Ráno si umývám zuby a oknem v šikmé střeše koukám ven - už kvetou bílé květy trnek a vítr rozfoukává jejich okvětní plátky po okolí. Tak si romanticky užívám krásné chvíle, když mi dojde, že to nejsou plátky květů, ale sníh!!! Venku poletují vločky! To zas máme jarní dovolenou...

Hrady a zámky se již otevírají a tak si oblékáme teplé prádlo a vyrážíme směr Pernštejn. Už dlouho sníme o tom, že si ho pořádně prohlédneme. Byli jsme tady někdy před třiceti lety a už jsme všechno zapomněli. Když přijíždíme na parkoviště pod hradem, zjišťujeme, že tady jsme sami. To je nejaké divné - závory jsou zvednuté, nákup lístků nefunguje - a tak znovu hledáme otevírací dobu hradu. Otevřeno už je, ale jen v sobotu a neděli!

img_2700.jpg

A tak jdeme prozkoumat okolí hradu. Vydáme se na opačnou stranu a přes starý dřevěný krytý most přejdeme říčku Nedvědičku a stoupáme do kopců. Kolem opět poletují vločky, ale na ty jsme připraveni. Za to se nám otevírají krásné výhledy na hrad. Velkým obloukem po naučných stezkách projdeme všechny vyhlídky a vracíme se nazpět k parkovišti. Byla to krásná vycházka.

Pernštejn 1 Pernštejn 1 Pernštejn 1 Pernštejn 1 Pernštejn 1 Pernštejn 1 Pernštejn 1 Pernštejn 1 Pernštejn 1 Pernštejn 1 Pernštejn 1

img_2733.jpg

Autem popojedeme jen kousek do Nedvědic a zajdeme se zahřát a najíst do restaurace Pod Pernštejnem, kam jinam, že? Pak se Janka rozhoduje zastavit ještě pro pár kešek v Rožné - je zde starý lom a v něm skoryly. No nic mi to neříká, ale některé kameny jsou krásné - vypadají jako malé palmy!

img_2752.jpg

Co píše Janka v logu:
Původně na dnešek rosničky plánovaly slunečno a krásný den. Ale hned ráno po probuzení jsme zjistili, že to bude jinak. Na teploměru se objevil celý 1° a venku začaly poletovat velké sněhové vločky. To nevypadá, že bychom měli dneska putovat po ferratách kolem Víru, jak jsme plánovali a proto jsme změnili cíl naší cesty. Zajeli jsme k Pernštejnu a obešli si místní trail s výhledy na hrad. V restauraci jsme si dali oběd a pak už to byl rovnou směr Rožná.
Ráno jsem si všimla zdejší earthky a cíl cestou byl jasný. Až na parkovišti u obecního úřadu jsme zaregistrovali i mysterku nedaleko. Vylustěno bylo za chviličku a my se mohli vydat do protikopečku. Nejprve zeměkeš! Už cestou na souřadnice jsme okukovali povalující se kameny, něco prohlédli i ve zdejším lomu, ale nejúžasnější kousky jsme našli až kousek dál u vyluštěných souřadnic Mineralogické I. Naše sic lehce poučená, ale v geologii stále mudlovská očka nevěděla, kam dříve kouknout, protože zrovna vyšlo sluníčko a všude kolem se rozzářily šupinky slídy.
Děkujeme za pozvání k těmto krásám matky Přírody a pokladům Země. Moc rádi jsme se zastavili a pokochali se "hromádkou kamení" :D

img_2746.jpg

Když jedeme domů, máme ještě jeden cíl - sousední vesnici Karasína, kde bydlíme - Vítochov. Nad Vítochovem se tyčí krásný kostelík sv. Michala postavený z hrubých kamenů, který spíš vypadá jako malý hrad:

img_2768.jpg

Kamenný kostel sv. Michaela byl podle legendy vystavěn z popudu svatého Metoděje, který jej měl osobně vysvětit. Prý na místě, kde se ujala borovice zasazená kořeny vzhůru. Býval označován jako kostelík „U Sedmi borů“ právě podle stromů, které zde rostly zdánlivě kořeny vzhůru. Poslední z nich vzal ovšem za své v roce 1976. Kostelík je převážně raně gotickým jednolodím snad z 1. pol. 13. století. Ve 2. pol. 13. století byla loď zvýšena a vznikla dnešní podoba čtyřbokého kněžiště.
Švédové měli v roce 1645 v kostele upálit kněze. Pod podlahou chrámu se našlo 13 koster v presbytáři a dalších 40 v lodi, jedna měřila 210 cm! Kostel byl opravován roku 1661 a důkladně pak v roce 1967. Nejcennějšími památkami uvnitř kostelíku jsou kamenná křtitelnice z pol. 13. století (120 cm vysoká a nahoře 68 cm široká) a menza z původního kamenného oltáře, která je dnes zazděna za křtitelnicí. Fresky asi z poloviny 14. století byly odhaleny v roce 1949 a restaurovány v roce 1967 a naposledy v roce 2005. Představují Vjezd do Jeruzaléma, Poslední večeři Páně, Ježíšovo umučení a Zmrtvýchvstání, Nane-bevstoupení Páně, Poslední soud, Krista vševládnoucího a další výjevy z pašijí.
Mladší zvon na věži odlil v roce 1535 Adam z Meziříčí, druhý je ještě o století starší. V kostelíku se zachovalo několik zajímavých kamenů. Od vítochovského kostela se naskýtají krásné výhledy do okolí. Natáčel se zde jeden díl televizního seriálu Paměť stromů a také píseň Mrtví z televizního filmu Slunovrat.

img_2762.jpg

img_2764.jpg

Borovice pana Munzara, kterou tu zasadil při natáčení série Paměť stromů.

Návrat na titulní stranu Hornosvratecká vrchovina

Vytisknout stránku Vytisknout stránku26. 4. 2023, 11:09, zobrazeno 316x, dnes 2x
0.0 0Hodnocení