Je tady další den a nad námi modrá obloha. Po dobré snídani se rozhodujeme vyrazit na passo Giau. Tady jsme ještě nikdy nebyli - bude to naše premiéra. Nasedáme do vozítek a vyrážíme směr Rocca Pietore a Caprile, kde odbočujeme na malou vesničku v kopcích pod názvem Selva di Cadore. V kopci uprostřed vesnice u kostela zprudka odbočíme a začne dobrodružná cesta hromadou zatáček - každá velká serpenýna je značená a až nohoru jich je 29 - ty malé ani nepočítají. Tady si člověk zařádí!
Nahoře zastavujeme podél cesty pod chatou a s otevřenou pusou koukáme na tu nádheru:
Marcelka naplánovala trasu po cestě 436 vedoucí na Forcela di Giau do výšky 2 370 m n. m. Z počátku je cesta pohodová, pak přijde prudký stoupák nahoru. Tady nás opustí František, který si na ten trhák netroufá. My ho zdoláme a jsme v sedle.
Nahoře se rozhodneme sejít kousek níže do údolí, kde je malé jezírko, ze kterého vytéká potok mířící do druhého údolí. Sedáme si na svačinu a kocháme se okolím. Nad námi se tyčí kopec s prudkou rovnou stranou. Janka nahoře nalézá v mobilu keš, ale komu se chtělo zdolávat takový krpál? Nakonec se k tomu odhodlají Luma a Tom. My sedíme dole a pozorujeme jejich výstup.
Ty dvě blešky nahoře jsou Luma a Tom.
No my to máme jednodušší - nohy máme těsně vedle sebe!
Když se kluci vrátí s odlovenou keší, vystoupáme nazpět do sedla a cestou pozorujeme vypasené sviště. Jsou to pěkní lumpi. Schovávají se za kameny a nechtějí se nechat vyfotit. Scházíme nazpět do sedla, kde potkáváme Františka. Docházíme k němu a z oblohy začínají padat velké těžké kapky. Než si stačíme nandat pláštěnky, je po dešti.
Za zády je Tofana a Cinque Torri, které jsme navštívili při minulých dovolených v Dolomitech.
Cesta dolů serpentýnami je stejně dobrodružná jako cesta nahoru, zvlášť, když nás předjíždí jedno Porsche za druhým - když se rozjíždí, slyšíme rychlé řažení převodových stupňů nahoru a pak naopak rychlé podřazování před zatáčkou, pak brzdy a zase řazení nahoru. Prořítí se kolem nás s vysunuou rukou z okýnka, mávající jako poděkování, že jsme je pustili. Kde se na ně hrabu se svým dva a půl litrem pod kapotou!
Zpět na titulní stranu: Dolomity 2023
Vytisknout stránku
Komentáře (0)