Řekni mi co čteš a já ti řeknu kdo jsi...
No nevím jestli toto dokážu, ale obrázek si určitě udělám. Každopádně miluji knihy a bez nich si odpočinek a pohodu nedokáži představit. Snad proto zde najdete takový můj "čtenářský deníček" - psaný dobrovolně, bez nátlaku učitelů...

Co právě čtu:

jeste-ziju.jpgPhil Collins - Ještě žiju

A protože v uších mi zní hrozba trifidů a post-apo, tak beru jako protipól po dlouhé době do ruky pořádnou papírovou tištěnou knihu. Phila Collinse znám už dlouhé roky a jeho hudbu můžu. Nejsem skalní fanoušek, ale spoustu písniček znám. Při čtení se stalo to, co asi mnohým jiným. Při zmínce o nějaké písničce beru do ruky mobil, hledám ji na jůtůbu a hned si ji pouštíjm. Takže kniha se při čtení pěkně protahuje vložkami z hudby :)


noc-trifidu.jpgSimon Clark - Noc trifidů

Tak druhý díl - či spíše volné pokračování  trifidů jsem ještě nečetl. Opět si je nechávám pouštět do ucha, tentokrát již v modernějším provedení, Jsem zvědavý, jestli příběh dosáhne kvalit prvního  - původního dílu. J. Wyndhama.

den-trifidu.jpgJohn Wyndham - Den trifidů

Kniha, kterou jsem četl jako kluk a v hlavě mi z ní zůstala jen hrubá kostra. Poprvé vyšla v roce 1951, takže je to už 70 let staré dílko, ovšem pořád je čtivá a snesitelně filozofická. Tentokrát jsem se dostal ke starému namluvenému dílku a s chutí si ho pustil do ucha. Uznávám, že jsem toho už hodně zapomněl a rád si to oživil.
Na konec knížky jsem si už nevzpomenul vůbec.


misto_provysavace_cz_100px.jpgMáme vše pro váš vysavač - sáčky, filtry, HEPA filtry, dokonce i hubice či hadice.
Vás domácí pomocníček může dále dobře sloužit ke snadnému a rychlému úklidu.

www.provysavace.cz


sedi-bastardi.jpgJonathan French - Šedí bastardi

Druhá audiokniha, kterou si pujčuji od Františka. Vychvaloval ji až do nebe a udolal mne. Nemám fantasy moc v lásce, ale když jsem slyšel hlas Pavla Soukupa, už jsem se od děje nemohl odtrhnout. Příběh je zajímavý a má spád, trochu mi vadí některé názvy - hůř se mi v nich orientuje, ale časem se to srovnává. Je to zajímavá oddechovka pro marodění v posteli.

Doposloucháno a musím uznat, že je mi líto, že vyprávění končí. Příběh měl spád, neměl hluchá místa a v žádném případě nebyl nudný. Přemýšlel jsem, jak knihu popsat, ale už předemnou to popsali jiní a výborně: recenze Fantasymag.

Kdyby to šlo, hned bych se vrhnul na druhou knihu, která už je napsaná, ale zatím není v překladu. Počkám si. Zase jsem se naučil číst pro mne neznámý žánr...


harry-potter.jpgJoanne Rowlingová - Harry potter a kámen mudrců

První díl celé série jsem nikdy nečetl. Viděl jsem jen film. Vím ale, že ten, kdo začal číst, neuměl přestat. Janka tuto knihu předčítala večer před spaním dětem a pak ji četla skoro do rána, protože se od ní nemohla odtrhnout. I Lumča špičkoval, že knihu pro děti číst nebude. Když mu Janka první díl půjčila, byl za chvíli u nás a bral si celou sérii... Já jsem si přečetl jen poslední díl a to jen pro to, že ještě nebyl nafilmovaný a já jsem chtěl vědět, jak to dopadne.
Když jsme byli s Ferdou na výletě, povídali jsme si o knihách (to děláme často) a on se zmínil, že Jiří Lábus nádherně načetl první díl a že ho má doma. A tak jsem si ho od něj půjčil a pustil si ho do uší. Chvilkami ho se mnou poslouchala i Janka, ale protože jsem občas poslouchal i bez ní, vzala si raději do ruky knihu a četla si sama.
Uznávám, že Lábus je špičkový herec a s hlasem umí nádherně pracovat. Tím, že jsem viděl prvně film, mi trochu vadily změněné hlasy - přece jenom už je máte naposlouchané. Ale jinak to byla perfektní zábava. Asi to udělam jako Janka a budu pokračovat ve čtení s dalšími díly.


mesto-v-oblacich.jpgKristýna Sněgoňová - Město v oblacích 

S poslední Nyxií si do čtečky kupuji i Kotletou chválený román naší autorky. Začátek je trochu roztahaný a jsem zvědavý, jestli to chytne spád, který rychlejší čtenáři prorokují. No jako obvykle se necháme překvapit.

