Řekni mi co čteš a já ti řeknu kdo jsi...
No nevím jestli toto dokážu, ale obrázek si určitě udělám.

Každopádně miluji knihy a bez nich si odpočinek a pohodu nedokáži představit.
Snad proto zde najdete takový můj "čtenářský deníček" - psaný dobrovolně, bez nátlaku učitelů...

Co právě čtu

kotleta-stalingrad.jpg František Kotleta - Stalingrad

Dostal jsem k narozeninám - předčasně o dva dny - dva dárky. Má milovaná manželka mi darovala čtyři dny dovolené a můj jedinečný syn mi dal knihu - Kotletovic novinku a pokračování ságy "Bratrstvo krve". Takže hádejte, co s tím udělám? Odkládám práci, povinnosti a jdu si čííííííst!!!
Díky moc oběma, dali mi to nejlepší co mohli - volno a knížku.


total-recal.jpgArnold Schwarzenegger - Total Recal - můj neuvěřitelný životní příběh

Třetí kniha, ke které se dostávám na dovolené - po životopise S. Jobse a E. Muska je to sice krok stranou, ale chci se o Arnoldovi dozvědět více - zvlášť, když se zrovna nacházíme v Jižním Tyrolsku - sice v Itálii, ale od jeho rodného Rakouska co by kamenem dohodil.

Nečekám od knihy žádnou dechberoucí záležitost, ale o to více jsem z ní - tedy spíše z života tohoto zajímavého člověka - nadšený. Čte se snadno, jeho životní příběh je hodně zajímavý a jeho cílevědomost a pracovitost je úžasná. Fascinue mne, že vždy ví co chce a umí jít za svými sny. Jsem v půlce (kniha má přes 600 stran) a těším se na pokračování. 

"I'll be back" - Terminátor

P.S.
Dočteno. Hodnocení? Paráda! Doporučuji všem koho potkám a asi jsem už s tím otravný. Jedinečný člověk, ne nadarmo je legenda a pro mnohé určitě i idol a vzor.


protoze-je-nas-mnoho.jpgDennis E. Taylor - Protože je nás noho

Po dlouhé době se dostávám k druhému dílu Bobiversa - sci-fi trilogie D. E. Taylora. Pravda je to, že si z prvního dílu již pamatuji jen hrubou kostru a když se snažím dostat do děje, který přímo pokračuje (bez jakéhokoli osvěžení paměti děje prvního dílu) - poněkud tápu a nemůžu se začíst. Nakonec se to zlomí a já se od příběhu nemůžu odtrhnout.

V srpnu má vyjít třetí díl, tak věřím, že se mi bude pokračovat v četbě lépe a jednodušeji, než po přestávce za prvním dílem.


velka-kniha-fuckupu.jpgT. Studeník - Velká kniha fuckupů

Je tady dovolená a já si do kufru balím svou čtečku kterou jsem naplnil novinkami k odpočinku. Jako první si beru tuto knížku a začítám se do průšvihů nebo "průserů" mnoha lidí, kteří se snaží podělit se svými chybami.

Zajímavé čtení, mnohdy poučné nebo i dojemné. Přečteno za chvíli a v hlavě uvízlo i hodně poučení a nápadů.


bullet-journal.pngRyder Carrol - Metoda bullet journal

Já jsem asi magor. Čím více kanálů, tím více knih. Tedy ne kanálů na odpadní vodu - ale mediálních. Zase jsem se totálně rozdrobil... V autě mi mluví kniha Proč spíme, na nočním stolku na mě pomrkává Zibura a ve čtečce se učím uspořádat si život do papírového bloku. No není toho trochu moc???

No a to už dopředu vím, že ve čtečce si spustím ještě další čtení, protože mne čeká dovolená a na ní čtu zábavu, ne vzdělávání. Navíc Bullet Joutnal je třeba praktikovat, ne jen číst. Ideálně mít v ruce pero a zapisovat si poznámky a tvořit své vlastní BuJo. No a na to se těším.

Sice nevím, jestli to dám, ale předpoklady tu jsou - velice rád píšu rukou a kdysi jsem měl krásný rukopis, který dobou digitální notně trpí. K tomu miluji bloky a vše kolem psaní. Takže Bullet Journal je pro mne možnost si uspořádat myšlenky, pořídit si nový blok a krasopisně si v něm napsat vše, co mne životem provází. Držte mi pěsti!


proc-spime.jpgWalker Matthew - Proč spíme

Právě jsem doposlouchal Faktomluvu a hledám, co dalšího bych si pustil. Proč spíme mi připadá jako zajímavý titul, ale hned při prvním poslechu jsem narazil. Pouštěl jsem si čtení při jízdě autem Ostravou a při tak silném provozu a nutnosti se soustředit přiznávám, že mi spousta složitých výrazů neutkvěla v hlavě a skoro nic jsem z toho nepochytil. Tak asi začnu jinak. Za chvíli jedu na dovolenou a dlouhou cestu autobusem budu mít chvíli se soustředit. Tak, a mám to!


mezi-buddhisty.jpgLadislav Zibura - Pěšky mezi buddhisty a komunisty

Ladislava Ziburu jsem před pár lety potkal na Ovacopi v Ostravě. Byl boží. Jeho vystoupení v televizním AZ kvízu byla taky dobrá recese no a tak knížka snad ani nemůže být špatná! A na začátku musím konstatovat, že má pro mne velmi příjemný sloh, okořeněný parádním humorem. A jít nějak navím kam je také dobrý styl cestování.
Má kuráž, klučina :)


hovno-hori.jpgPetr Šabach - Hovno hoří

Navštívil jsem kamarády Janku a Ivana a z návštěvy odcházím se dvěmi knihami Petra Šabacha a dvěmi od Ladislasva Zibury. No a protože je musím rychle vrátit, pouštím se prvně do té menší s prazvláštním názvem...

No přiznám se, že se mi nějak nechce pokračovat. Asi se knížka netrefila do mého momentálního rozpoložení. No nic, popojedeme...


dobry-rocnik.jpgPeter Mayle - Dobrý ročník

Jsme na prodlouženém víkendu ve Znojmě. Procházíme se historickým městem, sedíme na vyhlídce nad Dyjí a popíjíme nádherné víno... Večer přemýšlím, co budu číst. Peter Mayle a jeho knížky o Provance znám a film Dobrý ročník miluji. Takže je tato kniha jasnou volbou. Děj je trochu rozdílný než si pamatuji z filmu a tak jsem zvědavý, jak to autor doopravdy napsal...

... Teď už sedím doma a zálohuji fotky z víkendu. Popíjím u toho víno, které jsme si z jihu přivezli. Rychle dopsat - jdu číst. Už se nemůžu dočkat!

Dočetl jsem knihu a při první volné chvilce se vrátil k filmu. Kniha je opravdu jiná a asi mám raději postavu popsanou Peterem Mailem, než tu filmovou. Ale zase v knize pořád vidím obličej Russella Crowea - méně namachrovaného, sebestředného a arogantního. Z druhé strany se mi líbí filmová zápletka a propojení minulosti s jeho novou přítelkyní a krásné dojemné vsuvky - vzpomínky na strýčky Henryho.

Kniha má sice stejný základ, ale film je prostě jiný příběh. Nakonec se mi líbily oba dva :)


sapiens.jpgZuval Noah Harari - Sapiens - úchvatný i úděsný příběh lidstva

Ve čtečce si rozčítám opravdu chvílemi úděsný příběh homo sampiens. Harari nás provází od vzniku sapiens, přes kongitivní revoluci, ke vzniku zemědělství až po současnost. Čtivé - skoro jako beletrie, jen nevím, kdy má autor své tvrzení podložené, či spíše jen hádá a dedukuje...

I když - nemnoho z historie je podložitelné důkazy....


Velikonoce jsme pojali odpočinkově. Tedy ne že bychom se jen váleli na lehátku na sluníčku, ale i to se zadařilo. Takže jsem si zcela sobecky ukradl čas na čtení. Během týdne louskám "Pozitivní inteligenci" a do uší pouštím "Faktomluvu", ale o Velikonocích si chci odpočinout! A tak beru do ruky čtečku a z archívu lovím Frantu Kotletů. To zas bude nářez!

kotleta-vlci.jpgFrantišek Kotleta - Vlci

Pouštím se do čtení a hned je mi jasno - tato kniha je vlastně nultý díl série Bratrstvo krve, kterou už mám přečtenou. Když nad tím přemýšlím, vlastně by se dala sepsat i mínus první kniha, o Radegastovi v Římě, že?

Ale jo, odsejpá to, i když myslím, že triliogie má větší spád. Ovšem oddechovka je to parádní - Vlkodlaci, upíři, první Slované a pozůstatky Keltů. Masakr v historii. K tomu špetka sexu a hromady krve.

Bože, tedy Ódine, kdyby mi někdo řekl, že to budu takhle hltat, nevěři bych mu!

