Je to asi pět let, co jsem se po dlouhé přestávce vrátil k modelařině. A zase je tady jedno poprvé. Poprvé se dostávám od letadel a vrtulníků k bojové technice.
Uklízím si stůl a otevírám krabici. Vezmu návod, chvíli jej studuji a pak se pouštím do stavby. Velice rychle pochopím, že odchýlit se od návodu je průšvih. Dílky jsou si na první pohled podobné, ale s drobnými rozdíly. A protože všechny díly pasují prakticky dokonale, tak jejich záměnou vzniká zajímavé puzzle stylu pokus omyl. Takže zjištění jedna - je třeba jít přesně podle návodu krok za krokem!!!
Zjištění druhé - jak poznamenal jeden z modelářů, se kterým jsem si psal na FB - konstruktéři se hodně snažili, aby sousední díly v návodu nebyly v jednom rámečku... A tady to platí dokonale. Za chvíli mě přestává bavit neustále přehrabovat krabici a hledat písmeny označené rámečky. Uchyluji se k fintě, kterou jsem na svém pracovním stole ještě nevyužil. Přesunuji jeden ze světelných oblouků o 90° (jsem rád, že mě to při výrobě osvětlení napadlo) a zvětšuji si osvětlenou pracovní plochu na dvojnásobek. Pak si rozkládám používané rámečky podle abecedy, abych k nim měl rychlejší přístup. Stejně se ale občas nevyhnu tomu, že musím do krabice a prohrabávám zbytek uložených rámečků.
Před samotným počátkem stavby brouzdám po netu a hledám mustr. Návodů na Merkavu je spousta, ale dva se mi hodně líbí - první je od Scalecat a druhý od Takapaint. Oba svorně upravují model tím, že na pancíře nanášejí jemný písek a tvoří tak dokonalou iluzi drsného povrchu tanku. Prvně se obracím na zkušenějšího stavitele techniky - tedy mého bratra, a probíráme, jaký materiál použil na posyp on a jaké má s ním zkušenosti. Až po našem rozhovoru si vzpomenu, že kdysi při stavbě Merkavy si od nás bral písek, který používala na koupání činčila. Písek je hodně jemný, ale na povrchu tvořil kuličky, které vypadají, jako by na tanku ležely tenisáky :) Ale dostávám dobrou radu - vyzkoušej písek, kterým jsou naplněny elektrické pojistky. A hned mi jednu dává.
Zkouším jeho jemnost a nanáším trochu na plastovou destičku. A vypadá to výborně! Pak přichází fáze dva - kde sehnat více pojistek a nezaplatit za ně větší cenu než za model? Přichází na řadu kamarád Petr, který mi přináší staré vyřazené velké pojistky, které už v práci nevyužívají. Stačí mi jich otevřít pár a mám dostatečnou dávku, na posyp několika takových strojů. Zbytek schovávám, co kdyby...
Pak už nic nebrání se do posypu pustrit na ostro:
Jemným štětcem nanáším postupně na jednotlivé pláty Mr. Primer Surfacer 1000 a hned na mokrý základ sypu písek. Výsledek se mi zdá dobrý a tak pokračuji dále.
Za pár večerů mám hotovo...
Tak a mám vše připraveno na surf.
Po základu beru černou barvu a stříkám kola, pruhy na bočních pancířích a pak spoje mezi jednotlivými pláty pancéřování.
A tady už je první vrstva barvy. Poprvé používám barvy od Valleja a jsem hodně překvapený. Úžasně kryjí, nástřik je jednoduchý bez potřeby ředění. Odstín IDF Sinai Gray 82. V dalším kroku si do této barvy přidám trochu bílé a stínuji jednotlivé pláty. V dalším kroce to opakuji s ještě více zesvětlenou barvou. Není už to moc? Dávám si pozor, abych úplně nezakryl tmavé linky pod barvou.
Pásy jsou epizoda samy o sobě. Když je sestavuji, u jednoho pásu se nemůžu domluvit s jejich délkou - pořád mi buď kousek chybí, nebo přebývá. Asi jsem někde udělal chybu a nedržel se přesně plánu. Nechávám je rozložené a kompletaci udělám až nakonec.
Když je chci natřít, beru prvně do ruky štětec. Po pár tazích ale barvu ředím a liju do pistole. To je prostě lepší a jednodušší!
V posledním kroku se je snažím nasadit a nabíhám si. Černé plechy na boční straně mi nedovolují ozubené kolo nasadit. Nezbývá mi nic jiného, než celý kryt odříznout, pás s hnacími koly nasadit a pak díl znovu přilepit. Když pásy spojuji, musím udělat drobnou úpravu, kdy z konce pásů odstraňuji zámky a bez nich už pásy sedí správně. Naštěstí to je v místě, kde to ve výsledku nebude vidět.
Předposledním krokem je nasazení bočních plátů kryjících kola a pásy.
No a je tady poslední část - spojení věže a těla tanku. Opět se generuje problém. Když věž pootočenou o 90° oproti podvozku nasadím na zámky, nejde věží pootočit a při troše násilí si rvu řetězy s kuličkami na zadní části věžě. A tak se dávám do zužování pacek a obvodu trupu v místě uchycení věže. Po hodince opatrné práce se mi daří věž nasadit a zajistit. Uráááá!
No a tady je výsledek před "šmudlením" modelu:
Na konec přichází mnou nejméně oblíbená část - opotřebení modelu. Procházím sposutu návodů na youtube, brácha mi půjčuje jeho sbírku časopisů Weathering a já studuju. Největší pomoc mi zase nabízí bratr, který mi pujčuje celou krabici plnou filtrů, washů a olejů. Mám z čeho vybírat.
A tak postupně nanáším místně filry, pak olejovými tyčinkami od Migu nanáším barvu na krycí pláty podvozku a rozmývám je ředidlem. Následuje zašpinění kol a pásu pigmenty napodobujícími písek a bláto. Stejné pigmenty nanáším na boční plechy a zbytek modelu. Jako poslední přijdou na řadu filtry napodobující skvrny od oleje. Doplňuji antény a model raději odkládám, abych to se zašpiněním nepřehnal. A tady je výsledek:
Ještě přemýšlím o doplnění plachet a dek umístěných na zadní části věžě, ale nevím, jestli se k tomu někdy dokopu.
Každopádně musím uznat, že model byl výborně udělaný, má minimum chyb a velmi přesné lisování dílů. Oproti letadlům jsem vůbec nepoužil tmel a stavbu jsem si parádně užil. Možná se ještě někdy k tankům vrátím, aby Merkavě nebylo na poličce smutno.
Vytisknout stránku
Komentáře (0)