A je tady poslední den naší dovolené. Připomíná nám to i počasí. Probouzíme do pošmourného rána a rosničky hlásí silný déšť a bouřky. Nedbáme a doufáme, že si najdeme místo, kde neprší.
Sedáme do vozítka a jedeme k Fedai odlovit kešku. Než se stačíme přes hráz vrátit k zaparkovaným autům, začíná pršet. Schováváme se do restaurace před hráuí na kafe a jablečný štrůdl. Než se občerstvíme přestává pršet. Vrcholky kolem jsou ale v těžkých šedých mracích a v dálce vidíme padat provazce deště.
Nádrž Fedaia, za ní se tyčí Marmolada.
Řešíme, co dál - Marcelka s Lumírem míří směrem na Canazei, my se vracíme na hotel na odpočinek.
Sedáme si do baru, objednáme si místní pivo a mastíme společně karty. Taková dovolenková pohoda, kterou jsme už dlouho nezažili. Venku přestává pršet a tak se vydáváme pěšky podél cesty do vesničky Sottoguda. Je to malá vesnička plná krámků šikovnch řemeslníků - uměleckch kovářů a řezbářů. Za jejimi krámky jsou staré, ale krásně udržované domy a stodoly. Takový krásný skanzen.
Je tady ještě jedna zajímavost - za vesničkou je v úzkém kaňonu říčky Torrente Pettorina stezka Serrai di Sottoguda, se stěnami až sto metrů vysokými. Najdete tady malý kostelíček, vodopád a spoustu uměleckých děl - soch podél asi 2 km dlouhé cesty. My ale máme smůlu - v říjnu 2018 zde byla silná bouře, která soutězku poškodila a od té doby je nepřístupná. Dojdeme až k jejím začátku a vidíme jen spoustu nákladních aut mířících do soutězky a z ní.
A tak se pomalu vracíme podél říčky po krásných chodníčcích se spoustou laviček, zábav pro děti a mezi rozkvetlými kytkami. Je tady nádherně.
Návrat na titulní stránku Dolomity 2023
Vytisknout stránku
Komentáře (0)