Řekni mi co čteš a já ti řeknu kdo jsi...

No nevím jestli toto dokážu, ale obrázek si určitě udělám. Každopádně miluji knihy a bez nich si odpočinek a pohodu nedokáži představit. Snad proto zde najdete takový můj "čtenářský deníček" - psaný dobrovolně, bez nátlaku učitelů...

2024 - Co právě čtu nebo poslouchám:

laska-po-spanelsku.jpegElena Armas - Láska po španělsku

Tuto knihu jsem si přihodil do košíku zcela náhodou, když jsem šel cíleně za jiným kouskem. Hodnocení 79% je docela pěkné a nějaká romantika v záloze se vždycky hodí.

Až teď, před čtením se vracím na databazeknih.cz a čtu poslední hodnocení. Že by jsem si zase naběhl? No to ukáže čas. Jdu do toho...

 


s-moulove.jpgMatt Murray -  Šmoulové a jejich svět

Tomík mi pomáhá doma stěhovat byt z levé strany na pravou - tedy vpravo už nová elektřina je a vlevo se na sekání do panelů teprve chystá. Na řadu přicházejí knihy, které zaberou všechny banánové krabice, co jich na stěhování máme - no asi 16?

Najednou se vedle mne objeví s knihou v ruce a ptá se: "Táto, už jsi to přečetl?" Musím se přiznat, že jsem jeho dárek jen prolistoval, ale nečetl. A tak beru knihu ke Kačce, kde momentálně bydlíme a po vraždách a démonech beru do ruky tuto knihu plnou kouzelných obrázků.

s-moula-omalova-nka.jpgŠmouly jsem poprvé potkal v sedmdesátkách, kdy strýček z Německa přivezl tlustou omalovánku - obrázky mi učarovaly a já se je naučil kreslit. A dodnes je občas maluju pro radost prcků okolo. Jen tenkrát je u nás nikdo neznal, jejich jméno v němčině se nám moc nelíbilo a tak jsme si je s Jankou překřtili na Šmrdolky a Fanfulínku. K nám se Šmoulové dostali až mnohem později.

Bylo zajímavé zjistit, jak vznikli, co je provázelo a také si zavzpomínat, kolich jich celkem bylo. No přeci 99!

Přečteno 17. 6. 2024


cerna-smecka.jpgFrantišek Kotleta - Černá smečka

Tak si říkám, že už jsme dlouho nečetl žádnou Kotletovu prasárnu.

Využívám možnosti a půjčuji si tento kousek, který jsem ještě nečetl. Podle recenzentů strašná krávovina s vysokým hodnocením. Známe to - není na světě člověk ten, který by se zavděčil lidem všem. A tak jdu do toho s očekáváním Tomáše Koska a neofrňuju nos.

Hurá na Kotletu!

Tentokrát mi to úplně nesedlo. Chvíli mi připadalo, že autor ze sebe sype hromady slov bez ladu a skladu, snad jen pro kšeft... Pak jsem se začetl, ale bez většího zaujetí. Asi už toho bylo moc. Vidím, že se chystá další díl, ten si ale nechám ujít - leda bych se chtěl zase trochu potrápit...

Dočteno 21. 6. 2024


kruhy-na-vode-dominik-dan.jpgDominik Dán - Kruhy na vodě

Zase mi to nedá a vracím se k vraždárské partě v "Našom Meste".

Krauz s Chosém jsou dobrá parta a špičkování mezi detektivy mne baví. A slovenština mě hladí po duši. Krásný měkký jazyk (jsem rád, že alespoň v jedné "cizině" mi rozumí).

Knihu znovu velmi dobře čte Martin Mňahončák a vlastně bych už to poslouchat česky nechtěl - ač má Martin Stránský boží hlas... Tady mi prostě rodiláci krásně sedí. Hned vím, že budu pokračovat i dalším dílem, který na tuto knihu navazuje a vyřeší se v něm nevyřešený případ z této knihy.


v-ja-me-lvove.jpgJakub Mařík - V jámě lvové

Tak jsem si vzpomněl na sérii knih, která ještě nebyla dokončena a napadlo mne se podívat, zda už není poslední díl. A byl! A tak hup na Palmknihy a mám to ve čtečce.

