Kolik příběhů má den

Možná proto, že jsem Ostravák, možná proto, že jsem fotograf a možná proto, že se snažím vnímat věci okolo nás jinak...

dvd.jpgPtáte se možná CO? Možná PROTO jsem s úžasem seděl hodinu přikovaný u televize a nevnímal nic okolo. Poznával jsem místa, které jsem mockrát bez povšimnutí přešel, viděl jsem najednou postup toho, co jsem vnímal jen krátkými úseky, či spíše nevnímal...

S údivem a překvapením jsem vstřebával poetiku míst, která mi nikdy nic neříkala. A najednou jsem je viděl jinak, v jiném světle, v jiném čase, v jiném prostoru....

O čem to tu mluvím? Mluvím o dokumentu, který mne vzal u srdce, který mi vyrazil dech a který zase trochu změnil můj pohled na svět okolo.

Už jste někdy viděli v jednom zátahu 90 tisíc fotek? Možná ano, pokud jste viděli dokument vytvořený QQ studiem Ostrava s názvem

Kolik příběhů má den

Dokument odvysílala Česká televize v neděli 5. řijna 2008 v rámci Večeru na téma... Ostrava v proměnách času.

Se záměrem vytvořit filmovou kroniku Ostravy vznikly v zimě roku 2004 první záběry pro zamýšlený dokument. Vladimír Mráz začal objevovat prostor kolem sebe viděný (zdánlivě) ve zkratce. Neustále s sebou vozil fotoaparát a fotil především proměny světla v koloběhu dne nebo jiné detaily, na kterých si pro sebe objevoval ojedinělou metodu záznamu: dráhu slunce nad panoramatem města nebo nad industriální krajinou, stmívání, světlo putující po kalužích, stopy aut ujíždějících na napadaném sněhu, pohyb holubů atd. 

Sám o svých tehdejších pocitech říká: "Byl jsem utahaný z plánovitého stylu života, hledal jsem nahodilost. A objevil jsem krásu všední banality. Pochopil jsem, že kolem nás je mnoho neviděného."

Velmi zjednodušeně řečeno intervalové snímání neboli časosběr je schopnost některých fotoaparátů snímat fotky v přesném časovém rozmezí po určitou dobu. Pro přesnější představu: 240 obrázků, které tvoří ve výsledku necelých 10sec. dokumentu, snímáme 2hodiny.
"Sedíte 2hodiny na louce a koukáte na krajinu," říká Vladimír Mráz, "těšíte se, že až fotky zkouknete zrychleně, objevíte další tajemství na která jste vlastně koukali, ale neviděli. Pravidelnost vyfukování komínů, točení slunce v trávě, mraky v několika vrstvách, která jdou dokonce proti sobě ...
Někdy jsem využíval čas pro psaní scénářů a řidiči, kteří mne míjeli na cestě si mysleli, že jim jako policista v civilu měřím rychlost. Foťák na stativu působil jako radar a já s notebookem na místě spolujezdce ... to bylo jasné. No prostě natáčení časosběrů je úžasný relax!"

Nedílnou součástí dokumentu je hudba, která zdůrazňuje a doplňuje vizuální vjem. Je trefná, neruší, naopak podtrhuje pocit z vnímaných fotek - filmu. Autorem je Dalibor Mráz (16 let). Režisérův syn, student Janáčkovy konzervatoře Ostrava a trojnásobný mistr ČR ve hře na bicí sadu, má domácí studio a zkušenost s tvorbou televizních znělek.

 Celý článek o tomto dokumentu si můžete přečíst na stránkách QQ studia Ostrava

Vytisknout stránku Vytisknout stránku29. 1. 2009, 19:04, zobrazeno 3397x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení