Bystřice, Macocha, Kateřinská jeskyně

Úterní počasí vypadá hodně dešťově a tak se rozhodujeme prozkoumat místa, kde neprší - jeskyně. Ač jsem byl v okoli mnohokrát, samotnou Macochu jsem ještě nenavštívil. Byl jsem sice na vyhlídce nad ní, ale s nohou v sádře, takže prohlídka se nekonala. Tenkrát jsme tu byli s Chlopčíky a bydlelí v Ludíkově.

První zastávku si děláme pro kešku v Bystřici nad Pernštejnem. Nalézáme zde krásné místo - Bystřický svět miniatur, se spoustou soch - nejen pohádkových, modelů hradů a s vodními radovánkami. Ne koupacími, na to je zima, ale hrajeme si jak malé děti.

Dnes parkujeme na velkém parkovišti a jdeme se opět podívat na vyhlídku. Je to strašná ďoura. Scházíme o pár desítek metrů níže - na dolní vyhlídku, odkud je výhled do propasti zase jiný, úžasný. Pak scházíme po modré do Punkevního žlebu, projdeme kolem spodní stanice lanovky a dojdeme až ke vstupu do Punkevní jeskyně. Jsme překvapeni frkotem kolem nás - to dorazilo několi autobusů s důchodci. Čekáme, až na nás vyjde řada, když najednou Janka volá - pojď se podívat, kdo tu je... Potkáváme se s Kurkovými, ke kterým už roky jezdíme jako k zákazníkům. To, že se potkáváme zrovna tady je krásná náhoda.

Pohled do Macochy z horní vyhlídky. Vlevo dolní vyhlídka.

Společně projdeme labyrintem pod zemí a vystoupíme na dně propasti. Je to majestátní prostor. Stojím s otevřenou pusou a kochám se tím výhledem.
Pak nasedáme na lodičky a Punkva nám ukazuje úžasná místa, kterými protéka. Elektrické lodičky jen bzučí a bravurně se prolétají v úzkých chodbách. Krásné a silné místo.

Na dně Macochy.

Když nás lodičky vyklopí za jeskyněmi v přístavišti, chceme pěšky dojít ke Kateřinské jeskyni. Trochu nás vyděsí černý mrak, který se nasunul nad nás a tak v pomatení mysli naskakujeme na lanovku a vyjíždíme nahoru nad Macochu. Déšť ale nepřichází, a tak se rozhodujeme sejít ke Kateřinské jeskyni po žluté. Tu cestu lanovkou jsme si mohli ušetřit...
Musíme šlápnout do koní, abychom stihli poslední prohlídku.

Vstup do Kateřinské jeskyně

Jeskynní medvěd

Když vycházíme z jeskyně, začne lít jako z konve. Nasazujeme pláštěnky a deštníky k tomu a stoupáme do prudkého kopce k parkovišti. Jsme vlhcí z venku i zevnitř, ale jsme spokojeni a šťastní. To bylo zážitků!

Cestou domů se ještě zastavujeme u zámku Rájec nad Svitavou. Jo, přiznávám - vedou nás sem kešky, ale není to paráda, když nás přivedou na tak krásné místo? Přitom jsme tady projeli nesčetně krát, ale ani jednou se tu nezastavili. Až teď.

Návrat na titulní stranu Hornosvratecká vrchovina