Už se těším na poslední dějiství tohoto příběhu a hned po dočtení knihy dálkošlapů se na novou knihu vrhám.

Ani nevím jak a jsem na konci knihy. Korzáři poraženi, i když kdo ví - že by si autor připravoval pole pro další pokračování?
Já bych se nezlobil, neb kniha je čtivě napsaná, příběh je přijatelně uvěřitelný, má spád a nenechává prostor na hluchá místa nebo nudu. Jsem rád, že jsem na tohoto autora narazil. Snad vyplodí další mariňáckou akci, ať se můžu zase bavit u jeho knih.


Dočteno 13. 6. 2024


hriech-nas-kazdodenny_web.jpgDominik Dán - Hriech náš každodenný

Po doposlouchání minulé knihy mi chybí zaplnění "hluchého času" další knihou. Tak přemýšlím, jestli ještě dokážu být jen sám se sebou - bez berličky knih, informací, médií...

Otevírám si starého známého DD a pouštím se do bližší reality. Kruté...

Doposloucháno dost rychle na to, jak rozsáhlá kniha to je. Ale bavil jsme se parádně.
I když si musím přiznat, že jsem z knihy trochu rozpolcený - téma zneužívání a zavraždění mladého chlapce je kruté. Z druhé strany je výborně popsaná práce kriminalistů a špičkové jsou jejich dialogy, narážky a vtípky.

Ještě jeden postřeh - až teď mi došlo, že nemumím přeložit slovo "vraždári" - snad vraždáři, ale u nás se asi takový tvar nepoužívá.

Doposloucháno: 9. 6. 2024


temna-hmota-audio.jpgBlake Crouch - Temná hmota

Dostávám doporučení přečíst si tuto knihu. A tak neváhám a nechám si do mobilu nahrát její audiopodobu. Když se to líbilo kamarádovi, snad se to bude líbit i mně. Alternativní reality jsou zajímavé téma.

Tak to byla síla! Po dlouhé době kniha, kterou jsem nechtěl přestat posluchat - doslova jsem si utrhoval chvilky času, abych mohl dát sluchátka do uší. Výborný nápad, parádně zpracovaný a vypointovaný. Snažil jsem se nezkoumat teorii a přijmout příběh tak, jak je a vyplatilo se to.

Dokážu si představit i pokračování, nebo alepoň pár kapitol navíc. Tohoto spisovatele si musím zapamatovat.

Doposloucháno: 24. 5. 2024


po-stezkach.jpgRaynor Winnová - Po stezkách

To si stačí zaskočit k Marcelce a Lumčovi na kus řeči, na doušek dobrého moku a zahrát si scrabble a už si domů nesu další knihu od Raynor Winn - už třetí. Zásobují mne pěkně! Jen teď to bude chvilku trvat, než se k ní dostanu. Ale kamarádi s vrácením nespěchají, tak mám klkid v duši. Díky za půjčení!

Opravdu to trvá dlouho. Bydlíme u Kačky a Sebiho a já tady nemám místo, kde si pohodlně a v klidu sednu, vezmu do ruky knihu a budu číst. Podsvětlenou čtečku zvládnu i vleže v posteli, ale s velkou vázanou knihou potřebuji světlo a židli. A to mi chybí. Když už se náš pobyt tady snad přehoupl do druhé poloviny a začal se blížit ke svému konci, rozhoduji se využít jasného brzkého sobotního rána, rozevírám žaluzie, abych pomohl světlu do pokoje, v posteli si pod záda nacpu polštář a beru do ruky knihu.

Stačí pár stránek a opět na mne padá strach a zoufalství. Mothovi jeho nemoc - kortikobazální degenerativní onemocnění - CBD - dospěla do té horší fáze. Už nemá sílu vstát z postele, když se mu to podaří, tělo mu vynechává a odmítá poslušnost. Vydají se znovu na cestu? Pomůže mu trek k tomu, aby nemoc znovu zvládl? A dá se to vůbec? Za chvíli se to dozvím...

Tak jsem to dočetl a na konci promočil stánku slzami. Moth to dal a svítil jak vánoční stromeček! Pěkné třetí pokračování knihy mi sedlo a uzavřelo sérii. Jsou to borci, ujít takovou vzdálenost! Nemyslím si, že bych dokázal desetinu toho co oni.

Doporučuji

Dočteno: 25. 5. 2024


s-laskou-z-rima.jpgJules Wake - S láskou z Říma

příběhy v knihách navazují jednotlivými postavami a když o ní vím něco z minulé knihy, nedá mi to nepokračovat. Kamarádka hlavní hrdinky z minulé knihy pokračuje ve svém příběhu a zápletka, tentokrát z Itálie může pokračovat.

Člověk má chuť se tam vydat a projít si nesmrtelné město, sednout si na dobré jídlo a užít si volno. A jelikož se mi to asi v brzké době nepodaří, budu si o tom alespoň číst.

Dočteno: 29. 4. 2024


s-laskou-z-parize.jpgJules Wake - S láskou z Paříže

Pokračuju ve spanilé jízdě - další kniha od stejné autorky. A zase moc zajímavě napsaná. Co dělá přes den dívka se svěřeneckým fondem a neomezenými financemi? Chodí do práce? Ne! Ale situace nakonec změní celý její život.

Krásná zamilovaná pohádka. Asi stárnu, ale je to pohodové a odpočinkové čtení.

Dočteno 20. 4. 2024


pravda-o-cukru-jak-krevni-cukr-ovlivnuje-kvalitu-naseho-zivota.jpgJessie Inchauspé - Pravda o cukru - Jak krevní cukr ovlivňuje kvalitu našeho života

Kamarád Pavel, který mi půjčil tuto knihu k přečtení z ní byl nadšený a tak to trochu přenesl na mne. A první stránky mu dávají zapravdu. Moc zajímavé čtení. 

Jak autorka říká - když vidíme pilota v jeho kokpitu a stovky tlačítek okolo něj, jsme rádi, že letadlo řídí někdo kdo to umí a my jsme jen pasažéři. Naše tělo je také komplikované a my jsme jeho pasažéři. Smůla je to, že jsme i jeho piloti. A vůbec mu nerozumíme - a řídíme ho. A blbě...

A mám pocit, že v této knize se toho můžu o řízení svého těla hodně dozvědět.

Parádní knika! Psána jednoduše a přehledně mi otvírá možnosti, jak mít více energie, jak možná shodit pár kilo a dokonce jak pomaleji stárnout. Co víc si ještě můžu přát?

Postupně se pokouším v praxi využít rad načerpaných poslechem. Po ránu si s chutí dám misku zeleniny, jako základ pro plošší glykemickou křivku. Když mám chuť na sladké, dám si to jako dezert, ne jako svačinu a po jídle se jdu projít, nebo se alespoň chvíli hýbat. To je snadné! Dokážu to udržet a potáhnout ještě dál? Projeví se mé snažení a já poznám, že se něco změnilo? První pocity jsou ty, že mám více energie...

Doposloucháno 17. 5. 2024


pozdrav-z-italie-web.jpegJules Wake - Pozdrav z Itálie

Mám chuť se vrátit k ověřené romantické klasice.

Janka právě dočetla další knihy z pera Julie Caplin - jen psaných pod pseudonymem Jules Wake a moc se jí líbily. A tak se nechám navnadit a beru si do ruky knihu o tom, jak získat dědictví tím, že projedete napříč Evropou až do Maranella starým Ferrarim. Tak to je sen, zvlášť když máte naplánovanou a zajištěnou cestu. Hned bych si to zkusil... To by byla dovolená, jak se patří.

Tento kousek se mi moc líbil, byl jsem zvědavý jak to dopadne. A protože to je pohádka, dopadlo to dobře!

Dočteno 10. 4. 2024


3-cesta-krve-kat.jpegMartin Moudrý - Cesta krve - Kat

Tak nevím, do čeho se pustit. Oddechovka byla, červená knihovna několikrát, tak co s tím? Nakonec ve slabé chvilce sahám do archivu a vytahuji třetí díl knihy Cesta krve.
Je to pokračování Kulhánka, co nenapsal Kulhánek. No doufám v rychlou zábavu a vypuštění starostí z hlavy. Po chvíli se dostávám do starých dílů a děj jde rychle dopředu.
Tak co, bude to důstojné pokračování???

No nějak se s knížkou nemůžu sžít a tak ji odkládám. Bude otevřená ve čtečce a možná se k ní někdy vrátím.


hrad-ve-skotsku.jpgJulie Caplin - Hrad ve Skotsku

Krev, zabíjení a upíři mne vyčerpali, tak přepínám na romantiku / červenou knihovnu. 
Pouštím se do dalšího dílu oblíbené autorky. Už v "Irsku v kurzu vaření" mne napadlo, že vím, kde bude děj pokračovat. A také že jo - jedeme do Skotska!

Tentokrát chyběly popisy okolí a velké milostné zvraty ale děj byl příjemný a pěkně ubíhal. Ani nevím jak a jsem u konce. Za mě příjemná oddechovka.

Dočteno 18. 3. 2024


noc-ni-klub-1.jpgnoc-ni-klub-2.jpg

Jiří Kulhánek - Noční klub 1 a 2

Po dvou zamilovaných slaďárnách přemýšlím, co vzít do ruky. Na FB někdo píše, že má depku a potřebuje vypnout a co si má přečíst. Někdo mu doporučuje Kulhánka a Noční klub. Vždyť já ho mám ve čtečce! A k depce nemám daleko...

A tak se pouštím do čtení. No masakr...
Už od začátku je jasné, co a od koho čtu. V druhé půlce už trochu natáhnuté, ale jinak se dobře bavím. Janě bych to ale určitě číst nedal, stačí jen když jí líčím, co čtu a ona jen obrací oči v sloup...

Po rozjeté jedničce se nedá jinak, než se vrhnout na dvojku. Kulhánek je autor akce a brutálního humoru. Děj běží jak po másle a já se těším na chvíle, kdy si zalezu do koutka a čtu...

Dočteno: 13. 3. 2024


c-ajovna-v-tokiu.jpgJulie Caplin - Čajovna v Tokiu

Tuto knihu beru do ruky vlastně už po druhé. Jednou jsem jí už začal číst a nějak mi to nešlo. Teď jsem překousnul začátek a opět se mi kniha zalíbila.

Tentokrát jsem během čtení něměl chuť podívat se do Japonska, ale pořád jsem si představoval, jak fotky, které hlavní hrdinové dělají, vypadají. Měl jsem spíše chuť si zajít na jejich výstavu fotek. A navíc se mi zastesklo po zrcadlovce v ruce, po hledání kompozice, po pěkném snímku a pocitu vnitřního uspokojení.

Možná se díky knize někdy k focení vrátím.

Dočteno: 3. 3. 2024


hoty-lek-na-islandu.jpgJulie Caplin - Hotýlek na Islandu

Chci si trochu spravit chuť po sci-fi, které mne zklamalo. A tak sahám po osvědčené autorce zamilovaných románů, říznutých cestopisy a kuchařkami. Tady vím, co můžu čekat. Do čtení se dala i Janka - původně jsem měl strach, že se jí knihy nebudou líbit, ale hltá jednu za druhou. Vždycky, když dočte, má chuť se na popisovaná místa podívat. Aby ne, také mě to tam táhne - vidět Kodaň, prozkoumat Brooklyn a nebo se zase vrátit do nádherného Švýcarska či na pláž v Chorvatsku...

Možná si ještě takové sny jednou splníme...

Dočteno 29. 2. 2024


posledni-orakulum.jpgJames Rollins - Poslední orákulum

Po té, co jsem doposlouchal Jidášův kmen, mi v hlavě stále vrtá, jak autor vysvětlí volání s.o.s. vyklepávané Monkovou protézou. Žije??? A tak si pouštím další román z autorova pera.

Už nemám tolik příležitostí k poslouchání, ale něco si najdu, abych se dozvěděl více.

Doposlouchání opravdu trvalo dlouho. Ale nakonec jsem to dal a i tento díl se mi líbil. Podle některých recenzentů moc sci-fi, ale mi se to líbilo.

Doposloucháno: 11. 4. 2024


vypujceny-cas.jpgZuzana Strachotová - Vypůjčený čas 

Když si kupuji novou knihu (tentokrát novinku mistra Červenáka), vždycky se trochu potloukám v knihkupectví a dívám se po dalších knihách. Oko mi padlo na tuto sci-fi knihu a když vidím hodnocení 90% přihazuji si ji do košíku. 