Nakonc se mi kniha líbila a jednoznačně to směřuje k dalším dílům. Autorka má výborný sloh, dobře propracovaný příbeh a kniha se četla moc dobře. Čtyři hvězdičky z pěti.


nyxia-povstava.jpgScott Reintgen - Nyxia povstává

Konečně se na trhu objevila elektronická verze třetího dílu ságy o Nyxii. Je snad povinností každého, kdo četl první dva díly, přečíst i třetí. A tak po Pandemii - tedy reálné i knižní - se vrhám do čtení. Chvíli mi trvá, než se rozpomenu na postavy a vazby, ale základ mám ještě v paměti. Ovšem ideální je číst všechny díly po sobě.

Třetí kniha má největší spát a čte se dobře. Těšil jsem se na každou chvíli, kterou jsem si pro čtení urval. Konec byl asi předvídaný, ale pohádky by měly končit dobře, že?


Jdu na povinnou cestu vyzvednout si balíček na poštu a v duchu se rozčiluji. Krucinál, proč ti zákazníci nečtou a posílají vratky na špatnou adresu??? No než bych se zbytečně rozčiloval, raději si něco pustím do uší a začnu se soustředit na příběh. Chvíli lovím v mobilu a pak kliknu na složku

Miroslav Žamboch - Konec vlka samotáře

konec-vlka-samotare.jpg

Zaposlouchám se a natvrdlí zákazníci mne nechávají na pokoji. Až teď, když se dělám zápisek zjišťuji, že celou sérii začínám poslouchat od posledního dílu. No co, jiné namluvené nemám, tak se nedá nic dělat.


pandemie.jpgA. G. Riddle - Archiv vymírání - PANDEMIE

Už nějakou dobu mi tato kniha leží ve čtečce a myslím, že ve chvíli koronavirové pandemie není dobré začít ji číst. Nebo je? No to zjistím, když si ji přečtu. Když se něčeho bojíte, musíte se do toho vrhnout. A tak jdu na to...

Tak nakonec to tak depresivní nebylo. Pandemie byla jen jako pozadí dlouhého (více než 700 stran), komplikovaného románu, který mi místy připomínal latinskoamerickou telenovelu, kdy se v běhu příběhu objevují živí mrtví - tedy ne zombie, ale lidé, kteří měli být dávno po smrti, ale nejsou a do příběhu zasahují.

Pral jsem se se směřováním k "něčemu", co totálně změní lidstvo, přepíše jeho život a změní jeho chování návyky i nemoci. Jo, jasně, čtu SCI-FI a musím to tak brát, ale příšlo mi to až násilné. Takže shrnutí - autor umí psát velmi čtivě, román vás vtáhne do děje a těšíte se na každou chvíli, kdy se k němu budete moci vrátit. Připomíná mi stylem a spáden. D. Browna a jeho řadu o R. Langdonovi.

Nakonec možná i přečtu další chystaný díl - tedy pokud se objeví.


Roman Bureš - Inferiuminfernum.jpg

Hned po Kotletovi jsem se zakoukal na novou knihu Romana Bureše - znám od něj trilogii Propast času a byl jsem z ní docela nadšený. Sice když čtu popis obsahu a vychází z toho peklo plné lidského dobytka ze kterého démoni odkrajují maso a to znovu dorůstá, mám trochu husí kůži. Nakonec se opět nechám nalákat kvalitami autora, kupuji si e-knihu a vrhám se do čtení. Nápad a idea jsou velmi zajímavé - uvidím, co mi kniha přinese...


underground.jpgFrantišek Kotleta - Underground

Přemýšlím, do jaké knihy se vrhnu nyní. Doba je taková divná a já hledám něco, co mi dovolí se čtením uvolnit a zapomenout na maras okolního světa. Nový Kotleta na mne vykukuje z reklam a nabídek. Ale číst v období řádícího koronaviru postapokalyptické knihy? Není to právě to, čemu se chci vyhnout???

Nakonec neodolám a kupuji si epub do čtečky a hned se na ni vrhám. Nakonec se těším nakaždou chvíli, kdy se ke knize dostanu. Je to trochu jiný Kotleta, než jsem četl posledně. Podobné spíše Spadu, než Nářezům... Má to spád, neustálá akce a klasické kotleťácké prasárničky. Prostě bezva čtení. Nakonec ani to postapo nevadilo...


chybny-protokol.jpgMartha Wells - Chybný protokol

Po dvou dílech je na světě i třetí - pujčuje mi ho syn - jako prvnímu, ještě než se ke knize dostane on. Zatím asi nejlepší díl přečtu zhruba za dvě odpoledne. Taková oddechovka...

 


divka-ktera-musi-zemrit.jpgDavid Lagercrantz - Dívka, která musí zemřít

Pod stromeček jsme dědovi kopili zatím poslední díl serie knih "Milénium". A děda se furt nemá k tomu, aby začal číst a pak nám to pujčil!? Tak nakonec porušujeme pravidlo, že prvně čte obdarovaný a až pak ostatní. Prostě ho sprostě předbíháme.

