Září bylo nenormálně teplé a krásné. Města jsou prázdná, zato příroda praská ve švech. I my jsme vyrazili do kopců, a nejen do nich!

1. 9. 2023 - Krtečkova keška

V pátek odpoledne nám volá Dalhero, že nemůže najít naši poslední kešku - Psí. Tak se rychle oblékáme a jdeme mu pomoci. Jako mnoha dalším se mu nepodaří správně spočítat písmena na ceduli a tak trochu bloudí. Po uvedení na správnou cestu společně sedáme do auta a popojíždíme na novou krtečkovou kešku.

img_5474.jpg

Zuzča s Klapetkou zase udělali nádhernou schránku. Povídání s krtečkovým hlasem si pouštím dokola. Vybavije se mi celé dětství :) Při návratu k autu dokonce autory se synátorem potkáváme a děkujeme za krásnou schránku.

2. 9. 2023 - Ateliér Chalupa

Dnes nakládáme Františka a společně vyrážíme na Morávku, odkud vystoupáme do kopečka až k hospůdce Ateliér chalupa. Před obědem si prohlédneme díla paní majitelky rozvěšená po stěnách staré hospůdky a při obědě se rozhodneme, že si jeden krásný květinkový kousek koupíme domů.

img_5481.jpg

Jelikož ale ještě chceme dojít na Kotař, domlouváme se s druhým z majitelů, který nás obsluhuje, že se pro obrázek zastavíme cestou nazpět. František stojí u jednoho z obrazů a přemýšlí. Líbí se mu, ale nemůže se rozhoupat... Má? Nemá si ho koupit? "Ne, děcka, ne, to už nemá cenu, kam bych ho dal?" No nic, jdeme dál.

Na Kotaři přemýšlíme, kam budeme pokračovat. Leháme si na lavičky za chatou, kde krásně svítí sluníčko a usneseme se, že vyšplháme do sto metrů prudkého převýšení na kopeček Lipí. Ferda to v tom horku vzdává a vrací se na rozcestí nad Ateliérem. My s Jankou celí propocení vrchol zdoláme. Nahoře ale řádí lesáci - kolem leží plno stromů a mezi nimi stojí osamocení staří pokroucení matadoři. Mezi větvemi se otevírá výhled na Lysou Horu. Cesta dolů se ani nedá nazvat cestou. Díry, bláto, hromady vyrytého kamení... Dobré tak akorát na zlomení nohy. Zatracení lesáci.

Ateliér Chalupa Ateliér Chalupa Ateliér Chalupa Ateliér Chalupa Ateliér Chalupa Ateliér Chalupa Ateliér Chalupa Ateliér Chalupa Ateliér Chalupa

Odlovíme si Františka a společně se vracíme pro obraz. Dostat toho macka dolů není úplně sranda - tedy bez toho, abychom ho neprokopli či nezlomili :)

img_5508.jpg

9. 9. 2023 Ateliér chalupa po druhé

Už následující úterý volá František: "Děcka, já jsem si ten obraz měl koupit. Myslíte, že tam ještě je?"
Středa: "Děcka, mi to nedá, já pro něj musím, ale oni mi ho prodají!"
Čtvrtek: "Děcka, já tam volal a oni mi ho schovají, ale musím si tam o víkendu zajet!"
Pátek: "Ferdo, my tam s tebou zajedeme, ať netaháš obraz autobusy horem dolem..."

img_5562.jpg

No a tak se také stalo - ráno nakládáme Ferdu u domu v Havířově a vyrážíme na Morávku. Známou cestou šplháme do kopečka a hledáme houby. Je jich o poznání více, než před týdnem. Nahoře si dáme oběd, který Ferda platí jako revanš za tu cestu a pak opatrně sestupujeme, aby si ho cestou nerozbil. To bylo minule řečí, že to ještě neviděl, tahat se s obrazem po lese - teď dělá to samé. Taky si ho za to dobíráme. Kamarádi :)

IMG_5570 IMG_5569 IMG_5561 IMG_5560 IMG_5548 IMG_5547

img_5566.jpg

16. 9. 2023 Jívová u Šternberka

Hledáme, kam bychom vyrazili na výlet za keškami. Nejraději máme delší okruh, podél kterého jsou umístěny série keší. Pěkně se projdeme a ještě si k tomu zalovíme.

Podobný okruh našla Janka u Jívové, kousek od Štenberka.

img_5598.jpg

Jedeme severní cestou do Moravského Berouna a odtud na Jívovou. Auto parkujeme u střelnice a vyrážíme na okruh po keškách s názvem "Protahovačka". Cestou je jich celkem 13 a k tomu krásné počasí a sem tam nějaká ta houba:

img_5608.jpg

No kdo by odolal?

img_5621.jpg

Jedna z posledních keší na konci trailu.

Jívová Jívová Jívová Jívová Jívová Jívová Jívová

Z Jívové se vydáváme do Paseky za rodinou na krátkou odpolední návštěvu. Cestou na Domašov potkáme novou Kapličku Nanebevzetí Panny Marie - je moc pěkná s krásnou sochou uvnitř. Moc milé. Stačí popojet kousek a Janka vyhrkne: "Tady je odbočka na Těšíkov a tam je kyselka!" Strhne volant doprava a najednou jedeme úplně na opačnou stranu, než jsme měli v plánu. Po krátké a na konci hodně uzoučké cestě dojedeme až k pramenu Těšíkovské kyselky. Pramen je půvabný - vytéká z prasklého kamene a železitá voda kreslí nádherné barvy. Navíc vydává zvláštní zvuky :) Jo a je moc dobrý. V tom horku je ledová voda s železitou příchutí úplný balzám.

img_5643.jpg

U pramene je Earth keška, kterou chce Janka odlovit. Za chvíli ale vidíme mladý pár, který se dere do kopřiv. Že by kačeři??? Určitě. Jdeme za nimi. Co napsala Janka do logu:

Den plný změn. Tak by se dala popsat naše geosobota.
Našim cílem byla šifrová štola nad Pohořany a pak na protáhnutí série kolem Jívové. Ale protože se nám nechtělo po dálnici, přijeli jsme ze strany od Jívové a pak už jsme tam zůstali. Obešli jsme si sérii Protahovačka, zastavili se v Jívové na kafčo, fofolu a jedno z Litovle na osvěžení a naplánovali zastávku v nedaleké Pasece u rodiny. Nastavit navigaci a jedeme...
Jenže! Cestou se nám připletla na silnici odbočka na Těšíkov. Erthka u minerálky s pěkným vývěrem na fotkách a ještě jsme tam nebyli. A jen 3 km! Blinkr a šup do odbočky :D

Popíjíme si výbornou minerálku a koukáme jak bujné vegerace kolem potoka vstupují dva, co koukají do mobilu. No kdo normální by tam chodil? To musí být kačeři :D
Koukáme do mobilu a lovíme v aplikacích - Vodafone tu vážně nemá nijak skvělý signál... Je tu trajda. Jen 200 m. Ale je tam spousta DNF....
Zkusíme to, když máme prošlápnutou cestu v kopřivách? :D :D No jasně!
A tak jdeme. Po chvíli dvojici docházíme a jsou to kačeři - teda jen jedna, doprovod je poučený mudlomanžel ;) Společně hledáme průchod po dávno zarostlé cestičce k této letité kešuli.
Jednu chvíli se musíme vyškrábat i do svahu, protože kolem vody to prostě nejde. Příroda si bere svoje území a přístup si chrání.
Na místě trochu hledáme po zdejších skalkách. S kolegyňkou vyšplháme i do svahu, ale Tom nás stahuje dolů. (Konečně se mu načetly fotohinty) Musíme blíž k vodě. A tak pátráme dál. Signál je tu opravdu mizerný a šipka nás vede jinam, ale když k vodě, tak k vodě a postupuji vegetací dál. A v tom za houštinou zahlédnu nepřírodně uložené kameny a je jasné, že to MUSÍ BÝT ONO! A taky že je! 13 let "stará" krabice by mohla zastínit i mnohé mladší pet kolegyně! Je tedy v pořádku a čeká na další nálezce.
Bohužel strom z hintu už značně dospěl a zůstal z něho jen mohutný pařez, ale skalka tam je a keška taky. Přístup je trochu drsnější než T2, ale to už se po letech nedá nic dělat. Odvážný kačer se ničeho neleká. A kačerky taky ne :D
Děkujeme amax01 za pozvání, moc jsme si tuto adventuru užili.

17. 9. 2023 Sibiř u Orlové

V neděli hledáme nějou krátkou procházku před návštěvou u rodičů v Petřvaldě. Janka opět nalézá něco pěkného:

Dnes odpoledne jsme zamířili k rodičům do Petřvaldu, ale protože důchodci po obědě spinkají, měli jsme trochu času, zastavit se na tomto místě, kolem kterého jsme již mnohokrát projeli, ale nikdy nebyl čas se zastavit.
U vody seděl jen jeden rybář, který si nás nevšímal. Za to chvíli po nás přijel aktivní důchodce, který se jal zjišťovat, copak zde děláme... No fotíme zajímavé místo... Tady?!?
Přišli jsme mu tuze podezřelí a tak po nás stále pokukoval, dokonce začal plít len, či co to bylo, jen aby měl důvod na místě zůstat a stále pokukoval. No jsme to divná individua :D :D
Pěkné a zajímavé místo. Děkujeme za pozvání, rádi jsme se zastavili.

img_5651.jpg

img_5648.jpg

23. 9. 2023 Jak se letadýlkům leští křidýlka?

Jednoduchá odpověď - to musíte na CITO do Vyškova!

Ale na vysvětlenou - CITO (Cache In Trash Out Event) je akce pořádaná geocachingovými nadšenci a znamená nějakou brigádu či pomoc. (Geowiki říká: CITO je setkání, na kterém se geocacheři snaží vyčistit vymezené území od odpadků a nepořádku, který v přírodě zanechali lhostejní lidé. Je to event spojený s ekologickým chováním geocacherů vůči přírodě.)

Vyrážíme z domu za vydatného deště. Jsme ale vybaveni nepromokavou obuví a pláštěnkami. Při parkování u leteckého muzea před Vyškovem ještě trochu mrholí. Organizátor nás dělí na tři skupiny - první jde sbírat odpadky okolo cesty k muzeu, další část bere nářadí a čistí cesty od trávy. My se připojíme k poslední skupině, která nafasuje rejžáky, hrubá košťata a kýbl s vodou a jarem. Pak si můžeme vybrat, které letadýlko chceme:

img_5697.jpg

My si s Jankou vybíráme MIG - 21U s číslem 0817. Je chudák asi nejvíce oloupaný z laku. Asi proto, že byl ve vzduchu podstatně častěji, než jeho kolegové, stojící vedle něho v řadě. Proč? Protože to je spárka - tedy dvoumístný "učební stroj" Ostatní jsou jen jednomístné bojové stroje.

MIG-21 U byl dvoumístnou verzí letounů první generace, tj. se SOP verze F a PF a křídlem s původními Fovlerovými klapkami. Vzorem pro výrobu byl prototyp E-64, který nebyl stejně jako všechny další verze „spárek" vybaven radiolokátorem ani hlavňovou výzbrojí. Tu nesly pouze stroje prvních sérií, vyzbrojené kulometem ráže 12,7 mm na místě pravého kanónů NR-30. Hlavním rozpoznávacím znakem byla samozřejmě dvoumístná kabina se sedadly tandemu a s dělenými překryty odklápěnými doprava. Trup byl také opatřen pouze dvěma brzdícími štíty umístěnými v podélné ose na spodní části za šachtou předního podvozku a před spodní kýlovou plochou. Později vyrobené stroje měly SOP s pouzdrem brzdícího padáku. Tento typ SOP byl také použit u všech dalších typů „spárek". Ke změně SOP vedly zřejmě tytéž důvody jako u verze PF a to pravděpodobně snížená směrová stabilita v souvislosti s mohutnější hřbetní částí za kabinou. Také u této verze byla použita kola o větším průměru.

Stroj v expozici trupového čísla: 0817 nadace LHS má pod trupem zbraňový kontejner A-12,7 s kulometem ráže 12,7 mm a pod křídly zavěšené dva raketové bloky UB-1&. Součástí expozice je tento stroj od 13. 10. 1994 a byl přivezen z Prahy.

img_5699.jpg

img_5702.jpg

img_5704.jpg

img_5707.jpg

Když se nám podaří z trupu a křídel očistit nečistoty a lišejníky, přesouváme se ke druhému stroji stojícímu vedle. Aby mu nebylo líto, že ho nikdo nepodrbe na zádech:

img_5738.jpg

img_5729.jpg

Tato jednomístná Miginka má číslo 1212

img_5696.jpg

Mnoho kačerů je tady i s dětmi - tito čistí SU-7

img_5743.jpg

Za odměnu nás místní nadšenci zvou na občerstvení - z uzáku vytahují přeuzené cigáro. Ale nejenom jídlem je člověk živ - přidávají nám i spoustu informací. Sympatický čahoun s námi projde spoustu strojů, otevře nám je a dovolí si i sednou za knipl. K tomu poutavě vypráví nejen o strojích, ale i o samotném provozu celého leteckého muzea. Mi se splní i klukovský sen - můžu si sednout do kopitu SU-7:

img_5772.jpg

No svítím jak měsíček.

img_5770.jpg

Paráda je, že mám model tohoto stroje ve svém kitníku a tuto chvíli je to asi nejstarší model co mám (SU-7 BKL ve čtvrtce) . Využívám možnosti prohlédnout si stroj z blízka a fotím spoustu detailů, které se mi u stavby šiknou. A abych se přiznal - večer sedím u fotek z dnešního dne a dívám se na spoustu detailů MIG-23. Tento stroj ve sbírce nemám. Tedy neměl jsem - hned jsem vběhl na web a jeden kousek si domů objednal... Jsem já to ale blázen. Kdy to postavím???

 

Vytisknout stránku Vytisknout stránku30. 9. 2023, 14:20, zobrazeno 159x, dnes 2x
5.0 1Hodnocení