Vím, že mám na poličce v knihovně - reálné i virtuální - hromadu dalších - déle čekajících knih. Nevím proč, ale otevírám právě tuto.
Prvních pár stran se s knihou peru - popis robůtků, jejich funkce a přemýšlení - no dává mi to zabrat a připomíná sci-fi ze sedmdesátých let. Snad i proto se začítám snad čtrnáct dnů. Nakonec se chytnu a děj začíná být zajímavý...

Na konci knihy jsem rozpačitý, snad i zklamaný. Téma s obrovským potenciálem, ale nedotažené, odbyté, spoustu věcí se jen naznačilo, ale nedovysvětlilo...
Jak mám sci-fi rád, tak tady bych dal tak 50%.

Dočteno 23. 2. 2024


 jidasuv-kmen.jpgJames Rollins - Jidášův kmen

Nedalo mi to stahuji si do mobilu další knihu k poslechu. Autor píše poutavě a tak se mi chce pokračovat se známými hrdiny dále. Na poslech mám chvíle času při chůzi na rehabky, tak si je zpříjemňuju.
Jsem zvědavý, co autor vymyslí v tomto dílu. Už začátek je zajímavý - píše v něm: "Příští celosvětová epidemie přijde z Asie" A to byl rok 2007. A měl pravdu...

Dvacet a půl hodiny  napínavého poslechu. Autor umí udržet pozornost celou dobu - bez hluchým míst, popisy ideálně dlouhé, aby nezdržovaly, akce a akce. Když přistoupíte na zo, že je to sci-fi, nemám výhrad.

Doposlocháno: 6. 2. 2024


Julie Caplin - Domek v Irskudomek-v-irsku.jpg

Kromě informací ozdravém životním stylu hledám něco pokojnějšího a nezatěžujícího. Tedy něco, u čeho budu moci vypnout hlavu a podívat se někam daleko. A tak pokračuji v dalším "zamilovaném" románu. Věřím, že nezklame a já u něj pěkně vypnu...

Zase pěkný příběh, dostal jsem chuť se podívat do Irska, dát si něco dobrého, zapít to Guinnessem a pak jít na procházku. A užít si to...

Dočteno 07. 01. 2023


jak-zhubnout-jednou-provz-dy.jpgKatrina Ubel - Jak zhubnout jednou provždy

Tak mi na nočním stolku přistála další kniha, tentokrát o hubnutí. Jo, mám pár kilo nahoru a nebylo by na škodu být o trochu lehčí, zvláště do kopce to už začínám cítit. No snad si z toho něco vezmu...

A možná stejně jako loni začínám vzdělávací knihou. Snad si z ní vezmu více, než z té loňské...


Malá statistika

Tak a máme tady sedmý čtenářský deníček, tentokrát pro rok 2024.
A jak už to bývá zvykem, pokračuji ve statistikách:

  • 2021 - přečteno 39 knih
  • 2022 - přečteno o jednu méně - 38
  • 2023 - zatím z těchto tří let rekord - 55 knih, z nichž jsem jednu vzdal, takže dočtených 54.

Jelikož mi tato stránka plná knih přetékala dole z monitoru a hromadila se pod jeho dolním okrajem, zakládám již sedmý čtenářský deník za sebou. Předešlé - mnou přečtené knihy - naleznete na těchto odkazech:

Řekni mi co čteš - aneb můj šestý čtenářský deník - rok 2023

Řekni mi co čteš - aneb můj pátý čtenářský deník - rok 2022

Řekni mi co čteš - aneb můj čtvrtý čtenářský deník - rok 2021

Řekni mi co čteš - aneb můj třetí čtenářský deník

Řekni mi co čteš - aneb můj druhý čtenářský deník

Řekni mi co čteš - aneb můj první čtenářský deník


Heslo roku: Milosti, nenechte prchlivost cloumat svým majestátem!

Vytisknout stránku Vytisknout stránku23. 12. 2023, 10:12, zobrazeno 415x, dnes 5x
0.0 0Hodnocení