Knižka mi po pár stranách připadá nějaká rychlejší, s větším spádem a akcí, než ty minulé. Těším se na večery do postele, že se do knihy začtu...


v-praci-nemusi-byt-blazinec-2.jpg

Jason Fried a David Heinemeier Hansson
V práci nemusí být blázinec - Jak mít klidnou firmu

Zase se chvíli vracím ke vzdělávací knize. A musím uznat, ža tato se mnou rezonuje. Proč dávat na odiv, že makám od rána do večera, ničím sám sebe a vlastně i celé okolí? Proč musím mít velké plány, dělit je na části a pak makat na tom, abych je splnil? Ano, musíte vědět, co chcete a kam chcete jít, ale dá se to vše pojmout i jinak. Jak? Já to asi vím i bez knihy, ale vy si ji určitě přečtěte. Moc zajímavé!


martha-wells-vypadek-systemu.jpgMartha Wells - Výpadek systému + Proces změny

Modrá mi stále nejde číst a podvědomě se čtení vyhýbám. A tak beru do ruky knihu, kterou dostal syn na Vánoce - Z deníku robokata. To je podnázev knih Výpadek systému a Proces změny. Zvlášní čtení. Děj běží, vyprávění je jednoduché, bez většího popisování jak osob, tak dalších linek. Velké písmo, velké okraje knihy, kapitoly oddělené od sebe listem (dvěmi stranami) a text začínající kapitoly až za polovinou stránky, vyšší gramáž papíru. Dvě večerní čtení a kniha je dočtená. Beru hned do ruky druhý díl a za chvíli jsem opět na konci.

Odpočinková četba...


modra.jpg

Maja Lunde -Modrá

Některé knihy vám sednou ani zprvu netušíte jak. Prostě se do nich začtete a nemůžete se od nich odtrhnout.
Jiné se zase trefí do něčeho, co ve vás vyvolává špatné pocity, skryté strachy, obavy. Mi ten nepříjemný pocit vyvolává právě "Modrá". 
Děj ze současnosti se mi špatně čte. Začám snad třikrát číst od začátku. Pak se prokoušu do budoucího děje a je mi z něj úzko. Otec utíkající s malým dítětem před ohněm, spálenou a zničenou zemí horkým sluncem, kritický nedostatek vody a k tomu ztracená manželka s novorozencem, kterou zoufale hledá...
V noci se mi občas zdají sny, že ztrácím někoho blízkého a nemůžu s tím nic udělat. Probouzím se zpocený a dlouho pak nemůžu usnout. A teď se mi ty pocity díky knize derou z podvědomí nahoru. Bolí mne tu knihu číst. Mám pokračovat???


Scott Reintgen - Nyxia + Nyxia nespoutanányxia-1-2.jpg

Vysoké hodnocení na databázi knih mne láká - neodolám a zakoupím si první díl této knihy. Bllízká budoucnost, velká korporace a její snaha o ovládnutí hlavních hrdinů příběhu a nejen jich. Mám z knihy rozporuplné pocity. Je psaná čtivě, je zajímavá a má spád. Naráží ale na mé osobní preference. Nemám rád soutěže - nebyla mi do vínku dána soutěživost. Vyhýbám se i televizním soutěžím, například když na ostrově vysadí skupinu lidí, kteří mají přežít - potřebují pracovat v týmu, ale z druhé strany musí "vyloučit" druhé, aby sami mohli jít dál. Ukazují se zde temné stránky lidí. To mi nedělá dobře.

Přesně o to samé jde v knize. A navíc v pozadí tušíte další temné plány, které nevěstí nic dobrého. Dokáží hrdinové přežít? Dokáží se vrátit domů? A být při tom ještě sami sebou???

Nedá mi to a okamžitě po přečtení prvního dílu kupuji další a pokračuji ve čtení. Znovu čtivě psané se spoustou nápadů. Jen temnota se zdá být opět temnější. Jak toto dopadne? Tak to možná zjistíme až ve třetím díle, který zatím nevyšel...


mise-sinaj.jpgGregg Loomis - Mise Sinaj

No když už to mám rozjeté, vrhám se na poslední z trilogie Gregga Loomise. Dokud si pamatuji první i druhý díl.  I když tady to asi nebude potřeba - díly se dají číst i samostatně.
Takže jdu číst oddechovku...

pagasus.jpgGregg Loomis - Případ Pegasus

Chci si chvíli odpočinout od vzdělávání se a tak otevírám ve čtečce první díl od již druhého přečteného. No jo, no, vzal jsem to opačně :) 

A tak se znovu setkávám s právníkem Langem (jak blízko k Landgdonovi), jeho blond germánskou sexy kolegyní a samozřejmě s tajnou organizací chránící základy křesťanství i za cenu zabíjení. Je už to trochu ojeté, ale co naplat.

No co  říct - čte se to rychle, má to spád, ale Ameriku u toho asi neobjevím.


dumyslne-umeni.jpgMark Manson - Důmyslné umění jak mít všechno u prdele

A už v tom zase lítám...
Protože nechci ráno budit manželkou rozsvěcováním lampičky na klasickou knihu (viz níže), a nechce se mi z vyhřáté postele, beru do ruky čtečku a pouštím se do nové "naučné" knihy, která mě má poučit, jak nebrat živou tak vážně a mít ho asi trochu více na háku.

Takže čtu "Propast času", pak tuto šílenost a do toho poslouchám po chvilkách knihu "Proč spíme". Pěkný masakr. Ale co, život není jednoduchý, tak zábavu přece dohromady dám!


imperium.jpgRoman Bureš - Propast času 3 - Impérium

Konečně jsem se dostal ke čtení třetího díly Propasti času. A znovu se opakuje můj problém. Minulé díly jsem četl už před tak dlouhou dobou, že mi dělá problém se začíst a vzpomenout si na jednotlivé zápletky předchozích dějů. Že by skleróza??? Nebo je to normální, že si prostě lidé nepamatují co četli před rokem???

