Nakládáme Hudíky do vozítka a míříme za Vsetín na místo zvané Syrákov. Tady se potkáváme s Marc a Lum a všichni společně míříme na rozhlednu Vartovna.
Ale znáte nás, my výlety začínáme - pokud to jde - osvěžením. Tady tomu nebylo jinak!
Sedáme si k tekutině hned na začátku trasy - do hotelu Sirákov. Tady nejde o překlep - místo se opravdu jmenuje Syrákov, ale hotel Sirákov. Holky si dávají zelené velikonoční pivo a řidiči Birell. Pak vyrážíme dál, směr rozhledna:
Už po pár stech metrech vidíme cíl naší cesty. Není to daleko, z parkoviště jsou to slabé tři kilometry.
Ani se nestačíme zakecat a už jsme kousek od rozhledny. Aby to spolucestovatelé neměli tak jednoduché, bereme to oklikami do míst, kde jsou uryté kešky.
Tady je jedna moc pěkná. Drátky musíte posouvat kuličku bludištěm tak, aby vám otevřela západku a zárověň vám cestou nespadla nazpět dolů. Nakonec to dáme docela rychle a slavíme úspěch.
Kousek od kešky je krásná nová studánka.
Pak už stačí popojít pár kroků do kopečka a jsme pod rozhlednou Vartovna.
Rozhledna na Vartovně byla slavnostně zpřístupněna 17. listopadu 2009, stavba trvala 7 měsíců. Autorem je architekt Ivan Bergmann. Název kopce Vartovna se traduje patrně od počátku 18. století. Tehdy zde vartovaly (strážily) hlídky Portášů a zapalováním ohňů upozorňovaly vrchnost na blížící se nebezpečí. Přístup na vyhlídku je venkovním levotočivým schodištěm. V patě rozhledny je prostor pro služby návštěvníkům. Přístup na rozhlednu je celoročně volný, o víkendu a svátcích s obsluhou a je zpoplatněn. Doplním informaci z Wiki - na dveřích do zavřeného přízemí je kasička, kde byste měli zaplatit vstupné. Celoročně. My platíme a stoupáme nahoru.
Rozhled je shora nádherný, kazí nám ho jen opar v dálce a ledový vítr na místě.
No a pak nás už čeká jen cesta nazpět.
Znovu se zastavíme v restauraci na Sirákově, dáme si pozdní oběd a pak už míříme domů.
Vytisknout stránku
Komentáře (0)