešly - prý přesný jak švýcarské hodinky... :o))

mapa regionu

Červené linky na mapě ukazují trasy dopravních prostředků, které máte v rámci jungfraubahnenpassu zdarma. Jak vidíte je to široká síť, zahrnující vlak, zubačky, lanovky i autobusy. Přerušovaná červená čára je pak samotný výjezd na Jungfraujoch, za který si musíte připlatit. Ale i tak se pass vyplatil - místo plné ceny 120,- CHF, zaplatíte pouze 65,- CHF. Podrobnou mapu najdete ve vedlejším sloupci.

Organizace dopravy na nádraží


Nádraží v tomto regionu jsou dělena na sektory, doplněné o číslo koleje. Označení je mnohdy na první pohled málo zřetelné. Stejná kolej má většinou více sektorů (přední a zadní část), sektor vám určuje, kam vlak míří. Pozor na zastávku ZweilĚÆšĂ‚±tschinen, (směr z Interlakenu) vlaky na stejné koleji se dělí - přední část jede Lauterbrunnen, zadní část vlaku jede do Grindelwaldu.
Pozor, peróny jsou úzké a mnohdy se stane, že před Vámi i za Vámi projíždí vlak. Pokud máte na zádech batoh, není to zrovna příjemný pocit. Hlášení o vlacích jsou v Němčině i v Angličtině.

Raritou je stanice Wilderswil. Potkávají se zde opět jak zubačka, tak vlak. Navíc je první perón od staniční budovy protknut kolejemi, kterých si na první pohled snad ani nevšimnete. Standardní peróny vypadají jako u nás - do vlaku nastupujete přímo, perón je vyvýšený a jasně Vám říká, kde vlak můžete očekávat. Koleje na prvním perónu jsou kryté - mezi kolejemi je plastový kryt a na první pohled vypadají jako tramvajové. O to větší šok máte, když metr před lavičkou, kde sedíte, projede vlak po perónu.

koleje mizející v perónu

Všimněte si úzkých perónů a kolejí mizejících v nástupišti!

Žádné nádraží v tomto regionu nemá podchody ani nadchody. Výjimkou je obslužný tunel v Lauterbrunnenu, který se ale k přecházení mezi peróny prakticky nepoužívá (vede pod nádražím a spojuje velký parkovací dům na jedné straně s lanovkou na straně druhé). Standardem je zde přeskakování kolejí, výjimkou není ani průchod přes odstavené soupravy, které Vám brání dostat se k Vašemu vlaku. Pokud se s Vámi tato souprava rozjede - což jsme zažili - skákejte prosím po směru jízdy vlaku :o)) Takový organizovaný chaos.....

Trať Lauterbrunnen - Kleine Scheidegg - Grindelwald


Zubačka vyjíždí na Kleine Scheidegg, kde její cesta končí a odkud se znovu vrací do Lauterbrunnenu. Pokud chcete pokračovat dál - ať už do Grindelwaldu, nebo na Jungfraujoch, musíte přestoupit. Zubačky jezdí kyvadlově mezi těmito stanicemi. Do zmatku Vás může přivézt to, že vedle sebe stojí dva vlaky, a na obou je napsána stejná cílová stanice. Navíc neuvidíte nikde žádný čas odjezdu. Kam máme nasednout? Který jede dříve? Nakonec se zeptáte okolojdoucího železničáře a ten Vám řekne, že to jedno.... Má pravdu, oba vlaky jedou za sebou a snad ani oni sami nevědí, který pojede první...

Kleine Scheidegg a Eiger, v pravo sedlo Jungfraujoch

Kleine Scheidegg z druhé strany - vidíte podzemní depo

Zubačka z Grindenwaldu

Trať Kleine Scheidegg - Jungfraujoch


Tato trať je třešničkou na dortu zdejší dopravy. O její stavbě se už uvažovalo v předminulém století, kdy stavitelé a inženýři stavbami lanovek a ozubených drah dokazovali, že lanovky a ozubnicový pohon dokáží překonat velké převýšení. Kamenem úrazu ale byla vysoká cena těchto staveb. Několik plánů tak bylo uloženo k Alpskému ledu.... Až curyšský průmyslník Adolf Guyer-Zeller přesvědčil poslance v parlamentu, že stavba takového rozsahu přinese zisky a že jeho projekt, který naváže na stávající ozubnicovou trať nikterak nepoškodí okolní přírodu. Švýcarské úřady mu tuto stavbu povolily jen pod příslibem, že věnuje 100 tisíc franků na stavbu observatoře.
Stavba započala v roce 1896. Tehdejší železnice fungovala pouze v sezóně, ale stavba měla pokračovat celoročně. Proto bylo vybudováno velké skladiště zásob a dělníci započali s ražením tunelu. Štoly byly raženy pomocí dynamitu, kámen nejdříve sváželi dolů, následně jej pak vysypávali ze štol, kterými propojili budovaný tunel a severní stěnu Eigru. Nyní jsou v těchto místech okna a vlak zde zastavuje ve stanici Eigerwand (2865 m n. m.). Zde se míjejí vlaky obou směrů, a zatímco se vyhýbají, cestující se kochají výhledem. Pod nimi se rozkládá údolí Grindelwald a vidí i sedlo Kleine Scheidegg, Interlaken a Thunské jezero. Za stanicí Eigerwand se vlak začne velkým obloukem otáčet na západ a dále tunelem stoupá do stanice Eismeer, jež se nachází ve výšce 3160 m n. m. Jak plyne z jejího názvu, je zasazená do kulis tvořených pouze ledem a kamenem.

Vjezd do tunelu

Tunel má pozvolný gradient (max. 25 cm na metr), což umožňuje postupné přizpůsobování lidského těla nadmořské výšce. Nikdy předtím nebyla železnice stavěna za takových extrémních podmínek. Stavba trvala 16 let místo plánovaných sedmi a stála celkem 15 milionů CHF, místo plánovaných deseti. Adolf Guyer-Zeller se dokončení tratě nedožil. Zemřel v roce 1899, dva měsíce potom, co došlo k výbuchu skladu trhavin a zemřelo při něm 6 dělníků.


Železnice byla otevřena 1. srpna 1912, na švýcarský státní svátek. Tunel má celkovou délku 7 122m, což je zhruba 80 % z celkové délky trati. Překonává výšku 1400 metrů. Od začátku stavby se počítalo s elektrickým pohonem, neboť parní pohon nebyl pro takto dlouhý tunel vhodný. Proto jsou vlaky poháněny třífázovým střídavým proudem (1 125V/50Hz). Vlaky dosahují maximální rychlosti 27 km / hod.

plán Stanice Jungfraujoch

Větší náhled nejdete v levém sloupci!


Nejvyšším místem stavby je pak stanice v sedle Jungfraujoch (3 454 m n.m.) Zubačka zastaví v rozlehlém nádraží, které je celé umístěno v tunelech. Až po výstupu k chatě MönsjochhĚÆšĂ‚±tte uvidíte, v čem je horní stanice zubačky umístěna - je to štíhlý kamenný ostroh, snad nejméně pravděpodobné místo umístění železniční stanice!

Zde vidíte kamennou špici se Sfingou nahoře

Podzemí je rozsáhlé, části podzemí přechází do budov přilepených na boku skály, kde prosklenými stěnami uvidíte ledovec Aletsch, který je se svými 22 kilometry nejdelší v Alpách a v roce 2001 byl zařazený na seznam světového přírodního dědictví UNESCO.


Součástí podzemního komplexu je několik restaurací, nejvýše položená prodejna hodinek na světě, spoustu prodejen se suvenýry, kinosál a Eispalast - ledovcové jeskyně se spoustou ledových soch.
Nejvyšší místo tohoto komplexu je observatoř Sphinx. Na její vyhlídkovou plošinu Vás vyveze rychlovýtah, který rychlostí 6,3 m/s překoná výšku 130m - až do výšky 3 571 m n.m. Výhled je úchvatný, za dobrého počasí můžete vidět i mimo hranice Švýcarska.


Průměrná celoroční teplota se tu pohybuje okolo - 8 °C. Observatoř má díky své poloze ojedinělé možnosti výzkumu v různých přírodovědných oborech. V současnosti vědci sledují zejména chování klimatu a životního prostředí. Sphinx byla uvedena do provozu v roce 1937. První astronomická kupole na ní byla instalována o třináct let později.

Používané druhy ozubení

Standardní ozubení

Standardní ozubení s krytým hřebenem (stanice)

Dvouřade ozubené kolo s mimoběžnými zuby

Protilehlé ozubené kola

Naše trasy
Trasa 1.


Ze základního tábora v Lauterbrunennu vyjíždíme zubačkou o "patro" výše do Wengenu. Tam vystupujeme a přecházíme na stanici lanovky (dobře značeno šipkami). Lanovka je velkoprostorová kabina, která s Vámi překoná značné převýšení na stanici Männlichen. My vystoupáme na vrchol (krátká nenamáhavá tůra), pak se vracíme a kolem restaurace a pod stanicí malé kabinkové lanovky z Grindelwaldu pokračujeme po vrstevnici až do zubačkové stanice Kleine Scheidegg. Zde se můžete rozhodnou pro pěší sestup do Wengenu a pokračování dolů do Lauterbrunennu zubačkou (nasednout do ní můžete cestou v několika zastávkách), nebo pokračování zubačkou na opačnou stranu do Grundu (část městečka Grindelwald). Odtud je to kousek na dolní stanici kabinkové lanovky (pro 4 osoby), která Vás vyveze nazpět na Männlichen. Zde opět přesedne na velkou lanovku dolů do Wengenu a pak zubačkou nazpět do Lauterbrunennu. Nenámahavá trasa maximálně využívající lanovky a zubačky.

