Andalusie - Granada - Alhambra

Motto dne: "Jediným vítězem je bůh". Nápis na stěnách Nazarijského paláce.

Co nám o Granadě říká průvodce:

Kdybyste měli ve Španělsku spatřit pouze jedno jediné město, pak by to rozhodně měla být GRANADA. Právě zde, na výsostném místě s kulisou horských štítů v pozadí, totiž stojí jedna z nejromantičtějších, nejvzletnějších a nejmystičtějších evropských památek - Alhambra. Palácová pevnost sultánů z rodu Nasrovců, vládců španělského maurského království, je vrcholným mistrovským dílem maurských řemeslníků, které nemá v Evropě obdoby. Ale nejde jen o řemeslnou zručnost, Alhambra znamená daleko víc, je to symbol neuchopitelných duchovních hodnot maurského života a vyspělé kultury.
Citadela byla vztyčena na třech pahorcích a město v podhradí se těšilo slávě a výsluní, které mu Alhambra přinášela. Maurský vliv zde byl katolickým vojskem Ferdinanda a Izabely zpřetrhán velmi brutálním a razantním způsobem - Granada byla vypleněna do základů a mnoho arabských památek muselo být strženo nebo přestavěno. I proto dnes působí daleko přísnějším a méně opulentním dojmem než ostatní andaluská města. Většinu turistů Alhambra natolik uchvátí, že už pak nemají čas ani náladu prozkoumávat další pamětihodností ve městě, a to je velká škoda. Náhorní staré maurské město Albaicín je fascinující čtvrť propletených úzkých uliček a malých dvoran, kde můžete klidně trávit dlouhé hodiny blouděním. Nedaleko od maurské čtvrti stojí katedrála se skvostnou Capillou Real, v níž odpočívají navěky katoličtí králové, kteří definitivně ukončili maurskou nadvládu nad Španělskem. Když ještě připočítáte archeologické muzeum, maurské lázně, několik hezkých kostelů a nápadně krásný klášter La Cartuja, zjistíte, že pár hodin vám na Granadu rozhodně nestačí.

andalusie-0720.jpg

Ráno vstáváme poněkud dříve než obyčejně. Je to dáno tím, že dnes máme objednané vstupenky do Alhambry. Vstup máme určen na 8:30. Znamená to, že musíme v tento čas vstoupit do Nasrovského paláce. Pokud se opozdíme, už nás do něj nepustí. Navíc je počet návštěvníků omezen na 1000. Po vstupu už nejsme časem nikterak omezeni. Vstupenky si ale určitě zakupte dopředu - i začátkem května je zde hodně lidí a dva měsíce dopředu už máme problém sehnat volné časy!!! (http://www.alhambradegranada.org/en/info/ticketsale.asp) 

andalusie-0726.jpg

Okna byla původně vyplněna drahými kameny a propouštěla barevné světlo... Nádherná představa.

Z kempu vyjíždíme narychlo před osnou hodinou. Naštěstí kemp přímo sousedí s dálnicí, na kterou najíždíme. GPS nás po chvíli stahuje do centra města. My ale naštěstí před tím vidíme dálniční směrovku „Alhambra" ženoucí nás rovně. Chvála bohu jsme se paní z navigace nenechali ukecat a nevjeli do přecpaného provozu v centru města. Dálniční směrovky nás neustále vedou - objíždíme celé město a bez jediného zastavení zhruba po 30ti minutách parkujeme na parkovišti nad vstupem do Alhambry.

Rychlým krokem míříme ke žlutým automatům umístěným v nízké budově před vstupem. Automatů je celkem šest. Tři jsou v obležení a tři jsou volné. Samozřejmě přistupujeme k volným a vkládáme do nich naši kreditní kartu, kterou jsme lístky platili(doma na internetu). Automaty ale neustále píší - vaše karta nebyla identifikována. Začínáme se potit. Naštěstí nejsem přímo u automatu - to přenechávám učenějším angličtinářům - Jance a Vaškovi. Koukám po nápisech nad automaty a louskám angličtinu: „Pro noční vstupy..." Tady je zakopaný pes! Rychle se přesouváme k druhým automatům, kde vše již jde bez problémů - naše karta je identifikována a automat nám vydává dva lístky.

Čas je ale neúprosný - rychle se loučíme s Vencou, který zde už byl a nejde s námi na prohlídku a poklusem míříme k paláci. Tam už stojí řada na vstup. Stihli jsme to. Uff!!!

andalusie-0728.jpg

andalusie-0730.jpg

Přijímací "nádvoří" - náznak toho, co návštěvníka čeká uvnitř...

Informace o Alahambře si dovolím opsat z průvodce(kompletní průvodce Španělskem od Rough Guide):

Na pahorku Alhambry jsou celkem tři skupiny budov: Palacios Nazaríes (Královský palác nebo také Nasrovský palác), palácové zahrady Generalife a Alcazaba. Poslední jmenovanou pevnost postavili v jedenáctém století panovníci z dynastie Ziridianů a v době, kdy učinil nasrovský král Ibn al-Ahmar z Granady hlavní město, to byla jediná velkolepá byť polozřícená stavba nad městem. Právě podle ní však dostala Alhambra jméno, neboť Al Qal'a al-Hamra znamená arabsky „rudá pevnost". Ibn al-Ahmar Alcazabu zrekonstruoval a přistavěl k ní obrovskou hradbu a věže, které jsou tím prvním, co cestou k Alhambře spatříte. Za hradbami dal vystavět majestátní sídlo. Palác byl zásoben vodou z ramene odděleného od řeky Darro osm kilometrů od paláce na úpatí kopce. Při stavbě Alhambry byla voda existenčně důležitým faktorem a tento vysoce sofistikovaný vodní systém je dodnes považován za největší al-Ahmarův počin.
Palacios Nazaríes vznikly až ve čtrnáctém století za vlády al-Ahmarových nástupců, především Jusufa I. a Mohammeda V., který nechal přistavět a zrekonstruovat dle dobového vkusu většinu komnat u příležitosti své korunovace (v roce 1354). Po dobytí města si Ferdinando a Isabela zvolili Alhambru za své sídlo.
Některé místnosti a mešitu dali přestavět, ale zbytek palácového komplexu zůstal nedotčen křesťanskými staviteli. Jejich vnuk císař Karel V. však neměl zdaleka takové pochopení pro arabskou architekturu jako jeho předkové a podobně jako v Córdobě a Seville se i zde pustil do rozsáhlých renovací. Nechal strhnout celé palácové křídlo a na jeho místě vystavět renesanční zámek. Panovníci osmnáctého století byli však k vnadám Alhambry zcela neteční a z Palacios Nazaríes udělali bohapustou věznici. V roce 1812 ho dobyli a obsadili Napoleonovi vojáci, kteří vyplenili a zdevastovali ohromný kus paláce a při svém útěku se ho dokonce pokusili celý vyhodit do povětří. Jejich zlovolný čin překazil jeden zmrzačený voják, který zůstal pozadu a tajně odstranil roznětky.
O dvě desetiletí později se začaly psát nové dějiny Alhambry. Opuštěné komnaty navštívil americký spisovatel Washington Irving a jejich orientální krása ho uchvátila natolik, že ho inspirovala k sepsání romantického příběhu Povídky z Alhambry (dá se koupit v každém granadském knihkupectví †     ” a v zahradách Alhambry není lepšího čtení). Krátce po jeho vydání Španělé prohlásili Alhambru národní památkou a národ začal shánět peníze na její záchranu. Tento proces trvá v podstatě dodnes, protože odborná restaurace uměleckých děl je velice drahá záležitost. Nicméně investice už dávno přináší své ovoce a Alhambra je jednou z nejnavštěvovanějších památek nejen ve Španělsku, ale i v Evropě.

andalusie-0748.jpg

Hlavní nádvoří Nazarského paláce - Patio de los Arrayanes

andalusie-0734.jpg

andalusie-0738.jpg

Výklenky ve zdi určené pravděpodobně pro nádoby s vodou. Voda hrála v této architektuře jednu z nejdůležitějších rolí.

andalusie-0746.jpg

Když vidíte tu nádheru a zdobnost, nedivíte se křesťanům, že chtěli tyto místa plné krásy a přepychu získat. Tady snad ani nešlo o náboženství, ale o klasickou lidskou závist a zlobu...

andalusie-0752.jpg

Pohled z druhé strany nádvoří. Kolem poletovaly desítky vlaštovek a dělaly neuvěřitelný kravál...

 

andalusie-0750.jpg

Klenuté zdobené stropy se zbytky kobaltové modři.

andalusie-0760.jpg

Výhled z oken paláce na starou chudinskou část - Albaicín.

andalusie-0762.jpg

Sala de las dos Hermanas, nádherný strop beroucí dech...

andalusie-0764.jpg

andalusie-0766.jpg

Vstup do Patio de los Leones . Celé pátio bylo bohužel uzavřeno z důvodu rekonstrukce. Samotné "lvy" (kašna obestavěna stojícími lvy) jsme viděli v sále přilehlém k Patio de los Arrayanes. Byli zde vystaveni všichni - dokonale zrekonstruovaní do původní podoby. Fotografováni bylo ovšem zakázáno a dodržování bylo střeženo.

andalusie-0790.jpg

Po opuštění Nazarského paláce jsme vstoupili do paláce Karla V. - vypadal už na první pohled nějak nepatřičně...

andalusie-0792.jpg

Celý palác byl po obvodu vyzdoben klepadly ve tvaru lvů a orlů.

andalusie-0800.jpg

Vnitřek pak byl jako pěst na oko. Po tom, co jsme se kochali precizně zpracovanými interiéry nazarijského paláce plného štuk a ozdob, byla architektura paláce Karla V. studená, strohá a až nepříjemná:

andalusie-0772.jpg

Ale co naplat, historii nepřepíšeme. Alespoň, že ji můžeme vidět a snažit se ji pochopit...

andalusie-0776.jpg

Další naše kroky vedly skrz Plaza de los Aljibez do opevněné Alcazaby.

andalusie-0778.jpg

Pohled z Torre del Homenaje - krajní věže Alcazaby na Nazarijský palác (vlevo) a palác Karla V. (vpravo)

andalusie-0780.jpg

Vnitřní část Alcazaby - nevím, k čemu složily malé místnůstky - snad jako ubytovna vojáků, sklady či zbrojnice...
Z věže Torre de la Vela (pojmenovanou podle zvonu, který upozorňoval do nedávné doby obyvatele na dobu vhodnou k zalévání širokých úrodných granadských plání) voláme Vencovi, který si čte v klidu noviny v Albaicínu, že za půl hodiny končíme. Domlouváme si sraz u auta za zhruba 45 minut. No to jsme neměli dělat....

andalusie-0808.jpg

Před námi se otevírá poslední velká část Alhambry - zahrady Generalife.

andalusie-0810.jpg

Pohled zpět na Nazarijský palác (vlevo) a chudinskou čtvrť Albaicín.

andalusie-0812.jpg

Zahrady jsou nádherné a našich 45 minut se nebezpečně rychle blíží ke konci. Janka je nervózní a drží se hesla, že přesnost je výsada králů. Zvláště v tomto nádherném místě se tento královský slib musí splnit. A tak mne neustále honí, ať nefotím a spěchám, vždyť Vašek čeká!!!

andalusie-0814.jpg

Korán popisuje ráj jako stinnou zelenou zahradu se zurčícími potůčky, kde ti šťastnější budou moči odpočívat. Je to popis, který přesně popisuje zahrady Generalife, kde se sultáni v letních parnech oddávali odpočinku. Doslova toto jméno značí „zahradu architekta" a skutečně, srdce každého zahradního architekta by zde jistě zaplesalo nad chytře navrženými uzavřenými zahradním terasami a pěšinami.
Shodou náhod se zachoval i básnický popis zahrad z maurských dob z pera dvorního kronikáře a vezíra Ibna Zamraka. Popis není sice stoprocentně důvěryhodný, ale skýtá pěknou inspiraci, kterou se můžete nechat unést při prohlídce zahrad dnešních dnů. Psal, že se tu konaly závody na koních , a jezdci se zde proháněli tak rychle, že diváci nevěřili svým očím, rakety se střílely tak vysoko, že na ně žárlily i samotné hvězdy, vzduchem poletovali akrobaté jako ptáci a lidé jezdili v dřevěných obručích".

andalusie-0824.jpg

Pohled z Generalife na Nazarijský palác a palác Karla V. V pravo Alcazaba.

andalusie-0826.jpg

Janka medituje, jaký pohodový život musely mít ženy v harémech - v takovémto nádherném prostředí. Idylka této představy vezme za své ve chvíli, kdy si představíte 30 unuděných a neuspokojených žen uzavřených v sice krásném - ale přeci jen omezeném prostoru. Sultán si na ně najde čas jen málo kdy (nevěřím tomu, že byli sultáni tak výkonní aby uspokojili tolik manželek), a mezitím mezi nimi vznikají třenice, intriky - no víme co dokážou ženy... Nebrat!!! Sorry Jani.

andalusie-0832.jpg

Čas je neúprosný a tak opouštíme s těžkým srdcem zahrady Generalife a klušeme na domluvený sraz s Vencou. Toho nalézáme sedícího ve stínku našeho Lunochodu. Uklidňuje nás, že jsme vůbec nemuseli spěchat - pozdě, už jsme tady. Abychom nebyli ochuzeni o další část Granady, sestupuje s námi Venca znovu do Albaicínu - starého maurského města.

andalusie-0838.jpg

Prvně zprudka sestupujeme kolem hradeb Alhambry k řece Río Darro a pak začneme uzoučkými uličami Albaicínu zase stoupat nahoru. Horko je pekelné...

andalusie-0842.jpg

Pomalu vystoupáme až na vyhlídku na Alhambru. Odsud je focena většina známých fotografií.

andalusie-0848.jpg

Za Alhambrou se v mracích schovává pohoří Sierra Nevada. Kdybychom přijeli ve správnou dobu, mohl bych (možná) vyfotit toto úchvatné panorama:

pohlednice-alhambra.jpg

Ale jsme tu dnes a né jindy. Takže je tak, jak je. Pohoda, ne?

andalusie-0850.jpg

Kocháme se a poslocháme místní romy, hrající na kytary flamengo. Je to nádhera - hra jim jde jen tak mimochodem - dopňují se, střídají ve hře... Mají flamengo v krvi.

andalusie-0852.jpg

andalusie-0856.jpg

Turistů tu jsou houfy - ideální místo pro kapsáře... Pro jistotu se vše pečlivě hlídáme. Až zde zjišťuji, že jsem si zapoměl snížit ISO, které jsem v interiéru Palácia Nazaries vyšrouboval na 1200. No co, na památku to stačí, že...

andalusie-0862.jpg

Z vyhlídky sestupujeme do města - uzoučkých uliček plných obchůdků s uměleckými předměty, tričky, cetkami.  Je to město ve městě - obchodníci se tu mísí s nezavislými individui prodávajícími sušené fíky. Směs všech kultur, ras a přesvědčení... Fascinující místo.

andalusie-0866.jpg

Z Albaicínu znovu zprudka stoupáme po kamenném dláždění do Alhambry. Cestou potkáme v parku protkaném kanálky s vodou sochu spisovatele Washingtona Irvinga. Posedíme u něj, nasvačíme se a míříme za dalšími radovánkami dne. Tentokrát už mimo Granadu.

 

Další místa naší cesty naleznete zde:

Andalusie - úvodní stránka

Gibraltar

Gibraltar II.


Tarifa

Arcos de la Frontera

Zahara de la Siera

Ronda

Bobastro a El Chorro

Granada

Guadix

Sierra Nevada

Comares

Málaga

Informace o dopravě, průvodcích a cenách.

Historie a současnost Španělska

 


Vytisknout stránku Vytisknout stránku24. 8. 2011, 19:43, zobrazeno 15785x, dnes 0x
5.0 3Hodnocení