Skvostné výstavy na hradě Rabí

Úterý 26. 7. 2016

Už při cestě na Šumavu v sobotu padá jméno Rabí. Na stejnojmenné zřícenině jsme už byli kdysi s dětmi. Vím, že byla krásná a že jsme viděli ukázku dravých ptáků. Víc už mi v paměti nezůstalo.
A tak si to jedeme oživit.

Zaparkujeme na náměstíčku v Rabí, už je tam dopoledne dost plno. Prvně si dáme kávu na posilněnou a pak jdeme odhodlaní podívat se jen na nádvoří. Když už ale stojíme v řadě u pokladny, nedá nám to a koupíme si lístky na okruh do věže. Chvíli pozorujeme dravce v koutku nádvoří a za chvíli nás průvodkyně volá na prohlídku.

rabi-pohled-z-veze.jpg

Až shora vidíme, jak je hrad velký a jak důmyslně byl vymyšlen. Ani to ale nepomohlo a byl husity hned dvakrát po sobě dobyt. Prohlídka byla zajímavá, a když nad tím přemýšlím, tak na hrad netypická. Nedozvěděli jsme se spousty nezapamatovatelných dat a jmen rodů jednotlivých majitelů, ale mnoho zajímavostí ze stavby, účely jednotlivých staveb a samozřejmě to nejdůležitější – že před jednou z vnitřních bran přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova. To si z návštěvy hradu musí zapamatovat každý...

ctenarka.jpg


Součástí nádvoří byla i konírna- nyní předělaná na výstavní nebo oddávací síň. My jsme měli štěstí a potkali jsme zde výstavu fotek a textů Miroslava Zámečníka „Ohlédl jsem se v lese". Začteme se do textů umístěných mezi fotkami a ani si to neuvědomujeme, že jsme v chládku pod zemí více než hodinu. Pana Zámečníka jsme ještě nikdy nepotkali a dodatečně musím přiznat, že je mi to líto. Fotky jsou nádherné a texty mají úžasnou hloubku. Chtěli bychom tam strávit spoustu času, ale nejsme tady sami. A tak v pokladně kupujeme texty z výstavy i knihu pana Zámečníka „Duše a křídla".

Z konírny víme, že v podzemí kostela je ještě druhá výstava stejného autora. Chceme ji navštívit, ale trefujeme se do polední pauzy. A tak si ji dáme i my. Zajdeme se na oběd do hospůdky napříč náměstí – vaří tam výborně.
Po vydatném obědě míříme do podzemí kostela. Druhá výstava je ještě zajímavější. Tentokrát nese název „Nesmysl smysl mysl my".

pod-kostelem.jpg


Pan Zámečník napsal stu svým přátelům a známým dopis s prosbou, aby napsali, jaký pociťují (hledají, vnímají) smysl života a co je pro ně smysl bytí. Začneme číst a zase se chytíme do pasti. Průvodce nám pouští krásnou hudbu a my zapomínáme na čas. Pomaličku procházíme po obvodu zajímavého prostoru a čteme. Mám chvílemi husí kůži, za chvíli zase slzy v očích...

Z mnoha krásných slov jsem vybral třeba tyto:


Dovoluji si prožít život tak, abych mohla být kým jsem. Raduji se z toho, že mám dar svobodné vůle a mohu se rozhodovat, kým budu. S vděčností přijímám vše, co mi život přináší, protože vím, že i ten největší osobní pád a ta největší překážka jsou jen výzvou v mém životním příběhu. Vím, že ten příběh si píšu sama a sama se také rozhoduji, co se v něm bude dít a kdo v něm bude hrát roli.
Děkuji sama sobě a svým blízkým, že jsme tam, kde jsme a pokud sejdeme příliš daleko od cesty, jsme tu jeden pro druhého.

Ivana Rea (zpěv, bodhran)

Hudba doprovázená zurčením vody utichla. Po chvíli se znovu rozezvučí zpěvem deště šustícího trávou. Zesiluje a atmosféra houstne. Až po chvíli si uvědomuji, že to malými okýnky pod stropem slyšíme zvuk deště. Ani nemusí hrát hudba – je to krásné souznění toho vně a uvnitř. Znovu mám husí kůži a slzy v očích. Děkuji vám pane Zámečníku, vymyslel jste to fantasticky!

Pokud i vy máte chuť přečíst si nádherná slova, podívejte se na stránky www.obrazkyprodusi.cz

V žádném případě jsme nečekali, že v Rabí strávíme skoro celý den. Završujeme jej klasicky u výborných zákusků v cukrárně Charlotta v Rudě. Nádherný den.


Zpět na úvodní stránku Šumava 2016


Hrad Rabí

Vytisknout stránku Vytisknout stránku3. 8. 2016, 21:42, zobrazeno 832x, dnes 1x
0.0 0Hodnocení