Trasa 2.


V Lauterbrunennu nasedáme na vláček, který jede směrem na Interlaken. Vystupujeme na zastávce Wilderswill, kde přesedáme na úzkorozchodnou zubačku, která nás vyveze převýšení 1 500 m na Schynige Platte. Zde je krásná nenáročná procházka v alpináriu a v okolí stanice, s možností krátkého výstupu na vyhlídku s rozhledem na Interlaken. Zubačkou sjíždíme nazpět do Wilderswill, kde přestupujeme na vlak z Interlakenu směrem do Lauterbrunennu. (Možnost využití čekací doby na návštěvu starého dřevěného mostu s hydraulickým zvedáním při velké vodě, kostela a původní staré roubenky z roku 1509. Vše je cca 5 minut od nádraží - směr Lauterbrunnen, přes přejezd na druhou stranu kolejí a cca 300 m pěšky). Jedeme pouze jednu zastávku na stanice ZweilĚÆšĂ‚±tschinen. Tento vlak se dělí na dvě části - přední pokračuje do Lauterbrunennu, zadní pak jede do Grindelwaldu. Rozpojení je otázka okamžiku, soupravy mají automatické spřáhla. Po příjezdu do Grindelwaldu na koncové nádraží pokračujeme pěšky ve směru jízdy na stanici lanovky (opět značeno šipkami) na First. Lanovka je šestimístná moderní kabina, která nás vyveze přes dvě mezistanice o 1 134 m převýšení na horní stanici First. Pak už jen krátká procházka s výhledem na vodopády a nádherné okolí. V případě dostatku času možno zajít k Bachovu jezeru a zpět. Návrat je možný přes Zweilitschinen a přestoupit směr Lauterbrunnen, nebo lanovkou na Männlichen, druhou do Wengenu a zubačkou do Lauterbrunennu.
Šlapochodové si změní trasu tím, že z Schynige Plate jdou středně náročnou šestihodinovou túru na First a opět lanovkou dolů do Grindelwaldu a výše popsanými cestami domů.

Trasa 3.


Na nádraží v Lauterbrunennu nasedáme na lanovku vedoucí na plošinu nad námi, koncová stanice lanovky je zároveň koncovou stanicí vláčku, který nás zaveze do městečka Müren. Zde se projdeme asi 1 km ke stanici lanovky na Schilthorn. Zde máte několik možností - zdatní vyjdou až nahoru pěšky (převýšení 3 337 m), méně zdatní si zaplatí lanovku na Birg - POZOR - lanovka není v ceně Jungfraujochpassu!!!. Z Birgu je to pak asi 300 m převýšení na Schilthorn. Nádherná cesta i výhledy. Nejméně odvážní si zaplatí lanovku a vyjedou až na vrchol Schithornu. Zde se nachází otočná restaurace. Nejjednodušší cesta je sjet lanovkou dolů. Složitější, ale nádherná je pěší sestup do Mürenu. Cestou možnost osvěžení v restauraci Rostockhütte. Ti co ještě mají energii, nebo ti co cestu na Schilthorn vzdají můžou jít procházkovou cestou podél trati k horní stanici lanovky, a využít její služby, nebo pěšky sejít do Lauterbrunennu.

Trasa 4.


V Lauterbrunennu nasedáme na vláček, který jede směrem na Interlaken. Vystupujeme na zastávce Zweilitschinen, kde přestupujeme na vlak do Grindelwaldu. Zde pokračujeme pěšky na lanovku, která nás vyveze na First. Odtud sestupujeme pohodovou cestou prakticky bez stoupání - po vrstevnici až na stanici autobusu na Grosse Sheidegg. Využíváme autobus, který nás sváží dolů, vystupujeme na zastávce u hřbitova a scházíme na stanici kabinkové lanovky, která nás vyváží na Pfingstegg. Zde je možnost vystoupat k ledovci, využít bobové dráhy a podívat se na krásný výhled na Grindelwald. Sjíždíme nazpět na dolní stanici, pěšky scházíme na vlakové nádraží. Cestu nazpět můžete volit opět třemi způsoby -vlakem s přestupem v Zweilitschinen, lanovkami na Männlichen, Wengen a zubačkou do Lauterbrunnenu, nebo zubačkami s přestupem na Kleine Scheidegg.

Vytisknout stránku Vytisknout stránku19. 12. 2008, 18:35, zobrazeno 11967x, dnes 2x
5.0 3Hodnocení