Janka má touhu navštívit poslední z nejzazších míst naší zemičky. Byli jsme na nejvýchodnějším, nejzápadnějším a nejsevernějším bodě ČR. Teď nás čeká nejjižnější.
První větší zastávkou je vyluštěná mysterka s hromadou srdíček. A právem. Je na nádherném místě a její provedení je fantastické. Od teď máme mimo "Pátého elementu" na pomyslném zlatém místě ještě tuto krásku s názvem "Za humny". Owneři si s ní dali ohromnou práci a já ji přeji dlouhý život, během kterého bude dělat všem kačerům radost. Velkou. Nejen tím, že ji vyluští, ale hlavně tím, že se jí podaří otevřít a dostat se k pokladu.
Odlovíme ještě sérii věnovanou superhrdinům a míříme dál. Janka chce ještě jeden unikát - kešku ukrytou v lesích, kterou ale z důvodu přechodu na bezkontaktní nabíjení telefonu nedáme. Chybí nám správný kablík - no příště se musíme lépe připravit. Do Třeboně přijíždíme až večer, ještě stihneme zajít za tetou a s Jituškou, Toníkem a Evkou na večeři a je po nádherném dni.
Jak dobře víme, zákony schválnosti fungují spolehlivě. V noci se necítím dobře a stoupá mi teplota. A tak další den strávím v posteli. Janka bere Jitušku s Libuškou a vyrážejí za Budějice, kde se k nim přidává i Miška a jdou lovit dvě série kešek. Já se zatím kurýruju. V pátek dopoledne si zajdeme na krátkou procházku po Třeboni a sedáme si na zákusek a kávu. V tu chvíli mi volá maminka, že Emča dostal zástavu a leží v nemocnici. S těžkou hlavou balíme věci a vyrážíme do Budějic, kde máme v plánu projít náměstí a okolí. Večer se s Hudíky s Kíťou a malou Emou setkáváme ve Vyšším Brodě. Máme pro sebe celý rodinný domek, krásně vybavený, se spoustou komfortu.
V sobotu ráno se vydáváme na Opatskou stezku. Ta ale není uzpůsobena pro kočárky a tak se po krátkém úseku loučíme se zbytkem party a pokračujeme sami kolem vodopádů sv. Wolfganga na Menší Vltavici na Vyklestilku. Tam musíme vyšplhat na skály, abychom ulovili místní kešku. Dobrodrůžo! Odtud sejdeme opět na Opatskou stezku a vracíme se do Vyššího Brodu.
Zajdeme si na včeři v místní restauraci, já si dám segedín, Janka rybu. Dostanu jídlo zahušťené smetanou s kopcem šlehačky navrch. To je něco na mou laktózovou intoleranci. Nimrám se v jídle a vybírám pro mne jedlá sousta s obavami, jak dopadnu večer. Nakonec má těžkou noc Janka. No máme to smůlu.
V neděli se chceme zastavit na prohlídku kláštera. Máme ovšem smůlu - státní hrady a zámky mají zavřeno v pondělí. Mniši ovšem světí neděli. Takže je zavřeno. Proto se loučíme s rodinou a míříme o pár kilometrů jižněji, přes hranice do Rakouska. Pak stačí ujít pár metrů a jsme na jižním pólu ČR:
Cestu domů opět plánujeme mimo dálnice - po okreskách - zkratkou - je to dál, za to horší cesta. Ne - je to blíž, ale domů se dostáváme až skoro po sedmi hodinách. Nemůže za to cesta, ale naše zastávky po keškách. Byl to prodloužený víkend plný nemocí a zvratů. Asi se do Vyššího Brodu budeme muset vrátit ještě jednou, na delší dobu, abychom si stihli prohlédnout klášter i krásné okolí.
Pár kousků odlovených cestou domů.
Komentáře (0)