Za Foglarem nad Semetín

Scházíme se v naší oblíbené Ratiboři v cukrárně. Přijíždíme ve chvíli, kdy už Marcelka s Lumírem popíjejí kávu. Přidáváme se k nim a kupujeme si nějakou tu dobrotku, než vyrazíme dál. Po občerstvení už míříme na místa méně známá - projíždíme nad Semetín a parkujeme na konci cesty. Odtud nás povedou kešky ze série Valašského keškobraní věnované Foglarovi a osobám a symbolům jeho knih.

Hrdina dnešního dne - Luma. Já se belhal s bolavými zády před pár dny, teď se trápí on. Ale tváří se, že nic :)

Ale určitě by chvílemi raději seděl někde, kde by ho ty záda nebolela. Třeba tady?

Cesta není ani moc dlouhá - celkem ujdeme asi 12,5 km a ani převýšení není velké - 48 pater - cca 432 m, ale nevíme proč, všem nám to dává pěkně zabrat.

První stromovku dám já, Luma dá skálovku...

Janka se pak nadopuje slaďoučkýma jahůdkama a...

... natrhne nám se svým stromolezeckým výkonem frak!

Jsme tak rozjetí, že odmítáme posezení a kráčíme dál.

Potkáváme ještě poslední orchideje

Ale čím víc se blížíme ke konci, tím častěji odpočíváme...

Nakonec je z toho pěkných 33 smajlíků!

Pro špičkové ukončení dne si zajedeme do Bordovic k ohni. My si dáme buřtíka, Luma udělá vaječinu. No prostě lahůdka!