OV-10D Bronco 1/32

Stál jsem před mým kitníkem a vybíral si, do čeho se pustím. Poslední dva kousky SU-25 K a SU-25 UBK mi daly nějak zabrat a já chtěl změnu. Prvně jsem pokukoval po nějakém tanku, pak si vytáhl na okouknutí SU-34 a nakonec jsem sáhl po unikátu v mé zbírce - po Broncu.

Tento model jsem si vydyndal na Vánoce od Ježíška - tedy od mé Janky. Je to úplný úlet - co se rozměru a typu týká. Už dlouho mám vybráno, že stavím letadla z II. světové v měřítku 1:32 a moderní - většinou proudové stroje v měřítku 1:48. A Bronco nepatří tam ani tam. Za prvé je v měřítku 1:32, ale není z II světové a není ani proudové... No prostě krok bokem. Ale těším se - jak na stavbu, tak na to, až si ho pověsím na stěnu mezi ostatní kousky. Vlastně asi ne - dostane čestné místo úplně sólo, bokem od všech ostatních.

Už za sebou máme půlku prázdnin a týden srpna k tomu, když se konečně odhodlám o deštivém víkendu zasednout k modelaření. Otevřu krabici, vyndám návod a rozhoduji se, kterou kamufláž si vyberu. Po chvíli přemýšlení se rozhodují pro tu, co je na přebalu. Hnedé letadlo ještě nemám... Následně hledám barvy a rozhodnu se vyzkoušet Mr. Color - s těmi jsem ještě nedělal a tak je objednávám i s ředidlem. Pak začnu studovat plánek. Procházím další barvy a hledám alternativy v tom, co už mám doma. Naštěstí nalézám. Dalším krokem je rozbalení rámečků:

Rámečky jsou většinou spojené dva dohromady a není na nich značení, který je který. A tak je od sebe odděluji a podle první stránky návodu rozklíčovávám, který rámeček je který. Abych se v nich snadno vyznal, lepím si na ně proužek krycí pásky a popisuji si je. Aby to nebylo tak úplně jednoduché, hned na začátku stavby se zaseknu nad tím, že mám najít díl v rámečku G. Ale tady rámeček G není! Rámečky se dle návodu značí A, B, C D, E F, H I a J. Aha, tady soudruzi z Číny asi udělali chybu. A tak rámeček J přejmenovávám na G. Chvíli mi trvá, než si zapamatuju, že v návodu mám hledat jednou v rámku G a potom v rámku J, i když to je vždy stejný rámeček. To je asi proto, aby mi nezarezly mozkové závity.

Vrhám se dostavby a výborně se bavím. Tedy chvilkami nechápu a hledám, kde soudruzi chybu. První malý zásek je to, že čísla dílů v rámečcích jsou tak špatně vylisovaná, že nejdou přečíst.  Pak se dostávám k dílům, které mají v plánku nakreslené styčné bod - čepy, ale ve skutečnosti na výlisku chybí. To se pak musí vše lícovat na sucho, aby to ve výsledku pasovalo. A není to občas jednoduché. Občas jsou čepy na jednom kusu a na protějším není nic. Malé otvory na zasunutí protějšíhu dílu také nejsou vyjímkou. Ale to je vše jen trochu adrenalinu navíc...

V kokpitu si pohrávám s kabeláží. Není to sice dokonalé, ale já mám radost, že jsem to dokázal trochu potunit. Podklady ke kabině naštěstí jsou. A jelikož nestavím konkrétní stroj, můžu si dovolit udělat něco, co ve skutečnosti neexistuje...

Pak přijde chvíle, kdy si nedávám pozor a ač jsem se snažil - a věděl jsem, že to udělat nesmím - udělám, to... Na motorové gondoly nalepím křídla naopak - tak, že uchycení ocasní plochy mám směrem ven. Málem s sebou seknu. Taková chyba!!! Lepidlo ještě dokonale nedrží a tak se mi podaří vše rozebrat a slepit správně. Při kompletaci ale narážím na chybu, se kterou si nevím rady - pravé křídlo mi  - ať koumám, jak koumám, nesedí - vzniká mi skoro 2 mm široká mezera. Přitom všechny ostatní díly lícují a dokonce i zespodu k sobě dokonale přiléhají. Nakonec to musí vyřešit plastová destička vrstva tmelu. Rozbiji si s tím sice rytí, ale to nedá nic dělat...

Dám si tu práci a nechávám otevřené a vybavené gondoly pod trupem s kulomety, barvím i motory a upravuji i otevřený čumák.