Pokud ale nechci znovu číst předchozí díly, musím si vzpomenout. Dějů je už tolik, že mi opravdu dává zabrat si vše pospojovat. No snad to dám...

Dal jsem to! A vlastně to nakonec bylo snadné. Hlavně proto, že knížka byla čtivá, zajímavá a těšil jsem se na každou "čtecí" chvíli. Teď je mi líto, že to všechno skončilo. Během čtení jsem vícekrát přemýšlel, jaký konec autor vymyslel. Napadalo mne, že by se nějakým zázrakem mohlo vše vrátit nazpět, ale ono to dopadlo jinak. Však si to přečtěte, nemůžu prozrazovat :)

Mé hodnocení? Plný počet hvězdiček!


reiku.jpgWalter Lübeck - REIKI - domácí lékárna

Reiki už provozuji dlouho, poslední dobou výhradně pro sebe. A protože mám chuť se dozvědět více, končí v mé čtečce tato knížka. A okamžitě se do ní pouštím.

Je mi jasné, že to není čtení nadlouhé večery, ale příručka, kterou budu po přečtení základního úvodu používat jen v pořípadě potřeby a vracet se k ní. A tak zůstane ve čtečce otevřená určitě dlouho :)


akta-julian.jpg

Gregg Loomis - Akta Julián

Uprostřed dovolené na horách mi dochází předprodejová část knihy (viz níže). Kradu si chvilky na čtení před spaním a když se mi podaří vstát dříve než ostatní. A najednou ve třetině knihy konec! A tak sahám po dlouho uložené knize. Až uprostřed mi dochází, že jsem asi otevřel špatnou knihu. Ne obsahem - ale dílem. Kniha je prostřední z autorovy "trilogie". Naštěstí je kniha samostatná a není ji nutně potřeba spojovat s prvním dílem. 

Je to klasická Brownovka - hledání indícií, historie, ohrožení stovky let skrývaných tajemství církve... A neohrožený bývalý tajný agent (007) společně s nádhernou ženou. Trochu klišé, ale čtivé a zábavné.


vsechny-tyto-svety.jpegDennis E. Taylor - Všechny tyto světy

Při čtení minulého - druhého dílu - jsem se trochu trápil s tím, že jsem si nepamatoval přesně obsah už dávno přečteného prvního dílu. A tak si ještě v předprodeji kupuji poslední díl této trilogie. Nějak mi nedošlo, že předprodej znamená jen třetina knihy. A tak zhruba po sto dvaceti stranách musím přerušit čtení a pár dnů si počkat, až se uvolní zbytek knihy.

Třetí díl je už komplikovaný spoustou samostatných dějů, ve kterých mi už jména Bobů splývají dohromady a chvíli tápu, než mi to zase dojde, o kom vlastně čtu. Spoustu technikálií nepobírám, ale nechce se mi hledat, zda to opravdu takto může fungovat, nebo jen prostě autor fabuluje. Beru to tak, jako když se dívám na Jamese Bonda - je to prostě fantazie a raději neřešit, zda je to možné. Prostě to musím jen tak přijmout. K odpočinku a pobavení super.


kotleta-stalingrad.jpg František Kotleta - Stalingrad

Dostal jsem k narozeninám - předčasně o dva dny - dva dárky. Má milovaná manželka mi darovala čtyři dny dovolené a můj jedinečný syn mi dal knihu - Kotletovic novinku a pokračování ságy "Bratrstvo krve". Takže hádejte, co s tím udělám? Odkládám práci, povinnosti a jdu si čííííííst!!!
Díky moc oběma, dali mi to nejlepší co mohli - volno a knížku.

Jaká knížka byla? No přece Kotletovina... Už mě to tak nebere jako na začátku, ale to se asi dalo čekat. Jinak to má zase spád a čte se to dobře.


total-recal.jpgArnold Schwarzenegger - Total Recal - můj neuvěřitelný životní příběh

Třetí kniha, ke které se dostávám na dovolené - po životopise S. Jobse a E. Muska je to sice krok stranou, ale chci se o Arnoldovi dozvědět více - zvlášť, když se zrovna nacházíme v Jižním Tyrolsku - sice v Itálii, ale od jeho rodného Rakouska co by kamenem dohodil.

Nečekám od knihy žádnou dechberoucí záležitost, ale o to více jsem z ní - tedy spíše z života tohoto zajímavého člověka - nadšený. Čte se snadno, jeho životní příběh je hodně zajímavý a jeho cílevědomost a pracovitost je úžasná. Fascinue mne, že vždy ví co chce a umí jít za svými sny. Jsem v půlce (kniha má přes 600 stran) a těším se na pokračování. 

"I'll be back" - Terminátor

P.S.
Dočteno. Hodnocení? Paráda! Doporučuji všem koho potkám a asi jsem už s tím otravný. Jedinečný člověk, ne nadarmo je legenda a pro mnohé určitě i idol a vzor.


protoze-je-nas-mnoho.jpgDennis E. Taylor - Protože je nás noho

Po dlouhé době se dostávám k druhému dílu Bobiversa - sci-fi trilogie D. E. Taylora. Pravda je to, že si z prvního dílu již pamatuji jen hrubou kostru a když se snažím dostat do děje, který přímo pokračuje (bez jakéhokoli osvěžení paměti děje prvního dílu) - poněkud tápu a nemůžu se začíst. Nakonec se to zlomí a já se od příběhu nemůžu odtrhnout.

V srpnu má vyjít třetí díl, tak věřím, že se mi bude pokračovat v četbě lépe a jednodušeji, než po přestávce za prvním dílem.


velka-kniha-fuckupu.jpgT. Studeník - Velká kniha fuckupů

Je tady dovolená a já si do kufru balím svou čtečku kterou jsem naplnil novinkami k odpočinku. Jako první si beru tuto knížku a začítám se do průšvihů nebo "průserů" mnoha lidí, kteří se snaží podělit se svými chybami.

Zajímavé čtení, mnohdy poučné nebo i dojemné. Přečteno za chvíli a v hlavě uvízlo i hodně poučení a nápadů.


bullet-journal.pngRyder Carrol - Metoda bullet journal

Já jsem asi magor. Čím více kanálů, tím více knih. Tedy ne kanálů na odpadní vodu - ale mediálních. Zase jsem se totálně rozdrobil... V autě mi mluví kniha Proč spíme, na nočním stolku na mě pomrkává Zibura a ve čtečce se učím uspořádat si život do papírového bloku. No není toho trochu moc???

No a to už dopředu vím, že ve čtečce si spustím ještě další čtení, protože mne čeká dovolená a na ní čtu zábavu, ne vzdělávání. Navíc Bullet Joutnal je třeba praktikovat, ne jen číst. Ideálně mít v ruce pero a zapisovat si poznámky a tvořit své vlastní BuJo. No a na to se těším.

Sice nevím, jestli to dám, ale předpoklady tu jsou - velice rád píšu rukou a kdysi jsem měl krásný rukopis, který dobou digitální notně trpí. K tomu miluji bloky a vše kolem psaní. Takže Bullet Journal je pro mne možnost si uspořádat myšlenky, pořídit si nový blok a krasopisně si v něm napsat vše, co mne životem provází. Držte mi pěsti!


proc-spime.jpgWalker Matthew - Proč spíme

Právě jsem doposlouchal Faktomluvu a hledám, co dalšího bych si pustil. Proč spíme mi připadá jako zajímavý titul, ale hned při prvním poslechu jsem narazil. Pouštěl jsem si čtení při jízdě autem Ostravou a při tak silném provozu a nutnosti se soustředit přiznávám, že mi spousta složitých výrazů neutkvěla v hlavě a skoro nic jsem z toho nepochytil. Tak asi začnu jinak. Za chvíli jedu na dovolenou a dlouhou cestu autobusem budu mít chvíli se soustředit. Tak, a mám to!


mezi-buddhisty.jpgLadislav Zibura - Pěšky mezi buddhisty a komunisty

Ladislava Ziburu jsem před pár lety potkal na Ovacopi v Ostravě. Byl boží. Jeho vystoupení v televizním AZ kvízu byla taky dobrá recese no a tak knížka snad ani nemůže být špatná! A na začátku musím konstatovat, že má pro mne velmi příjemný sloh, okořeněný parádním humorem. A jít nějak navím kam je také dobrý styl cestování.
Má kuráž, klučina :)


hovno-hori.jpgPetr Šabach - Hovno hoří

Navštívil jsem kamarády Janku a Ivana a z návštěvy odcházím se dvěmi knihami Petra Šabacha a dvěmi od Ladislasva Zibury. No a protože je musím rychle vrátit, pouštím se prvně do té menší s prazvláštním názvem...

No přiznám se, že se mi nějak nechce pokračovat. Asi se knížka netrefila do mého momentálního rozpoložení. No nic, popojedeme...


dobry-rocnik.jpgPeter Mayle - Dobrý ročník

Jsme na prodlouženém víkendu ve Znojmě. Procházíme se historickým městem, sedíme na vyhlídce nad Dyjí a popíjíme nádherné víno... Večer přemýšlím, co budu číst. Peter Mayle a jeho knížky o Provance znám a film Dobrý ročník miluji. Takže je tato kniha jasnou volbou. Děj je trochu rozdílný než si pamatuji z filmu a tak jsem zvědavý, jak to autor doopravdy napsal...

... Teď už sedím doma a zálohuji fotky z víkendu. Popíjím u toho víno, které jsme si z jihu přivezli. Rychle dopsat - jdu číst. Už se nemůžu dočkat!

Dočetl jsem knihu a při první volné chvilce se vrátil k filmu. Kniha je opravdu jiná a asi mám raději postavu popsanou Peterem Mailem, než tu filmovou. Ale zase v knize pořád vidím obličej Russella Crowea - méně namachrovaného, sebestředného a arogantního. Z druhé strany se mi líbí filmová zápletka a propojení minulosti s jeho novou přítelkyní a krásné dojemné vsuvky - vzpomínky na strýčky Henryho.

Kniha má sice stejný základ, ale film je prostě jiný příběh. Nakonec se mi líbily oba dva :)


sapiens.jpgZuval Noah Harari - Sapiens - úchvatný i úděsný příběh lidstva

Ve čtečce si rozčítám opravdu chvílemi úděsný příběh homo sampiens. Harari nás provází od vzniku sapiens, přes kongitivní revoluci, ke vzniku zemědělství až po současnost. Čtivé - skoro jako beletrie, jen nevím, kdy má autor své tvrzení podložené, či spíše jen hádá a dedukuje...

I když - nemnoho z historie je podložitelné důkazy....


Velikonoce jsme pojali odpočinkově. Tedy ne že bychom se jen váleli na lehátku na sluníčku, ale i to se zadařilo. Takže jsem si zcela sobecky ukradl čas na čtení. Během týdne louskám "Pozitivní inteligenci" a do uší pouštím "Faktomluvu", ale o Velikonocích si chci odpočinout! A tak beru do ruky čtečku a z archívu lovím Frantu Kotletů. To zas bude nářez!

kotleta-vlci.jpgFrantišek Kotleta - Vlci

Pouštím se do čtení a hned je mi jasno - tato kniha je vlastně nultý díl série Bratrstvo krve, kterou už mám přečtenou. Když nad tím přemýšlím, vlastně by se dala sepsat i mínus první kniha, o Radegastovi v Římě, že?

Ale jo, odsejpá to, i když myslím, že triliogie má větší spád. Ovšem oddechovka je to parádní - Vlkodlaci, upíři, první Slované a pozůstatky Keltů. Masakr v historii. K tomu špetka sexu a hromady krve.

Bože, tedy Ódine, kdyby mi někdo řekl, že to budu takhle hltat, nevěři bych mu!

František Kotleta - Lovcilovci.jpg

Vrhám se po hlavě do další Kotletovic knihy. Tentokrát z hluboké minulosti skáču do blízké budoucnosti. Praha 2050 zamořená zmutovanými potkany, odpadem a permanentní pouliční válkou na pomezí sunnitské a šíitské čtvrti, no prostě skoro to, jak to může za chvíli vypadat...

Kotleta své hrdiny vždy musí dostat na mez nesmrtelnosti a následně na tomto precedentu postaví příběh. Kdo se má postavit geneticky upravovaným superpadouchům? No přece pražský superpolicista! Těžko ho zabít, těžko ho zastavit. Být to v reálu, tak je myslím problém s válkou muslimů vyřešen. Ale je to kniha, fantasy a zábava - a tak je to komplikovanější a zábavnější. Čekám na další díl!

Velikonoce jsou za námi a já hrdě hlásím dvě přečtené knihy. Kdy se mi zase podaří takto vypnout???


Evžen Boček - Aristokratka

aristokratka-4.jpg

Na dovolené chci číst něco, co mne nebude nutit přemýšlet. Něco, u čeho se pobavím a zasměju. A tady jsem se trefil. Vtipné, místy se směji i nahlas - pozor na čtení ve vlaku nebo v tramvaji - aby se na vás spolucestující nedívali jako na blázna. Je mi jasné, že výraz "mufloni" mi už zůstane ve slovníku. A až půjdu na nějakou prohlídku hradu či zámku, budu si jich vždy více užívat...


faktomluva.jpgHans Rosling - Faktomluva

Vzdal jsem poslech druhého nekonečného dílu Metra a hledám, co občas pustit do uší.

Tuto knihu jsem si koupil nedávno na doporučení kamaráda Radka. Má být o tom, proč jsou věci lepší, než vypadají. Myslím, že mi bodne trochu optimističtější čtení a trocha změny žánru.

Určitě je zde spousta nepřehlédnutelných a také zároveň nepoznaných a zajímavých faktů. Ale poslouchat hodinu v kuse procentuální hodnoty měnící se v průběhu let je někdy masakr. Na konci už vlastně nevím co poslouchám. A tak je kniha do uší pouštěna po dávkách, abych se z toho nezbláznil. Stejně jsou šimpanzi chytřejší než my...

Jo, je to nakonec vše lepší, než si myslíme. A to, že lidi poslouchají jen katastrofy a nic jiné je nezajímá je krutá realita. Amen.

P.S.
Doposlouchal jsem knihu zrovna při příjezdu domů. Chyběl mi jen doslov. Seděl jsem v autě a poslouchal slova o tom, jak Hans Rosling před dvěmi lety zemřel na rakovinu slinivky. Přiznám se, že mi hlavou běžely vzpomínky na jeho zážitky líčené v knize, na jeho práci v nejnebezpečnějších místech světa, na jeho moudrost a pohled na svět. Škoda takového člověka. Jsem z toho na měkko... Každý máme svůj konec.


couchsurfing-v-rusku.jpgStephan Orth: Couchsurfing v Rusku. Aneb jak jsem málem začal rozumět Putinovi

Neodolal jsem a koupil si knihu o Rusku. O jiném Rusku. O tom složeném z obyčejných lidí, jejich životů, názorů, přesvědčení. Beru to jako doplněk ke knize "Pozitivní inteligence" - jako protipól. Zatím jsem na začátku, tak nemohu sloužit hodnocením, ale už podle prvních kapitol to bude hodně zajímavé. Tedy oni jsou hodně zajímaví - Rusové...

No místy mne z té knihy mrazí. Už dlouho jsem necítil ten nepříjemný pocit z kultu osobnosti, z toho nedostatku svobody a demokracie. Doufám, že se to k nám už nikdy nevrátí. A couchsurfer ze mne také nebude...


glukhovski-metro-2034.jpgDmitrij Gluchovskij - Metro 2034

Jedeme na dovolenou a co si s sebou vzít do letadla? No přeci knihu - a namluvenou, abych se mohl zároveň koukat z okýnka. A tak do mobilu míří druhý díl trilogie Metro, tentokrát namluvený Alexejem Pyškem a Evou Josefíkovou. Kniha je proti prvnímu dílu více filozofická a nemá takový spád. Takže se několikrát přistihnu, že jsem na chvíli ztratil nit, ale ve výsledku to zas tak nevadí. Jako když sledujete nekonečný seriál - taky nějaký vynechaný díl nepostřehnete :) Ale nakonec jo, horší než první, ale poslouchatelný...

Do konce vydržím...
Nevydržím...

Jedu do Prahy. V Ostravě si nasadím sluchátka a poslouchám. Tři hodiny. Večer jedu nazpět. Poslouchám - asi dvě hodiny. Za tu dobu se v ději neudá skoro nic... A konec v nedohlednu. No, jak to říci, pro teď to vzdávám. Možná později, možná nikdy... Je spousta jiných knih přede mnou.


pq.jpg

Chamine Shirzad - Pozitivní inteligence 

K této knížce jsem se dostal přes kamaráda Radka. Řešíme spolu práci, osobní rozvoj a vlastně kde co. Tato kniha má pomoci zrušit či potlačit v sobě vlastní sabotéry, kteří nám ztěžují a komplikují život. Sabotérů je deset a já mám občas pocit, že je mám všechny a střídají se na mě postupně - jak jeden nemůže - naskočí na jeho místo druhý :)

Přiznám se, že jsem zatím odložil minulou "vzdělávací knihu" - tedy "Život samá pohroma". Autor mne svým nekončícím projevem a milióny zbytečných slov totálně uondal. Prostě jsem nakonec jen jezdil očima po slovech, která mi v mysli vůbec nic nezanechala. Možná jsem prostě ke knize ještě nedospěl - musí si ve čtečce počkat.

U Pozitivní inteligence to snad dám. Slov jě méně, ale zatím je vše ještě moc abstraktní. Snad si z ní něco vezmu...


glukhovski-metro-2033.jpgDmitrij Gluchovskij - Metro 2033

Tak nějak se mi zalíbilo poslouchání. Pořád ještě skoro každý den chodím a tak si do uší pouštím vyprávění o děsivé budoucnosti v postapokalyptickém světě - Moskevském metru. 

Hlas Filipa Čapky opět neznám, ale poslouchá se moc dobře. Je to tajemné a strašidelné. Vybaví se mi série "Podzemí", která - jak z názvu vyplývá, se také skoro celá odehrávala hluboko pod povrchem, bez nebe, slunce a hvězd nad hlavou.

Knížka už mi dlouho leží na disku, tak jí dám šanci. Jdu se bát!

Tak to byla jízda!!! Každou volnou chvilku si do uší nasazuji sluchátka a nemůžu se od vyprávění Filipa Čapky odtrhnou. Mám otevřený plánek metra a hledám v něm, kudy se hlavní hrdina prodírá. Už samotné reálné metro v Moskvě je úžasní dílo. Stačí se na tu mapu chvíli dívat.

Ano, občas je tu pár nesrovnalostí, které mi připadají nereálné, nebo přitažené za vlasy, ale když přijmete to, že čtete sci-fi, jde vše jak po drátkách. Konec je také zajímavý a je tady ještě možnost spousty dějových a informačních linií... Závěr je stejný, jako ve filmech, ve kterých se podaří najít neuvěřitelný poklad a on se propadne do hlubin země a navždy zmizí.

Takže za mne palec nahoru, ještě dlouho budu na ponurou a strašidelnou atmosféru tunelů metra vzpomínat.


bourkova-sezona.jpgAndrzej Sapkowski - Zaklínač Bouřková sezóna

Před nějakou dobou jsem vzdal poslech povídek tohoto autora se stejným hlavním hrdinou - zaklínačem Geraltem. Protože poslední dobou často chodím a mám čas poslouchat, dávám tomuto autorovi druhou šanci. Hlas Martina Fingera neznám a v první chvíli ho chci porovnávat s hlasem Jiřího Dvořáka, který hlavního hrdinu mluvil v "Posledním přání". Pak si ale vše sedne a čtení odsýpá a baví mne. Méně pohádkových bytostí a kouzel mne víc baví a já si užívám poslechu. Bezva. Končím, nemám čas. Jdu poslouchat...


ze_zivota_fotografa_petr_jan_juracka.jpgPetr Jan Juračka - Ze života fotografa

Knížka, kterou jsem si koupil, úhledně zabalil do vánočního papíru a schoval pod stromeček - i když - přiznám se - měl jsem chuť se do ní vrhnout okamžitě, co přišla. Vydržím!

A stálo to za to. Mám ji přečtenou za prodloužený víkend - byla zase jednou kniha, která mne dostala a ovlivnila. 
Je krásná sama o sobě - úžasná obálka, která - ač působí pevně se vám pod prsty příjemně poddá, matný papír větší gramáže, velký font, no a samozřejmě parádní čtení a nádherné fotografie. A jako bonus QR kódy za články, které vás přenesou na Petrova videa. No co si ještě více přát!

Každopádně se o knize a také tak trochu o sobě rozepíšu více...


odyseus.jpgVáclav Šorel, Jiří Petráček - Odysseus

Jako kluk jsem miloval komiksy. A jedno z mála míst, kde je bylo možno potkat byla poslední stránka časopisu ABC.
Když jsem byl trochu větší kluk, kupoval jsem si speciály ABC plné komiksů a později všechny "Velké knihy komiksů ABC".

Teď už jsem trochu přerostlý kluk a komiksy už moc nečtu. Snad proto, že ty "moderní" mne prostě neberou. Neumím se do nich začíst, ani jim nerozumím.

Tentokrát to ale změním. Janka mi dala pod stromeček poslední díl z trilogie Vzpoura mozků. Takže ze skříně lovím první knihu komiksů a znovu čtu první díl, pak druhý - Galaxia a po něm hned třetí - Odysseus. Trochu mi chybí obrázky Františka Kobíka, tak specifické a tak "zapsané v paměti" z předešlých dílů. Ale pan malíř už tu více než 12 let není...

Příběh má zajímavý nápad, ale zdá se mi seknutý v půli. Určitě by stránek mohlo být dvakrát tolik a příběh dovysvětlit. Občas přemýšlím naopak nad překombinovaností. Ale co, je to pohádka, čte se dobře a rychle.


retezova-reakce.jpg František Kotleta - Řetězová reakce

Když už jsme u toho Kotlety - stejně jako minule - se vrhám na další jeho dílo. Před nedávnem jsem si koupil poslední - čtvrtý díl z postapokalyptické série Spad. Když už se díky panu Neffovi (Tma) a panu Cílkovi (Ruka noci podaná) připravuji na apokalypsu, proč si o ni opět něco nepřečíst, že???

No není to optimistické čtení. Pomalu si oživuji děj předešlých dílu a opět se přistihuju při tom, že marně pátrám v paměti - nějak se mi toho v té makovici ukládá čím dál tím méně.  A zase jsem u toho - číst se mají všechny díly za sebou - tedy počkat, až všechny vyjdou a pak je přečíst najednou!

Vybavuje se mi Fantišek a jeho úpění nad neustálým odkládáním vydání další knihy od Vilmy Kadlečkové ze série Mycelium. Vždy mi zoufale volá, že nakladatelství posunulo vydání a on se snad pokračování nedožije... Ovšem z Kadlečkové si už asi nepamatuji vůbec nic :(

Kniha má zase spát, čte se výborně, nakonec mne mrzí, že ještě nepokračuje. Dobré čtení...


posledni-tango.jpg František Kotleta - Poslední tango v Havaně

Vánoční dárek od Toma. Nahrávám z knihovny do čtečky a hned se vrhám na čtení. Už vím co čekat a snad i pro to mne už kniha tak nebere. Ne že by byla psaná hůř nebo jinak, než předešlé díly, ale znáte to - nevkročíš po čtvté do téže řeky (jako poprvé...).

Tomáš Kosek jako obvykle bojuje s krásnými ženami stejně jako s démony horozícími zahubit celou zemi. Tak ať se mu daří.


ruka-noci-podana.jpg Václav Cílek - Ruka noci podaná

Kniha, která pro mne vyplynula z četby Neffovy Tmy. Prostě chci vědět, jak se alespoň trošku v myšlenkách připravit na to, co by se mohlo všechno stát. Pana Cílka si vážím a jeho přednášky byly vždy hodně zajímavé. Trochu se sice plácám v psychologii, ale z druhé strany jsou tu moc zajímavé informace a zkušenosti vyplývající z přírodních katastrof a válek v době nedávné.

Po pár minulých mrazivých dnech, kdy se z dálnice D1 stalo parkoviště s kolonami dlouhými i 60 km, jsem si alespoň začal vybavovat auto. Jak zněl ten pokřik? Vždy připraven? No tak alespoň někdy a na něco...

Knihy předešlé

Soupis mnou přečtených knih byl již tak dlouhý, že se mi přeléval přes spodní část monitoru, hromadil se na stole dělal nevzhlednou hromadu textů a obrázků smíchamých do jedné hromady. No ne tak úplně, ale pro jistotu zakládám další stránku a začítám nanovo. A budu to tak dělat každý další rok, pokud budu žít, pokud budu číst a pokud mne to ještě bude bavit :)

Pokud se chcete podívat, co jsem četl před těmito knihami, máte šanci zde:

Řekni mi co čteš - aneb můj druhý čtenářský deník

Řekni mi co čteš - aneb můj první čtenářský deník

Vytisknout stránku Vytisknout stránku25. 12. 2018, 11:56, zobrazeno 1220x, dnes 6x
0.0 0Hodnocení