Červnové keškobraní

3. 6. 2023 - Za keškami do Liptálu a Ratiboře

Dnes jedeme s Marcelkou a Lumírem do Liptálu na tréning před naší dovolenou v Dolomitech. Potřebujeme něco nastoupat a pro to není v okolí skoro nic lepšího, než Valašsko - neb jak praví klasik, tady je vše furt do kopca, enem někdy z kopca.

Naše cesta nevede přímo do Liptálu, ale bereme to oklikou přes námi oblibenou Ratiboř. Proč? Neb se musíme zastavit v cukrárně na kafe a něco dobrého do bříška. Bez toho by to prostě nešlo...

Po zaparkování v Liptále začíníme zvolna stoupat do kopečka. Zastavujeme se u studánky a lovíme kešku kousek nad ní. Pak už to jde jedna za druhou. A jsou pěkně nápadité:

Počasí je nádherné, sluníčko a 19°C nás provází celý den. Užíváme si krásy okolo. Je tady parádně!

Společnost nám už jako po několikáté dělá Zikuška. Tak hodného pejska jsme snad ani nepotkali. 

4. 6. 2023 Mladečské jeskyně a arboretum Bílá Lhota

Je neděle a po včerejším výletě na Valachy hledáme něco poklidnějšího a tak s Jankou sami dva vyrážíme na Moravu - kousek za Litovel.

První zastávku děláme v arboretu v Bílé Lhotě. Už jsme tady byli, ale snad před třiceti lety a tak už si skoro nic nepamatujeme. Takže vlastně už máme zase premiéru.

Arboretum není velké, ale je moc pěkné. Je tady jen pár návštěvníků, takže je ani nepotkáváme a připadáme si, že je tady celá zahrada jen pro nás.

Chvílemi se chodníčky ztrácí v bujné vegetaci a my se s Jankou hledáme - to když se každý vydáme jiným chodníčkem...

Díky keškám se dostaneme po prohlídce až za arboretum, kde najdeme nápis - skoro jako v Hollywoodu :)

Kešky nás přivedou až k místnímu baobabu:

Dříve zde vedla cestička do Měníku, které se říkávalo kostelní nebo také školní, protože lidé z Měníku po ní chodili na mše a do školy. V těch dobách ještě neexistovala televize ani rádio a lidé si mezi sebou povídali různe báje, pověsti a tajuplné příbehy. A právě k tomuto místu se takovéto dva příbehy pojí. 

První se zmiňuje o tom, že v těchto místech byl zavražděn mladík vracející se z tancovačky. Na památku té zlé smrti tam byl postaven dřevěný kříž, a potom tam zasadili doubek, jejž ořezávali každého roku, až dostal podobu kříže.

Druhý příběh vypravuje, že na tom místě byla jednou v noci přepadena dívčina jménem Marie. Jakýsi muž ji chtěl oloupit a zabít. Dívka nemohla se mu ubrániti, i volala o pomoc Pannu Marii. Muž se lekl a prchl. Dívka na památku svého zachránění koupila obraz Panny Marie a pověsila jej na starý dub. Proto se také někdy tomuto místu říkávalo "U Panny Marie" nebo "U obrázku".

Z arboreta popojíždíme jen kousek do Mladče a do námi opět skoro zapomenutých Mladečských jeskyní. Ty představují převážně horizontální, velmi členitý labyrint chodeb, dómů a vysokých komínů s pozoruhodnou modelací stěn a stropů, s krápníkovou výzdobou a četnými blokovými závaly, několika strmými chodbami zasahují až pod hladinu podzemní vody.
Patří mezi archeologické lokality světového významu, jsou patrně nejstrarším, největším a nejsevernějším sídlištěm moderních lidí (kromaňonců) v Evropě, kteří zde prokazatelně žili již před více než 31 tisíci lety.
Mají celkem 1 250 metrů chodeb a síní o výškovém rozpětí 30 metrů; byly po pradávném zavalení vchodu znovu objeveny kolem roku 1826 při lámání kamene, od přelomu 19. a 20. století jsou zpřístupněny veřejnosti a od roku 1911 elektricky osvětleny.
Návštěvní okruh je dlouhý 380 metrů s malou archeologickou expozicí, prohlídka trvá cca 40 minut.

11. 6. 2023 - Kaččiny narozeniny

Scházíme se v Petřvaldě u babičky a dědy popřát Kačce k narozeninám. Všechno nejlepší!

 

28. 6 2023 - Kešky v Raduni

Na dnešní odpoledne jsme si plánovali nějakou keškovací prochajdu. Pořád jsme mudrovali, kam to bude, protože máme kol kolem docela vyzobáno.
A když to odpoledne začalo pípat, bylo to jak na zavolanou, protože bylo na výběr hned několik lokací. Pravda, museli jsme si ještě odkroutit nějakou chvíli v práci, ale pak jsme to vzali rovnou domů pro malou večeři, venkovní oblečení a biltemu. Na keších stále žádný log, ale dvě hodiny po publikaci, je FTF v dosahu civilizace čirá sci-fi. A taky že jo. Kolega Nimir byl prostě rychlejší a na nás zůstalo pěkné STF.
Děkujeme kološek za prima prochajdu podvečerní přírodou za vydatného zpěvu ptactva a skřehotání žab. Bylo to supr a jsme rádi, že jsme poznali další prima kousek přírody a necháváme jednu malou odměnu.