Sněhové království - Pustevny

Provádíme test samostatnosti našich zástupců na shopu. V úterý, 3. února se osvobozujeme od pracovních starostí (snad) a vyrážíme směr Pustevny. Chceme se podívat na ledové sochy, projít se pod modrou oblohou a jednoduše si užít volný den.

Už cestou do Beskyd zjišťujeme, že to s tou modrou oblohou nebude tak horké. Vrcholky kopců se schovávají do hustých mraků a nevypadají, že by chtěly každou chvíli vykouknout ven...

Cesta z Frenštátu na Trojanovice je celá zasněžená, s vyjetými kolejemi a sporadicky krytá štěrkovým posypem. Jó, jsme na horách...
Zastavujeme na vjezdu do parkoviště a místnímu zmrzlému výběrčímu daní platíme parkovné. No a pak nic - tedy Jana se snaží, auto se snaží, já jim držím pěsti, ale jedeme všude možně, jen ne dopředu... Zimní gumy - nezimní gumy - prostě to dopředu nejede. A tak nastupuje hrubá volská síla, která za přispění 105ti koní dopraví auto na parkovací místo.

Už je mi teplo....

Veselí a plni elánu vyrážíme směr lanovka. Pod nohama se nám boří vrstva měkkého sněhu - než dorazíme k našemu cíli, jsme pěkně zahřátí. Začátek dobrý, všechno dobré!!
Kupujeme si vlezněnky a sedáme na dvousedačku, která nás svým ustáleným tempem vyveze k vrcholu. No a je to jasné - nejsme nad mraky, jak si Janka toužebně přála, ale přímo v nich. Mlha, že by se dala krájet a možná ještě kousek dál...

_dsc0054.jpg

Hned za lanovkou se nám v mlze zjevuje neznámá konstrukce. Aha - krytí vyhořelé Jurkovičové stavby - Libušína. Možná to bude účinné při jemném svislém deštíku - na zimu to ovšem nemá vliv. Možná dovnitř nenapadá hromada sněhu, ale námraze a ledovému větru to vniknutí dovnitř nezabrání...
Je to smutný pohled. Kdo ví, jestli se někdy rekonstrukce dožijeme...

_dsc0062.jpg

_dsc0064.jpg

Alespoň že Maměnka zůstala bez poškození.

_dsc0057.jpg

Tady je také maměnka - s telefonem na uchu. Původně jsme si říkali, že vypustíme práci a odpočinem.
Nebylo nám dopřáno... Napadlo mne, že si vyfotím Janu pokaždé, když bude telefonovat. Nakonec jsem tuto blbou myšlenku zavrhnul - to bych totiž nedělal nic jiného!!!

První telefon jsme měli už na lanovce - ten jsem pro jistotu nebral.
Představil jsem si totiž jak mi padá ze sedačky dolů - do hlubokého sněhu a já se v zoufalství vrhám za ním. Tuto představu jsem rychle zavrhnul. To by bolelo.
Druhý nápad byl, že až nahoře vystoupím, půjdu dolů pod lanovkou, abych ho našel. V mlze, zimě, sněhu... To by taky bolelo!!!

Ne a ne a ne!
Prostě ten telefon neberu.
No po vystoupení z lanovky už jme začali přijímat. A celý den nepřestali...

_dsc0072.jpg

Hned naproti vyhořelého Lubušína narážíme na ledové sochy. Kdysi jsme zde potkali obrovské sochy ze sněhu, další rok opět - doplněné ledovými a letos prakticky jen ledové. Počasí sněhu letos zrovna nepřálo a tak to "ledovky" jistí.
Chci něco nafotit, ale mraky plazící se kolem to prakticky nedovolují. Bílé mraky, bílý sníh, bílé sochy - no prostě není nic vidět...

Na lanovce jsme trochu prokřehli a chceme se zahřát. Jelikož není náš oblíbený Libušín v provozu, dojdeme ke kolibě Valaška. Uvnitř je teplo a prázdno - a obsluha z Libušína!
Dáváme si něco na zahřátí a užíváme si klidu a pohody. Janka neustále doufá, že za chvíli mraky klesnou a nad námi se otevře modrá obloha a okolí se zalije sluncem. Ale ani po posezení a časové prodlevě se nic nemění. Mlíko a mlíko...
A tak pokračujeme na výhled k altánku Cyrilka.

