První jarní Beskydy

My vyrážíme ráno s Lumčou a Marckou směr Mosty u Jablunkova. Odtud začínáme stoupat směr chata Skalka. S každým výškovým metrem přibývá sněhu. Zprvu je jen sníh v podobě totální břečky, výše se mění v mokrou těžkou vrstvu. Jde se ztěží, nohy se boří, ale nás nemůže nic odradit. Konečně venku! Po chvíli se vyškrábeme k chatě Skalka. Kolem nikdo a tak se vrhám dovnitř s vidinou dobré, teplé polévky. Ale ouha - chata je plná k prasknutí. Ani jedno volné místo. Proto si sedáme venku před chatu na lavičky a čekání na jídlo si krátíme jízdou autem...

Děvčata to vzala z gruntu...

Když ani po patnácti minutách nikdo nechce opustit chatu, pokračujeme směrem chata Tetřev. Cesta je špatně schůdná - sníh je rozjetý rolbou. Míjíme sjezdovku u chaty Severka, kde se ještě vesele lyžuje. Pak přicházíme k chatě Tetřev - musím podotknou, že já poprvé. Proto se nepozastavuji nad tím, co vidím. Zato Lumír s Marcelkou se nestačí divit! Tetřev není! Místo chaty je jen podezdívka a dřevěná chata nikde.

Takto vypadala chata Tetřev ještě před rokem.
(foto jsem si s díky zapůjčil ZDE)

A takto to vypadá dnes. V pozadí Kamenná chata.

Za torzem Tetřevu stojí Kamenná chata. V přízemí nacházíme krásnou a prázdnou restauraci. Usazujeme se u plápolajícího krbu a dáváme si vytouženou polévku. Servírka nám kromě jídla předává informaci, že Tetřev museli z technických důvodů strhnout.

Po nasycení a odpočinku se stejnou cestou vracíme. Zastavíme se u Severky a pak už šupem skrz Skalku dolů do Mostů. Hromady sněhu, vedle kterých jsme ráno zaparkovali jsou třetinové... Jaro je opravdu tady.

Naše další cesta vede na Slovensko a na Vaškovo. Po roce a půl se vracíme na nádhernou Vendovu chatičku. Jsme velice srdečně přijati a pozváni na kafe a buchtu. V chatě panuje poněkud jiná nálada - voní tu jehličí, v pokoji stromek a na stole cukroví. Vánoce! Pod stromečkem jsme našli i pár dárečků:

Ale protože čas vánoc je nenávratně pryč, přichází i likvidace stromečku. Šlo to ráz na ráz:

A jaký byl stromek...
P.S.
Pod oknem Lumča našel ještě jednu rozbitou baňku. Vidíte ji?

Pak se některé z děvčat vylíhne myšlenka - či chuť - na opékané buřty. Vašek nemá k činu daleko. Za chvíli venku plápolá oheň a v místech, kde před chvílí byly hromady sněhu proběhne první letošní regulérní opékání......

Večer trávíme u svařeného vínka nad Scrabble. Pak nás Ivka naučí novou hru - tetu. Je tak jednoduchá a triviální, že i Lumír - odpůrce karbanu a karet vůbec hraje jako o duši. Ač to není má nátura - vyhrávám na celé čáře a všem vytírám zrak. Štěstí i na vola sedne :o))

Ruka v troubě...

Nedělní ráno využijeme k procházce po okolí a k odpočinku. Hraje se scrable, povídá se a je všeobecná pohoda. Ivka přetváří včerejší vánoční pohodu ve velikonoční:

Na oběd ohříváme Janin segedínský guláš a olizujeme se až za ušima. Po druhé hodině se loučíme a vyrážíme k domovu.