Využíváme pátečního svátečního květnového volna a vyrážíme s kamarády do přírody. Tentokrát jdeme hledat orchideje na Valachy.

Uděláme si klidné ráno a pak vyrážíme za Marc a Lum do Bordovic. Už nás čekají a společně míříme směr Vsetín a Huslenky. Parkujeme u nádraží a vyrážíme. Hned po pár metrech se ukazuje staré pořekadlo - "Na Valachách je všecko do kopca, enem někdy z kopca..." Stoupáme po asfaltové cestičce mezi domy stále nahoru a nahoru.

 

Na louky to jsou jen 4 kilometry, ale musíme vystoupat více než 350 m. Kolem je ale krásně - nad námi modrá obloha a vlahý větřík nás do kopce pěkně chladí. Nepotkáváme ani nohu a tak můžeme roušky nechat schované.

na-galovske-luky.jpg

Pod námi Huslenky

Vystoupáme na krásný výhled a sedáme si na louku na oběd. Dostáváme aktuální zprávy o malé Johance, která má právě jeden měsíc a má se čile k světu. Marcelka s Lumčou se učí slyšet na oslovení babi a dědo :)
Pokračujeme dále do kopce a za chvíli už míjíme cedulku vyznačující, že vstupujeme do přírodní rezervace.

na-galovske-luky-2.jpg

Začíníme se rozhlížet kolem, jestli na nás z trávy nevykoukne nějaká orchidej. Zatím jsme potkali jen petrklíčovou louku. Nemusíme dlouho čekat a já se válím po zemi. Hned u první orchideje, kterou potkávám. Celkově je tady hodně sucho - u nás na Ostravsku sprchlo, tady určitě pár dnů nic - tráva pod nohama šustí a kytky jsou celkově menší a mají méně květů. Voda jim prostě chybí.

_dsc2017.jpg

Vystoupáme na nejvyšší bod luk a Marcelka s Lumírem nás vedou na druhou stranu kopce zprudka dolů. Už tady byli a našli starý sad, který byl plný orchidejí. Sestupujeme proto opět dolů a hledáme kytky. Je jich ale žalostně málo. V místech, kde bylo v minulosti úplně modrofialovo kytkami se krčí pár malých kousků. Škoda, ale alespoň něco...

orchidej-2.jpg

Vracíme se nazpět na vrchol a sedáme si na výhledu do trávy. Je tady nádherně - chceme si tu chvíli uvědomit a užít...

_dsc2030.jpg

pyl.jpg

Nohavice i boty máme úplně žluté od pylu.

Cestou nazpět potkáváme proti nám jdoucí manželský pár. Zastavujeme se na kus řeči a já okukuji pánovu výbavu. Na speciálních popruzích mu visí po každém boku plnoformátový Nikon s mega skly. Jeden na krajinu s dlouhým ohniskem, druhý na detaily. Podle velikosti s vysokou světelností. Ptám se, zda mu nedělá problém, táhnout takovou váhu do kopce. Odpovídá, že ne, že to ani nevnímá. To jsem si naběhl - Janka hned hlásí - až si budeš příště stěžovat, že nechceš tu svou pidi výbavu tahat do kopce, tak ti připomenu tohoto fotografa.

Vracíme se stejnou cestou dolů do Huslenek, dáme si zmrzlinu a pak se vracíme do Bordovic. Čekají nás ještě dva zážitky - letos premiéry. Marcelka s Lumírem nachystali ohniště a připravili opékání buřtů. Je to fajn si sednout s kamarády k ohni, dát si něco dobrého na zub a nemuset se skrývat se strachem za rouškami. Pak přijde chlapské překvapení - jak to nazvala Marcelka. Než se stačí rozhořet oheň, připraví mi Lumča k autu vysokotlaký čistič a pomůže mi naše přibližovadlo pěkně umýt.  A tak jsme se alespoň na chvíli přiblížili standardnímu stavu Lumčova auta. Ale už dopředu víme, že to dlouho nevydrží.
Večer neradi opouštíme kamarády a vracíme se domů. Díky za krásný den!


Galovské Lúky

Vytisknout stránku Vytisknout stránku8. 5. 2020, 12:22, zobrazeno 445x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení