Dnešní ráno je ještě horší - tedy co se počasí týká, než včerejší. Venku hustě a nepřetržitě prší. Protahujeme si snídani, sedíme, čekáme, ale zlepšení nepřichází. A tak volíme trasu, kde nebudeme muset chodit mokrou travou - jedeme do Kadaně! Nasedáme do Lumčovy Japonky a vyrážíme. Cesta je pohodová a po necelé hodince a padesáti kilometrech parkujeme těsně před centrem.

img_1039.jpg

První cesta s deštníky nad hlavou nás vede na náměstí, vyfotit si bílou věž - dominantu celé Kadaně. Fotíme si ji protože je moc hezká a také pro to, že fotku potřebujeme pro odlov kešky. Pak nás popadne mlsná. Naproti věži je krásná cukrárna, kde se schováme před deštěm a dáme si nějakou tu dobrotku. Zahřátí a s uspokojenými chutěmi se vydáváme na průzkum Katovy uličky - nejužší ulice v ČR. V nejužším místě má jen 66,1 centimetrů a je dlouhá asi 50 m.

img_1042.jpg

Katova ulička, která spojuje centrum Starého Města se Špitálským předměstím, vznikla společně s Katovou brankou již na počátku 14. století jako součást prvního pásu městských hradeb.  V průběhu obléhání města sloužila Katova ulička jako rychlá spojnice mezi hlavním náměstím a hradebním parkánem. Ve středověku byla v nočním čase jediným vstupem do města, protože ostatní brány se úderem desáté hodiny večerní uzavíraly. Zároveň plnila funkci stoky, která odváděla přebytečnou vodu z někdejších tří kašen na hlavním náměstí do dnes zatrubněného Bystřického potoka a také do hradebního příkopu. Naopak v době sucha vedla Katovou uličkou nejkratší cesta pro transport užitkové vody ze zmíněného potoka do města. Podle tradice chodíval Katovou uličkou kadaňský kat, ale též městský ras, tedy další zástupce nepříliš úctyhodného řemesla. Od roku 1465, kdy na levém břehu Bystřického potoka vznikly s podporou krále Jiřího z Poděbrad městské lázně, chodíval uličkou také hlavní městský lazebník.

img_1045.jpg

Jedna z kadaňských pověstí vypráví o rouhavé jeptišce z magdalenitského kláštera v Želině u Kadaně, která byla za trest zazděna právě v Katově uličce. V pozdních nočních hodinách se tu prý zjevuje společně s duchem kata Ignáce, pomáhá pocestným a trestá pobudy a výtržníky. Ve dne se ale asi nezjevují, neb jsme je tu nepotkali.

img_1051.jpg

img_1050.jpg

Naproti katovy uličky je i katův dům, který obýval koncem 18. století poslední provozovatel řemesla katovského ve městě Kadani, Ignác Kayl. Přestože je postava posledního kadaňského kata skutečná, v lidovém vypravování se stal Ignác výraznou osobností místního folkloru. Proslul mezi obyvateli města jako ranhojič a lidový léčitel. Zdraví navracel jak lidem, tak i zvířatům. Pod hradbou u Katova domku měl zřízenou malou zahrádku, ve které pěstoval všelijaké bylinky a koření. Znával prý nespočet prastarých příběhů, pověstí, říkadel a písní a lidé se za ním často zastavovali na kus řeči. Velké oblibě se měl těšit také u dětí ze sousedství, které jej pravidelně navštěvovaly a poslouchaly jeho vypravování. Podle pověsti jeho duch ochraňuje v okolí Katovy uličky noční chodce a straší ty, kdo by měli nečestné úmysly.

(zdroj Wikipedia)

img_1054.jpg

Každopádně tu po katovi zbyl pranýř pro neposlušné manželky. Marci, co tam děláš???

img_1055.jpg

Jo a ještě tu najdete nějaké divné "Kadaňačky"...

img_1065.jpg

Procházíme mezi hradbami k Žateckému barbakánu a pak po hradbách nad řekou dojdeme až ke Kadaňskému hradu. Krásně opraveno, pěkné rozhledy. Ale kešky nás táhnou dolů a tak sestupujeme kolem Mydlářova zubu až na nábřeží Maxipsa Fíka. No řekněte, kdo tak krásně pojmenované nábřeží má? Jen Kadaň!

img_1074.jpg

Maxipes Fík se pojí s Kadaní hlavně místem, kde se celá pohádka odehrává – v Ahníkově. Tato obec se nacházela zhruba 5 km severovýchodním směrem od Kadaně. Kromě samotného místa se ke Kadani pojí i autor pohádky, spisovatel Rudolf Čechura, který je Ahníkovským rodákem a mimo jiné pobýval mnoho let i v Kadani. S postavou Maxipsa Fíka se pojí i herec Josef Dvořák který dlouhou dobu v Kadani žil a této pohádkové postavě propůjčil svůj hlas. 

img_1081.jpg

Fík kde se podíváš...

img_1070.jpg img_1072.jpg img_1077.jpg 

img_1084.jpg

Snad proto, že je pondělí dopoledne a k tomu střídavě prší, nepotkáváme na nábřeží skoro nikoho. A tak se nestydíme si tak trochu zablbnout na dětském hřišti. Marcelka se točí, já pumpuju vodu... No hrajeme si jak děti :)

img_1085.jpg

Dojdeme po nábřeží až k elektrárně, kde opět zkoušíme všechny místní vychytávky. Jen zvonkohra se nevyvede, když na ní začne Luma hrát, vyžene se z ní hejno vos - neradno je pokoušeti!

img_1086.jpg

img_1088.jpg

Po lávce Vítka Brady - tedy autora této lávky se vyšplháme nad elektrárnu a kolem klášterní zdi dojdeme k samotnému klášteru Františkánů.

img_1096.jpg

img_1098.jpg

Projdeme se nádvořím a nakoukneme do zahrad s vinohradem a se zvířátky. A protože je pondělí a skoro vše je uzavřené, rozhodneme se vystoupat na nejvyšší místo v Kadani, na rozhlednu Svatý vrch. 

img_1110.jpg

Na Svatý kopeček vyšplháme pěkně propocení a na rozhledně začne foukat studený vítr. Bundy jdou opět do akce, jen chvíli se kocháme výhledem na okolí a zase rychle šupajdíme dolů. Pod rozhlednou totiž nefouká. Dáme si svačinu a pomalu míříme nazpět do města.

img_1111.jpg

Smetanovými sady dojdeme nazpět na náměstí a pak už rovnou k autu. Cestou se opět rozprší a my už se těšíme na ubytování a dobrou večeři. Luma má v plánu grilovat, tak se moc nemůžeme zdržovat...


Návrat na titulní stranu Hory Krušné

Vytisknout stránku Vytisknout stránku5. 9. 2021, 17:02, zobrazeno 549x, dnes 0x
0.0 0Hodnocení