Šumava je naše srdeční záležitost. Ještě když se spojí s houbovou sezónou, je to HIT čislo 1! Proto se netypicky vracím o dva roky nazpět, do 5. srpna 2011, kdy jsme s Třeboňáky vyrazili prozkoumat místo, kde padl poslední medvěd v Čechách...
Stezka (značená žlutě) začína kousek pod Volary. Jelikož ale jedeme z Třeboně, bereme to skrz Budějice, Č.Krumlov a Horní Planou do Nové Pece. Tam odstavujeme vozítko a pokračujeme vláčkem přes kouzelné zastávečky Ovesnou a Pěknou do železniční stanice Černý Kříž.
Jelikož stezka je 14 kilometrů dlouhá, je záhodno začít občerstvením. Proto využíváme nádražního bufetu a v klidu dáváme kafíčko. Pak vyrážíme na stezku a Janka se Slávkem mizí v lese. Co jiného čekat od houbařů, že? A že rostou!!!
Takže je jasné, jak bude naše cesta vypadat. Já, zdržující fotograf, jsem neustále vepředu a čekám na houbaře. Zkouška trpělivosti - alespoň zakusím to, co ostatní zažívají neustále semnou... A tak přískokem od houby k hřibu dojdeme k pomníčku posledního medvěda.
Stalo se tak 14. listopadu 1856 v jednu hodinu odpoledne. Můžeme říci škoda, ale přiznám se, že potkat medvěda v lese bych raději nechtěl...
Od pomníčku je už to kousek do Jelení. Kousek od něj nalézáme šipku, ukazující k hornímu portálu Schwarzenberského kanálu - je to kousek nazpět - asi 200m. Neváháme a s Jituškou a Kíťou se vydáváme na průzkum. Houbaři využívají chvíle naší nepozornosti a mizí v lese.
Je to nádhera - portál vypadá jako zámecká brána. Snažíme se ve tmě tmoucí tunelu něco zahlédnout. A také že jo! V dáli bliká světélko - jako by k nám nekdo šel? Ale nikdo nejde... To se jen v dáli mihá světlo z revizního přístupu. Cestou lesem nalézáme "budovy" s přístupy do tunelu dvě.
Vypadá to, jako by postupem stavby stavbařům a projektantům docházela chuť, invence či peníze... Je to vidět i na poslední velké stavbě - dolním portálu kanálu:
Oproti hornímu portálu je to jen chudý konec tunelu....
Odpočíváme v přilehlé hospůdce, občerstvujeme se a pokračujeme v naší cestě. Procházíme kolem Jeleního jezera s černou barvou vody...
Pak už stoupáme do kopců, na jehož vršcích se tyčí nádherné skalní stěny tvořící úžasné tvary. Podle svých tvarů mají i jeména - Obří kostky, Kamenná kráska, Viklan, Hřib, Kaple, Soutězka lapků, Perníková skála... Čas se nám krátí. Neustálým sbíráním hub se zdržujeme a den se chýlí k večeru. Musíme spěchat - jen to neumíme vysvětlit houbařům. Takovou úrodu tu přeci nemůžou nechat!!!
Skály už probíháme při ubývajícím světle. Alespoň pár rychlých fotek a rychle dolů k autu. Máme před sebou ještě dlouhou cestu domů.
Lesní stezka končí u zastávky vlaku Ovesná. Jenže jede až za hodinu. Máme tu čekat, nebo půjdeme kus po asfaltu nezáživnou cestu? Jdeme pěšky a nožkama už jen plácáme. Když přicházíme do Nové Pece, dojíždí nás vlak.... Tak si dáme večeři v restauraci a jedeme domů čistit houby. To dnes byly všeobecné orgie!!!
Komentáře (1)
jihočeši jim říkali brambory a pokud vím, tak nikdo neblinkal. Takže to asi dopadlo dobře ) (12. srpen 2013)
12. srpen 2013
senov (at) techall.cz