Sněženky a....bledule

Polanka, úterý 5. března 2019

Celý den poctivě makáme, až se z nás kouří. Chvíli po třetí hodine vyhodnocujeme, že už opravdu stačilo. O víkendu jsme byli oba dny v práci a nic se nemá přehánět. A tak končíme o půl hodiny dříve :)

Sedáme do auta a míříme domů. Najedu na dálnici a místo abych sjel domů, pokračiji dál. Janka se ptá kam jedeme. Hádej, můžeš jen jednou odpovídám. Trefí se napoprvé. Zastavujeme na hranici Polanky a Staré Bělé a vyrážíme k rybníkům, zkontrolovat sněženky. Rybníky jsou vypuštěné a smutné, ale kousek od nich vidíme první bílé hlavičky.

Přecházíme do lužního lesa a už z dálky vidíme spoutu polámaných stromů. Nejeden vítr se zde prohnal. Stomy v rezervaci leží tak jak padly, pouze přes cestu jsou pořezané a odklizené.

Každopádně Polanská niva ani dnes nezklamala. Sněženek jsou houfy a mám pocit, že ještě není jejich vrchol. Potkáváme i dva volně pohozené fotografy válející se s drahou fototechnikou a stativy v trávě. Já vytahuji mobil a vůbec se za to nestydím :) A přeji jim dobré světlo.

A tak máme potvrzeno, že zítřejší výletně pracovní den bude stát za to!

Litovelské pomoraví, středa 6. 3. 2019

Před námi je další pracovní den který ale chceme pojmout trochu jinak. Ráno zajedeme do práce udělat nutnosti a rozdělit úkoly a pak se vracíme do Svinova, kde nakládáme Františka a Marcelku. Společně míříme do Loštic, kde mám jednání. Zbytek osádky vykoupí podnikovou prodejnu syrečkárny a pak mne čekají ve tvarůžkové cukrárně. Občerstvíme se a pokračujeme kousek nazpět - do Litovle.

Hned na začátku u vody potkáváme bobry a jejich dílo.

Kam oko dohlédne potkáváme zbytky stromů zabroušených do špičky. Od malých až po velké...

Ale hlavně potkáváme to, kvůli čeho tady každý rok jezdíme - bledulky.

Není jich tolik co loni, ale máme stejný pocit jako na Polance - ještě není jejich vrchol, ale začátek.

Je nádherný den - užíváme si sluníčka a krásy kolem. Za pár dnů se tady prožene vichřice a vstup do lesa bude zakázán. Máme štěstí, že si to zde takto můžeme užít.