_dsc0081.jpg

Opakuje se to, co jsme tady zažili před dvěmi lety (leden 2013) - výhledy jsou nádherné!

_dsc0076.jpg

Když se podíváte vlevo uvidíte Nořičí horu (1 047 m n. m.), vedle ní za vrcholem Tanečnice se krčí nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd - Lysá hora (1 324 m n. m.), vpravo od ní nepřístupná Kněhyně (1 257 m n. m.) a ještě dále pověstmi opředený Čertův mlýn (1 206 m n. m.). Samé jednotisícovky v okolí.
A jestli trochu více zaostříte, uvidíte v dálce siluetu Rozsutce, Chlebu, Kriváně, vrcholky Tater - jak nízkých tak vysokých...
No prostě výhled jak se patří!!!

_dsc0082.jpg

Po pokochání se výhledem a vyřízení dalších telefonátů pokračujeme směr Radhošť. Okolo je nádherné sněhové království. A k němu máme ještě jeden bonus - jsme tu sami!!!

_dsc0086.jpg

Janka chce pózovat na okraji cesty pod sněhem obalenými šlahouny keřů. Po tomto gestu se propadne o půl metru níže a nemůže se vyhrabat ven. Fakt je dost sněhu!

_dsc0092.jpg

Tady zase potkala smutný strom a chtěla se mu podobat...

_dsc0093.jpg

Tady je strom ještě jednou - fakt vypadá jak zmrzlá smutná postava...

Výhled se nám každou chvíli mění - mraky chvíli umožní výhled pár metrů dopředu a během několika sekund pomalu nevidíme s Jankou na sebe.

_dsc0099.jpg

Kdyby bylo nejhůře, můžeme se schovat v přístřešcích, které nám připravily staré smrky. Pod jejich svěšenými větvemi máte místa pro menší mejdan - než se zlepší počasí...

_dsc0105.jpg

Za chvíli si již děláme společnou fotku před sochou Radegasta. Rozhodneme se pokračovat dál - kam až zajdeme. Mraky jsou čím dál hustší a začíná foukat. Teplota tím pocitově dále kledá. Dojdeme až ke sjezdove Nad Boudou, kterou jsme ještě neviděli v provozu. Vše je zde oblepeno ledovým příkrovem.

_dsc0122.jpg

Rozhodneme se vrátit. Dál se nám nechce. Poslední společné foto a šupajdy na něco teplého.

_dsc0131.jpg

_dsc0134.jpg

Když se vrátíme k soše Radegasta, vidíme, že se otevřel Bufet U sochy. Janka naběhne k nabídce a za chvíli je spátky. "Už jsem si vybrala, pojď!"

_dsc0137.jpg

Dovedete si představit, jak horká čokoláda se šlehačkou zahřeje a pohladí. Mňam!!!

_dsc0144.jpg

_dsc0160.jpg

Míjíme Cyrilku a scházíme nazpět k Pustevnám. Najednou se něco začíná dít - chvilkami vidíme v protržených mracích slunce! Že by se Jance splnilo přání? Ani tentokrát se to nepodařilo. Alespoň mraky prořídly a my si můžeme v klidu prohlédnout ledové sochy.

_dsc0164.jpg

_dsc0166.jpg

_dsc0167.jpg

Čtyřhlavá saň...

_dsc0172.jpg

Ještě jeden smutný pohled.

_dsc0176.jpg

_dsc0174.jpg

Při pohledu do údolí zjištujeme, že slunce není jen zde. Dole vesele svítí.
Co naplat. Jance se přání nesplnilo.
Nasedáme na lanovku a sjíždíme k autíčku. Úterní výlet je za námi. Míříme nazpět do práce. Ještě nejsme schopni odjet na více dnů mimo dosah telefonu. Ale za pokus to stálo!

Vytisknout stránku Vytisknout stránku15. 2. 2015, 12:01, zobrazeno 2319x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení