Ráno nás vítá nás nádherný slunečný den. Pavlovi tady loni tři dny pršelo a průvodci hlásí, že tady jsou pravidelně odpoledne bouřky. My zatím máme štěstí na nádherné slunečné počasí. Po snídani už bravurně zvládáme mravenčí stezku a autobusem vyjíždíme na Passo Sella, kde se s Pavlem a Frantou trháme od skupinky, abychom se vašplhali na protější kopec a vyfotili ranním sluncem nádherně nasvětlené Sassolungo.

dolomity-2016_11492.jpg

Sassolungo

dolomity-2016_11536.jpg

Důkaz toho, že jsme tam opravdu byli

dolomity-2016_11542_panorama.jpg

Pohled o 90°doprava do údolí ValGardeny

Pak sejdeme k lanovce, kde nás už netrpělivě vyhlíží Jana s koupenými lístky. Pavel chtěl jít původně stoupák na sedlo Forcella Sassolungo pěšky, ale při pohledu na 500 m převýšení v suti raději obětuje eura a jede s námi. Lanovka je mladší sourozenec té, kterou jsme včera pozorovali na Marmoládě. Je jen dotažena k dokonalosti tím, že plošinka je obestavěna telefonní budkou. Do budky se naskakuje v plné rychlosti a tak stojíme asi 7 metrů od sebe.

dachstein5_02.jpgdachstein5_04.jpg

Budka se přiřítí plnou rychlostí, první se do ní ze zadu vyšvihne Jana, kterou ze zadu jistí sprintující Ital, pak se do dveří vrhám já, a sprintující Ital mne nakopnutím do zad postrčí v před a zabouchne za mnou dveře. Najednou se už vznášíme v telefonní budce vysoko nad terénem, jen ten telefonní automat nám chybí. Během dvou minut je v budce takové vedro, že ze mne lije jako z koně na Velké Pardubické. Cestou v budce míjíme šplhající průvodkyni Mirku, pár kliček před ní Jirku a potom zdatné jedince z naší grupy. Na vrcholku jsem mokrý, jako by to nebyla telefonní budka ale pojízdná sauna. Před námi vystupuje Franta s Pavlem, kteří čekají na moje první slova o horku a smějí se jak blbí. Přesně věděli co řeknu. Pavel líčí, jak Franta začal sejčkovat, že tam spolu zemřou, a jak Pavlova poslední slova patřila jeho Janě! S Frantou by nechtěl umřít....
Za chvíli doráží první člen naší výpravy, notně opocený a udýchaný. Prý to byl nejtěžší výstup, který doposud udělal. My jsme ten pot měli za 8,50 Euro, on si ho vydřel zadarmo sám. 

dolomity-2016_11562.jpg

Nacházíme se ve výšce 2 681 m na chatě Rif. Demetz Hutte. Chvíli sedíme a pozorujeme horolezce snažící se stéci vrcholky 5 Dita. Když se všichni sejdeme, začneme společně sestupovat na opačnou stranu Sassolunga k chatě Rif. Vincenza (Langkofel Hutte) ve výšce 2 253m. Sestup vede v suťovém poli, mezi velkými balvany a mezi dvěmi kolmými stěnami. Je to úžasný pocit. Na chatě se nasvačíme a pak chodníky vyšlápnutými v úbočí Sassolunga scházíme na rozlehlé planiny Alpe di Siusi - Seiser Alm. Zastavíme se na focení na vrcholku Mont de Sëura ve výšce  2 117 m.

dolomity-2016_11636.jpg

dolomity-2016_11646.jpg

dolomity-2016_11650.jpg

Když si připravím stativ a začnu fotit panorama přihasí se nějaká turistka s partnerem a s širokým úsměvem se posadí na kámen přímo proti mně. To by člověka kleplo. Nakonec jí gestem poprosím aby uhnula a oni odkráčí. Radosti fotografovy...  

dolomity-2016_11660.jpg

dolomity-2016_11702_panorama.jpg

Fotíme místa, kde se zítra vydáme - náhorní plošiny Secedy. Pak už jen lesem sejdeme k našemu penzionku. Sešli jsme sestup asi 1 000m. 

dolomity-2016_11724.jpg

dolomity-2016_11750.jpg

Masiv Selly

dolomity-2016_11786.jpg

V podvečer ještě s Janami a Pavlem vyběhneme do města na zmrzku a kapučino, projdeme se po obchodech a koupíme nějakou vodu.

dolomity-2016_11420.jpg

Barometr

dolomity-2016_11486.jpg

Návrat na titulní stranu Dolomity 2006

Vytisknout stránku Vytisknout stránku19. 9. 2020, 09:17, zobrazeno 29x, dnes 2x
0.0 0Hodnocení