21.7. sobota, den třetí
Ráno vyrážíme autobusem přes Ramzau na parkoviště u lanovky na Dachstein ve výšce 1 680 m n.m. Nutno upozornit, že cesta je placená, u závory musíte platit mýtné. Přeme se s průvodkyní, která chce, abychom se z vrcholu vrátili nazpět už v půl jedné. To se nám nelíbí, protože by jsme tam mohli zůstat tak slabé dvě hodinky. Průvodkyně má v itineráři psáno, že se máme jít odpoledne koupat na koupaliště. Nikdo nechce, jen ona s kamarádkou a dva mládežníci. My zase chceme dojít až k chatě pod Dachsteinem a užít si ledovcovou cestu. Nakonec ji ukecáme alespoň na návrat ve 14:00.
Naše parta před miniautobuskem a za ním dolní stanice lanovky.
Na vršku vpravo nahoře vidíte horní stanici lanovky, kabina visí na jediném laně!!!
Průvodkyně nám nakupuje jízdenky a my potom kabinkou Dachstein Gletscherbahnu vystoupáme do výšky 2 613 m n.m. na ledovec. S námi cestuje spousta lyžníků a snowboardistů. Cesta vzduchem je nádherná.
A už jsme nahoře! Takže pohled z druhé strany směrem dolů k dolní stanici lanovky.
Trošku detailněji...
Výše uváděné fotografie jsou foceny z vyhlídkového mola. Je z kovového roštu, v jednom místě (pod Lumírovýma nohama) dokonce ze skla. Pod Vámi je propast, hluboká, přehluboká... Nedoporučujeme slabším povahám!
Tady doráží druhá část naší výpravy...
Obcházíme budovu lanovky po "průhledném" mole na druhou stranu, kde se nám otevírá výhled na vrchol Dachsteinu.
Ještě jednou se koukneme nazpět do údolí a na odjíždějící kabinku lanovky a vydáváme se na ledovec.
Pohled shora na ledovec. Světlejší klikyháky jsou běžecké tratě, kde se trénuje i v nejparnějším létě.
Po ledovci se vydáváme na cestu k Dachsteinu, na chatu Seethaler Hüte. Zde vidíte cestu po které půjdeme a vlevo pak obrovský ledovcový kráter.
Na hraně...
Sníh se boří pod nohama, uděláte dva kroky vpřed a jeden ujedete vzad...
Po stěně Dachsteinu se nahoru valí bílé oblaka a po dosažení jeho vrcholu se skotačivě rozběhnou po modré obloze.
Svatozář nad Dachsteinem.
Samotný vrchol Dachsteinu je doporučen slézt s výbavou pro jištění, kterou nevlastníme, proto ho s úctou obcházíme. Lumír s Marcelkou ale pokoušejí štěstí. Marcela to vzdává až pod vrcholem, kde jsou natolik velké skalní stupy a praskliny, že na její drobnou postavu by bylo velké riziko pokračovat. Lumír to ale dotáhne až na vrchol.
Společné foto pod vrcholem Dachsteinu. Před tím, než se rozdělíme - odvážlivci k vrchlu, ostatní k chatě...
Jak vidíte, v závětří je nádherně teploučko, Janka odložila mikinu a pózuje před vrcholem. V pozadí odvážlivci směřující nahoru...
Kousek od chaty koukáme dolů do údolí. Na protějším kopci jsou splazy zabarvené do červena. Kopec tvarem i těmito barevnými splazy evokuje činnou sopku...
Stěna Dachsteinu s plížícími se mraky.
Jelikož nás tlačí čas, musíme se vydat na zpáteční cestu. Rádi bychom tady zůstali déle, ale náš autobus čeká a koupání volá :o(
Pod "nástupem" na vrchol vyhlížíme Lumíra. Mám nasazený teleobjektiv a hledám, kde našeho horolezce uvidím...
I Janka kouká k vrcholu, ale Lumír nikde!!!
Už když přestaneme hypnotizovat vrchol, uvidíme Lumíra prakticky před námi.
U velkého ledovcového kotle pozorujeme partu nadšenců, kteří ho slézají. Do ledovce mají zabodnuté cepíny, kolem omotaná lana a spouštějí své odvážné kamarády dolů...
Pod sněhem v kráteru se leskne led...
Ještě naposledy se obracíme k dýmajícímu vrcholu Dachsteinu a míříme k lanovce.
Jana chtěla jako Lumír zdolat nějaký ten vrchol a tak si cestou nalezla cvičnou skálu.
No a Marcelka ji do toho lezení kibicovala. Holky šplhaly a kluci se dole bavili :o))
U lanovky využijeme chvíli volného času a navštívíme za 5 EUR vstupného Icepalace - tunel v ledovci s vytesanými sochami z ledu - je tu celá plejáda postaviček z Doby ledové, část paláce v Akropoli, ledové křeslo se stolkem a vázou a krásná nahá dáma - ovšem ledově chladná. Sochy jsou nasvíceny jemným modrým světlem - jedním slovem: pohádka.
Antický chrám z ledu...
Janka, Lumír, Marcelka a veverka... A sedí na oříšku! (Teda ta veverka!!!)
Lumír neodolal a poplácal ledovou krásku po pozadí. Udělal to ale až potom, co se ujistil, že má ruce pevně zamrzlé v ledovci!!!
Ještě něco málo posvačíme a jedeme lanovkou dolů. Máme ještě chuť vystoupat k chatě nad dolní stanicí lanovky (je to cca 35 minut chůze), ale čas na koupání je neměnný!!! Nasedáme do autobusu a podle plánu máme jít na koupaliště do Schladmingu. Nikdo ale nemá zájem, tak nás vyhazují ve městě na prohlídku. Ovšem k vidění tady toho moc není. Proto jdeme k řece, kde knajpujeme a sbíráme kameny.
Po hodině se dosti naštvaní vracíme k autobusu, protože jsme místo prohlídky nezajímavého města mohli zůstat na Dachsteinu, kde bylo ještě mnoho věcí k vidění. Ale průvodkyně má v itineráři napsáno koupání, tak bude koupání! Proto spěcháme do Gröbmingu na koupaliště. Z celého autobusu se jde koupat jen 5 lidí, ostatní jen nechápavě kroutí hlavou....
Další dny naší cesty v okolí Dachsteingruppe:
Vytisknout stránku
Komentáře (0)