Nymburk

Popojdeme jen kousek a jsme u kostela sv. Jiljí. Tady odlovíme něco labek, něco mysterek a pokračujeme dolů k Labi.

O stáří města něco říká i tento kostel, postavený pravděpodobně za vlády Přemysla Otakara II - na konci třináctého století. Nymburk - tedy místo, které se pak dostalo toto jméno bylo obýváno podstatně dříve. Svědčí tomu i vykopávky, jejichž zvláštní muzeum nalézáme hned za kostelem:

Vykopávky odhadují osídlení až do enolitu - což bylo v pozdní době kamenné v roce 4 400 a ž 2 100 před našim letopočotem. Zatím co u nás zemědělci s kulturou nálevkových pohárů v Nymburce stavěli kamenné mohyly, u Nilu se už stavěly pyramidy a vznikalo první písmo. Jó, jak ten čas letí :)
Podél Labe dojdeme pár kroků až k hradbám - jsou krásné, i když krátké - teď už slouží jen na parádu - nikoho by nezastavily.

Městské opevnění Nymburka bylo vystavěno na konci 13. století hned po založení města. Kvůli nedostatku kvalitního kamene byly ke stavbě využity cihly. Součástí opevnění byl i přemyslovský hrad a vodní příkop, později bylo doplněno ještě parkánovou zdí a druhým příkopem. Hradby byly vážně poškozeny během třicetileté války, válek o rakouské dědictví, i velkým požárem v roce 1838 a během 19. století byly postupně rozebrány aby ustoupily rozšiřujícím se silnicím. Do současnosti se zachovala část hradeb na východě, zrekonstruovaná do romantické podoby v letech 1905-1909, a oba vodní příkopy obepínající historické jádro města.

Od hradeb pokračujeme k vodní elektrárně a pak ke zdymadlu. Tady se cesta zvedá obloučkem nahoru a je průjezdná i cyklistům. Stejnou mají i v nedalekých Poděbradech. A je z ní krásný výhled! Nám se tu podaří odlovit i fikaně umístěnou schránku. Dokonce nás u toho ani nikdo nevidí, což je fajn, neb provoz tu je docela hustý.

Od zdymadla vcházíme na Ostrov. On to ani vlastně ostrov není, ale je tady krásný park a Hotel na Ostrově, kde si sedáme do stínu a kupujeme si nealkoholické pivo. Krásné osvěžení. Nad hlavou se nám pověšeny v korunách stromů houpají žárovky romantického osvětlení a my si užíváme ten klid. Pak pokračujeme do parku, kde najdeme místní endemit. Nebo si jen člověk, který připravoval tabulky s názvy špatně přečetl podklady:

Strom, na kterém Janka hledá květy se jmenuje lilovník tulipánokvětý a zrovna kvete!

Tady naše návštěva Nymburka končí. Otáčíme se a vracíme se k autu, abychom stihli přijet včas na ubytování. Vlastně ani spěchat nemusíme, ale to v tu chvíli nevím a protože dodržuji heslo "přesnost je výsada králů", tak nemůžu jinak. Díky ti Nymburku za krásné přivítání, tvůj klid a pohodu. Bylo nám tu krásně.

Návrat na titulní stránku České středohoří 2022