František Kotleta - Lovcilovci.jpg

Vrhám se po hlavě do další Kotletovic knihy. Tentokrát z hluboké minulosti skáču do blízké budoucnosti. Praha 2050 zamořená zmutovanými potkany, odpadem a permanentní pouliční válkou na pomezí sunnitské a šíitské čtvrti, no prostě skoro to, jak to může za chvíli vypadat...

Kotleta své hrdiny vždy musí dostat na mez nesmrtelnosti a následně na tomto precedentu postaví příběh. Kdo se má postavit geneticky upravovaným superpadouchům? No přece pražský superpolicista! Těžko ho zabít, těžko ho zastavit. Být to v reálu, tak je myslím problém s válkou muslimů vyřešen. Ale je to kniha, fantasy a zábava - a tak je to komplikovanější a zábavnější. Čekám na další díl!

Velikonoce jsou za námi a já hrdě hlásím dvě přečtené knihy. Kdy se mi zase podaří takto vypnout???


Evžen Boček - Aristokratka

aristokratka-4.jpg

Na dovolené chci číst něco, co mne nebude nutit přemýšlet. Něco, u čeho se pobavím a zasměju. A tady jsem se trefil. Vtipné, místy se směji i nahlas - pozor na čtení ve vlaku nebo v tramvaji - aby se na vás spolucestující nedívali jako na blázna. Je mi jasné, že výraz "mufloni" mi už zůstane ve slovníku. A až půjdu na nějakou prohlídku hradu či zámku, budu si jich vždy více užívat...


faktomluva.jpgHans Rosling - Faktomluva

Vzdal jsem poslech druhého nekonečného dílu Metra a hledám, co občas pustit do uší.

Tuto knihu jsem si koupil nedávno na doporučení kamaráda Radka. Má být o tom, proč jsou věci lepší, než vypadají. Myslím, že mi bodne trochu optimističtější čtení a trocha změny žánru.

Určitě je zde spousta nepřehlédnutelných a také zároveň nepoznaných a zajímavých faktů. Ale poslouchat hodinu v kuse procentuální hodnoty měnící se v průběhu let je někdy masakr. Na konci už vlastně nevím co poslouchám. A tak je kniha do uší pouštěna po dávkách, abych se z toho nezbláznil. Stejně jsou šimpanzi chytřejší než my...

Jo, je to nakonec vše lepší, než si myslíme. A to, že lidi poslouchají jen katastrofy a nic jiné je nezajímá je krutá realita. Amen.

P.S.
Doposlouchal jsem knihu zrovna při příjezdu domů. Chyběl mi jen doslov. Seděl jsem v autě a poslouchal slova o tom, jak Hans Rosling před dvěmi lety zemřel na rakovinu slinivky. Přiznám se, že mi hlavou běžely vzpomínky na jeho zážitky líčené v knize, na jeho práci v nejnebezpečnějších místech světa, na jeho moudrost a pohled na svět. Škoda takového člověka. Jsem z toho na měkko... Každý máme svůj konec.


couchsurfing-v-rusku.jpgStephan Orth: Couchsurfing v Rusku. Aneb jak jsem málem začal rozumět Putinovi

Neodolal jsem a koupil si knihu o Rusku. O jiném Rusku. O tom složeném z obyčejných lidí, jejich životů, názorů, přesvědčení. Beru to jako doplněk ke knize "Pozitivní inteligence" - jako protipól. Zatím jsem na začátku, tak nemohu sloužit hodnocením, ale už podle prvních kapitol to bude hodně zajímavé. Tedy oni jsou hodně zajímaví - Rusové...

No místy mne z té knihy mrazí. Už dlouho jsem necítil ten nepříjemný pocit z kultu osobnosti, z toho nedostatku svobody a demokracie. Doufám, že se to k nám už nikdy nevrátí. A couchsurfer ze mne také nebude...


glukhovski-metro-2034.jpgDmitrij Gluchovskij - Metro 2034

Jedeme na dovolenou a co si s sebou vzít do letadla? No přeci knihu - a namluvenou, abych se mohl zároveň koukat z okýnka. A tak do mobilu míří druhý díl trilogie Metro, tentokrát namluvený Alexejem Pyškem a Evou Josefíkovou. Kniha je proti prvnímu dílu více filozofická a nemá takový spád. Takže se několikrát přistihnu, že jsem na chvíli ztratil nit, ale ve výsledku to zas tak nevadí. Jako když sledujete nekonečný seriál - taky nějaký vynechaný díl nepostřehnete :) Ale nakonec jo, horší než první, ale poslouchatelný...

Do konce vydržím...
Nevydržím...

Jedu do Prahy. V Ostravě si nasadím sluchátka a poslouchám. Tři hodiny. Večer jedu nazpět. Poslouchám - asi dvě hodiny. Za tu dobu se v ději neudá skoro nic... A konec v nedohlednu. No, jak to říci, pro teď to vzdávám. Možná později, možná nikdy... Je spousta jiných knih přede mnou.


pq.jpg

Chamine Shirzad - Pozitivní inteligence 

K této knížce jsem se dostal přes kamaráda Radka. Řešíme spolu práci, osobní rozvoj a vlastně kde co. Tato kniha má pomoci zrušit či potlačit v sobě vlastní sabotéry, kteří nám ztěžují a komplikují život. Sabotérů je deset a já mám občas pocit, že je mám všechny a střídají se na mě postupně - jak jeden nemůže - naskočí na jeho místo druhý :)

Přiznám se, že jsem zatím odložil minulou "vzdělávací knihu" - tedy "Život samá pohroma". Autor mne svým nekončícím projevem a milióny zbytečných slov totálně uondal. Prostě jsem nakonec jen jezdil očima po slovech, která mi v mysli vůbec nic nezanechala. Možná jsem prostě ke knize ještě nedospěl - musí si ve čtečce počkat.

U Pozitivní inteligence to snad dám. Slov jě méně, ale zatím je vše ještě moc abstraktní. Snad si z ní něco vezmu...


glukhovski-metro-2033.jpgDmitrij Gluchovskij - Metro 2033

Tak nějak se mi zalíbilo poslouchání. Pořád ještě skoro každý den chodím a tak si do uší pouštím vyprávění o děsivé budoucnosti v postapokalyptickém světě - Moskevském metru. 

Hlas Filipa Čapky opět neznám, ale poslouchá se moc dobře. Je to tajemné a strašidelné. Vybaví se mi série "Podzemí", která - jak z názvu vyplývá, se také skoro celá odehrávala hluboko pod povrchem, bez nebe, slunce a hvězd nad hlavou.

Knížka už mi dlouho leží na disku, tak jí dám šanci. Jdu se bát!

Tak to byla jízda!!! Každou volnou chvilku si do uší nasazuji sluchátka a nemůžu se od vyprávění Filipa Čapky odtrhnou. Mám otevřený plánek metra a hledám v něm, kudy se hlavní hrdina prodírá. Už samotné reálné metro v Moskvě je úžasní dílo. Stačí se na tu mapu chvíli dívat.

Ano, občas je tu pár nesrovnalostí, které mi připadají nereálné, nebo přitažené za vlasy, ale když přijmete to, že čtete sci-fi, jde vše jak po drátkách. Konec je také zajímavý a je tady ještě možnost spousty dějových a informačních linií... Závěr je stejný, jako ve filmech, ve kterých se podaří najít neuvěřitelný poklad a on se propadne do hlubin země a navždy zmizí.

Takže za mne palec nahoru, ještě dlouho budu na ponurou a strašidelnou atmosféru tunelů metra vzpomínat.


bourkova-sezona.jpgAndrzej Sapkowski - Zaklínač Bouřková sezóna

Před nějakou dobou jsem vzdal poslech povídek tohoto autora se stejným hlavním hrdinou - zaklínačem Geraltem. Protože poslední dobou často chodím a mám čas poslouchat, dávám tomuto autorovi druhou šanci. Hlas Martina Fingera neznám a v první chvíli ho chci porovnávat s hlasem Jiřího Dvořáka, který hlavního hrdinu mluvil v "Posledním přání". Pak si ale vše sedne a čtení odsýpá a baví mne. Méně pohádkových bytostí a kouzel mne víc baví a já si užívám poslechu. Bezva. Končím, nemám čas. Jdu poslouchat...


ze_zivota_fotografa_petr_jan_juracka.jpgPetr Jan Juračka - Ze života fotografa

Knížka, kterou jsem si koupil, úhledně zabalil do vánočního papíru a schoval pod stromeček - i když - přiznám se - měl jsem chuť se do ní vrhnout okamžitě, co přišla. Vydržím!

A stálo to za to. Mám ji přečtenou za prodloužený víkend - byla zase jednou kniha, která mne dostala a ovlivnila. 
Je krásná sama o sobě - úžasná obálka, která - ač působí pevně se vám pod prsty příjemně poddá, matný papír větší gramáže, velký font, no a samozřejmě parádní čtení a nádherné fotografie. A jako bonus QR kódy za články, které vás přenesou na Petrova videa. No co si ještě více přát!

Každopádně se o knize a také tak trochu o sobě rozepíšu více...


odyseus.jpgVáclav Šorel, Jiří Petráček - Odysseus

Jako kluk jsem miloval komiksy. A jedno z mála míst, kde je bylo možno potkat byla poslední stránka časopisu ABC.
Když jsem byl trochu větší kluk, kupoval jsem si speciály ABC plné komiksů a později všechny "Velké knihy komiksů ABC".

Teď už jsem trochu přerostlý kluk a komiksy už moc nečtu. Snad proto, že ty "moderní" mne prostě neberou. Neumím se do nich začíst, ani jim nerozumím.

Tentokrát to ale změním. Janka mi dala pod stromeček poslední díl z trilogie Vzpoura mozků. Takže ze skříně lovím první knihu komiksů a znovu čtu první díl, pak druhý - Galaxia a po něm hned třetí - Odysseus. Trochu mi chybí obrázky Františka Kobíka, tak specifické a tak "zapsané v paměti" z předešlých dílů. Ale pan malíř už tu více než 12 let není...

Příběh má zajímavý nápad, ale zdá se mi seknutý v půli. Určitě by stránek mohlo být dvakrát tolik a příběh dovysvětlit. Občas přemýšlím naopak nad překombinovaností. Ale co, je to pohádka, čte se dobře a rychle.


retezova-reakce.jpg František Kotleta - Řetězová reakce

Když už jsme u toho Kotlety - stejně jako minule - se vrhám na další jeho dílo. Před nedávnem jsem si koupil poslední - čtvrtý díl z postapokalyptické série Spad. Když už se díky panu Neffovi (Tma) a panu Cílkovi (Ruka noci podaná) připravuji na apokalypsu, proč si o ni opět něco nepřečíst, že???

No není to optimistické čtení. Pomalu si oživuji děj předešlých dílu a opět se přistihuju při tom, že marně pátrám v paměti - nějak se mi toho v té makovici ukládá čím dál tím méně.  A zase jsem u toho - číst se mají všechny díly za sebou - tedy počkat, až všechny vyjdou a pak je přečíst najednou!

Vybavuje se mi Fantišek a jeho úpění nad neustálým odkládáním vydání další knihy od Vilmy Kadlečkové ze série Mycelium. Vždy mi zoufale volá, že nakladatelství posunulo vydání a on se snad pokračování nedožije... Ovšem z Kadlečkové si už asi nepamatuji vůbec nic :(

Kniha má zase spát, čte se výborně, nakonec mne mrzí, že ještě nepokračuje. Dobré čtení...


posledni-tango.jpg František Kotleta - Poslední tango v Havaně

Vánoční dárek od Toma. Nahrávám z knihovny do čtečky a hned se vrhám na čtení. Už vím co čekat a snad i pro to mne už kniha tak nebere. Ne že by byla psaná hůř nebo jinak, než předešlé díly, ale znáte to - nevkročíš po čtvté do téže řeky (jako poprvé...).

Tomáš Kosek jako obvykle bojuje s krásnými ženami stejně jako s démony horozícími zahubit celou zemi. Tak ať se mu daří.


ruka-noci-podana.jpg Václav Cílek - Ruka noci podaná

Kniha, která pro mne vyplynula z četby Neffovy Tmy. Prostě chci vědět, jak se alespoň trošku v myšlenkách připravit na to, co by se mohlo všechno stát. Pana Cílka si vážím a jeho přednášky byly vždy hodně zajímavé. Trochu se sice plácám v psychologii, ale z druhé strany jsou tu moc zajímavé informace a zkušenosti vyplývající z přírodních katastrof a válek v době nedávné.

Po pár minulých mrazivých dnech, kdy se z dálnice D1 stalo parkoviště s kolonami dlouhými i 60 km, jsem si alespoň začal vybavovat auto. Jak zněl ten pokřik? Vždy připraven? No tak alespoň někdy a na něco...

Knihy předešlé

Soupis mnou přečtených knih byl již tak dlouhý, že se mi přeléval přes spodní část monitoru, hromadil se na stole dělal nevzhlednou hromadu textů a obrázků smíchamých do jedné hromady. No ne tak úplně, ale pro jistotu zakládám další stránku a začítám nanovo. A budu to tak dělat každý další rok, pokud budu žít, pokud budu číst a pokud mne to ještě bude bavit :)

Pokud se chcete podívat, co jsem četl před těmito knihami, máte šanci zde:

Řekni mi co čteš - aneb můj druhý čtenářský deník

Řekni mi co čteš - aneb můj první čtenářský deník

Vytisknout stránku Vytisknout stránku25. 12. 2018, 11:56, zobrazeno 636x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení